5. Ročník - Kapitola 13. - Léčba, zkoušky a dopis

511 24 16
                                    

Opět musím poděkovat své Betě @MichaelaP231 Která si dala tu práci a opravila moje chyby. Také bych vás rád upozornil, že i Míša je jen člověk a i přes její bedlivý pohled se může stát, že občas něco přehlédne.

Vánoční prázdniny utekly velice rychle a brzy nastal čas, aby se skupina bradavických studentů vrátila do školy. Bylo to vůbec poprvé, co byl Harry rád, že už končí prázdniny a on tak mohl odejít od svého otce. I přesto, že Siria opravdu hluboce miloval, nedokázal se na něho dívat stejně. Snažil se dělat, že se nic neděje, ale nedokázal dokonale zamaskovat své pochybnosti, které se mu velmi hluboko zavrtávaly do mozku, jako by se jednalo o nějakého červa, který si klestí cestičku skrz Harryho vědomí. Sirius se musel velice ovládat, aby svého syna se svým podezřením nekonfrontoval, byl přesvědčený, že se mu Harry vyhýbá. „Remusi, já už vážně nevím, co mám dělat. Můžu se snažit sebevíc, ale mám pocit, jako by se Harry ode mne každým dnem vzdaloval. Mám pocit, že přestávám svého syna znát." „Sirie, dobře mě poslouchej, musíš pochopit Harryho. Od probuzení byl pod vlivem bezesného spánku, aby netrpěl nočními můrami. Tady nic z toho nedostává a nebýt Luny, jsem si jistý že by to pro něho bylo ještě těžší." „Ale Reme, já jsem jeho otec, vždycky mi říkal, co je špatně, teď už ne. Normálně se mi vyhýbá." „Ano, všiml jsem si toho, ale nezapomínej na to, co prožil během té kletby. Byl jsi to ty, James a Lilly, kdo mu ublížil nejvíc. Ne! Nepřerušuj mě! Vím, že ani jeden z vás by nikdy nic takového neudělal, a jsem si jistý, že to Harry ví taky, ale prostě potřebuje čas. Čas na to se s tím srovnat. Musí si utřídit myšlenky. Jsem přesvědčený, že je v tuto chvíli strašně zmatený, na jednu stranu tě miluje, ale z té druhé jsi ho zradil. Měli bychom být rádi, že má Harry takové kamarády, jaké má. Všichni tři jsou velice bystří, vnímaví a empatičtí, jestli mu má někdo pomoc se se vším vyrovnat, budou to oni, věř mi. A tebe žádám, abys byl trpělivý, netlač na něho, dej mu prostor, chovej se k němu jako vždy, ukazuj mu, jak ti na něm záleží a jak ho miluješ. Vím, že to není jednoduché, a upřímně si nedokážu představit, co musíte oba prožívat, ale jedno vím jistě, že se na mě můžeš kdykoliv obrátit, stejně jako se Harry může obrátit na své kamarády." „Asi máš pravdu, Reme, ale co když nepomůže ani čas?" „Nebylo by na škodu kontaktovat Severuse a Poppy, a kdyby bylo nejhůř, využijeme nabídky od Amalie a pošleme za Harrym léčitele mysli. Harry ho už zná, loni pracoval s Hermionou a Harry k němu chová důvěru." Sirius se díval na svého nejlepšího přítele s vepsaným smutkem na tváři, ale věděl, že bývalý vlkodlak má pravdu. Jen o několik pokojů dál probíhal velice podobný rozhovor. Harry seděl na posteli a vysvětloval svým přátelům, co ho trápí. „Nechápejte mě špatně, miluji svého tátu, ale nemůžu se zbavit pocitu zrady. Vím! Vím! Je to nelogické, protože táta ve skutečnosti nic špatného neudělal, ale já se mu prostě musím naučit znovu věřit." „Neboj se, bráško, pomůžeme ti s čímkoliv. Je velmi dobré, že s námi o tom mluvíš." Harry se vděčně usmál na svého nejlepšího kamaráda a pak nechal Lunu, aby se mu posadila na klín. Objal ji kolem pasu a pak se nechal vtáhnout do jejího objetí. Jeho hlava se měkce položila do prostoru mezi její pevná ňadra a užíval si jejích něžných prstů, které se mu vnořily do vlasů. „Neville má pravdu Harry, já, Nev a Luna jsme tu pro tebe a uděláme všechno, abychom ti pomohli, i kdybych měla kontaktovat madam Pomfreyovou a domluvit s ní, aby tě navštívil nějaký léčitel. Vždyť ty jsi pro mě udělal to samé." „Hermiono, nevím, jestli chci s někým cizím sdílet své pocity, je to všechno tak soukromé, že si nejsem jistý, jestli bych dokázal o tom mluvit s kýmkoliv jiným než s vámi." „Harry, Hermiona nemyslela, že by to udělala hned, jen ti chtěla ukázat, že existuje i jiná cesta. Osobně bych ale byla klidnější, kdybys o svých pocitech mluvil i s nějakým dospělým. A jsem přesvědčená, že vím, kdo by to mohl být. Co kdybys požádal profesora Snapea? Za poslední dva roky jsi s ním navázal poměrně blízký vztah, ví o tobě skoro všechno, byl to on, spolu s madam Pomfreyovou, kdo se tě pokoušel vyléčit. Byl jsi to ty, kdo mu pomohl nejvíc, ty jsi mu dal novou naději v nový život. Nemyslím si, že by tě nevyslechl, kdybys ho o to požádal. A upřímně jako jediný se k tobě bude chovat objektivně. Vyslechne tě, poradí ti, řekne ti názor dospělého a nebude tě odsuzovat." „Luno, ty si doopravdy myslíš, že bych měl jít za Snapeem?" „Jsem si jistá, že bys tím nic nezkazil, neříkám, že tam máš jít hned, běž tam jen tehdy, když si budeš naprosto jistý, že to je správná volba."

Harry Potter a TichošlápekKde žijí příběhy. Začni objevovat