Harry Potter a Tichošlápek

4. Ročník - Kapitola 2. - Mistrovství světa ve famfrpálu

Byly skoro tři hodiny odpoledne, když se Harry se Síriusem dostali do svého domu v Austrálii. „Tak Harry, jak jsi dopadl?" ozvalo se od všech dočasných obyvatelů rezidence. Harry se zatvářil velice zkroušeně a podíval se na všechny své přátelé lítostivým pohledem. Trojice nejbližších přátel se k mladému muži rozběhla a vroucně ho objala. V ten moment se Harry rozzářil jako sluníčko. „Povedlo se to! Jsem emancipovaný!" „Ty jsi takový vůl Harry, víš, jak jsi nás vyděsil?" „Omlouvám se Hermiono, chtěl jsem jen trochu uvolnit tu napjatou atmosféru." Harry se hlasitě smál a jeho přátelé ho silně plácali po paži. „Harry Jamesi Pottere, ještě jednou se o něco takového pokusíš, tak tě zabiju." „Odedneška to je Lord Harry James Potter-Black Hermiono, tak bych prosil trochu úcty." Harry se znovu hlasitě rozesmál a s ním i jeho přátelé. „Kde jsou dvojčata?" „No naposledy jsem je viděl v laboratoři, musím uznat Harry, že to byl od Síriuse skvělý nápad, že je zaměstnal. Ti dva se opravdu snaží, takový zápal jsem u nich neviděl ani ve škole." „To máš pravdu Neville. Myslím si, že táta bude mít hodně práce, až bude zařizovat jejich druhou pobočku na Příčné."

Kolem jedenácté se skupinka několika kouzelníků přemístila do kempu na jihu Anglie, kde měli rezervované místo na stan blízko famfrpálového stadionu. Nejlepší místa, jaká byla k dispozici. Zazněl gong, který vyzíval všechny diváky finálového utkání, aby se šil usadit do křesel na tribunách. Harry všem koupil všechnohledy, aby si mohli zápas mezi Bulharskem a Irskem pořádně užít. Tyto týmy byli jednoznačně nejlepší, to mohli vidět už během předchozích zápasů. Za Bulharsko hrál nejlepší chytač světa Viktor Krum, který byl elitou ve svém oboru. I když Sírius tvrdil, že by pro něho byl Harry velkou konkurencí. Skupinka seděla v nejvyšší lóži, hned vedle samotného ministra kouzel. Všichni se mohli jen tiše smát, když o několik pater níže na ně nasupeně zahlíželi Lucius a Draco Malfoyovi. Lucius se všemožně snažil, aby ta nejlepší místa patřila jim. A byl neskutečně naštvaný, když se dozvěděl, že jsou již obsazená. Nejhorší bylo, když na nich viděl Síriuse Blacka, Remuse Lupina a pak toho spratka Pottera a jeho kamarády. Draco hlasitě skřípal zuby, když si všiml Grangerové, mudlovská šmejdka se právě bavila o něčem s Bulharským ministrem kouzel a oba se něčemu smáli. Jediné, co mu zlepšilo den, bylo, když viděl skupinu rusovlasých krvezrádců, jak se mačkají na nejhorších místech, která mohli mít. Byli v sekci na stání a výhled na nadcházející zápas nebyl nic moc.

Bylo ohlášeno národní Bulharské mužstvo, které jako letecká jednotka v rudých hábitech přilétli na hřiště na svých kulových blescích. O chvilku později vplulo na hřiště stovka nádherných bytostí. Překrásné ženy s dlouhými stříbrnými vlasy. „Koukám, že si Bulhaři jako své maskoty přivedli Víly." Informoval Sírius své svěřence. Když začali Víly tančit a zpívat vytvářeli přenádhernou kombinaci barev. Vypadalo to jako představení akvabel. Jejich zpěv byl líbezný a Harry cítil, jak jejich kouzlo působí. Najednou spatřil, jak se několik mužů kolem nich snažilo přelézt zábradlí a rozběhnout se k nim. Fred a George na tom byli podobně, jejich výraz byl velice zvláštní. Jejich oči byly rozšířené, ústa měla do široka otevřené a z koutků jim kapali sliny. Když to Sírius s Remusem Viděli, oba chlapce stáhli zpět na jejich místa a kouzlem jim zacpali uši. Okamžitě se uklidnili a byli překvapení co se právě stalo. „To bylo vílí kouzlo chlapci, nesmíte zapomínat, že Víly nejsou lidé a jejich kouzlo vábí muže již od starověku." Vysvětlil jim Remus a Fred s Georgem se uklidnili a s dychtivým pohledem se podívali na Harryho a Nevilla, očekávali, že stejně jako oni budou slintat a sápat se k dívkám, ale byli zklamaní, když Harry i Neville seděli klidně na svých místech. Jejich tajemství byla Nitrobrana, která negovala jakýkoliv účinek vílího kouzla. Naproti tomu Draco Malfoy už stál na zábradlí a chystal se skočit dolů za kráskami. Kdyby ho Lucius v poslední chvíli nezachytil, mohlo celé finále začít tragédií. Když víly dotančily a jejich kouzlo pominulo, tak Ludo Pytloun, který měl na starosti komentovat nadcházející zápas, přivítal národní družstvo Irska, které jako své maskoty přivedlo Leprikony, kteří se pustili do bouřlivého irského stepu. Na obloze se jejich kouzlem vytvořila nejprve duha, která se o několik chvil později přeměnila na irský jetelový třílístek, ze kterého se na všechny v hledišti snášely zlaté mince. „To je Leprikonské zlato chlapci, ani se ho nesnažte zvedat, stejně by to za chvíli samo zmizelo." Informoval Remus Dvojčata, která si začala zlatem plnit kapsy. „Ronánek bude plakat" Prohlásil Fred a škodolibě se podíval na svého bratra. „To si piš Frede, myslíš, že bychom mu to měli říct?" „Rozhodně ne Georgy, počkáme si, až budeme ve škole, bude velice překvapený." Harry se na své zrzavé kamarády usmál se stejnou škodolibostí. Ludo Pytloun se znovu ujal mikrofonu, když skřítci z irského ostrova skončili. „A dnešní třešničkou před tím, než začne dlouho očekávaný zápas mi dovolte malé překvapení, které si objednalo oddělení magických her a sportu. Jedná se o produkt z dílny Kratochvílné kouzelnické kejkle. Které od září budou otevírat svůj obchod s žertovnými produkty v Prasinkách." Fred s Georgem zalapali po dechu, Sírius jim neřekl, že se rozhodl učinit nabídku ministerstvu. Sírius se na chlapce vřele usmál. „No, co chlapci, máte snad lepší nápad na bezplatnou reklamu? Navíc jsme tímto obchodem vydělali pěknou sumu zlata. Váši část podílu dostanete až budeme zpět na Grimmauldově náměstí, než se vydáme do Příčné na nákupy do školy. Zbytek bude uložen. Jen vás prosím, abyste o tom nemluvili, pokud nechcete, aby se to vaše matka dozvěděla. Remus už přijal pozici prodavače v obchodě v Prasinkách a až složíte závěrečné zkoušky, očekávám že zaujmete toto místo, pokud nebudete chtít být raději v ústraní." Weasleyovi pomalu skákali radostí, když jim o tom Sírius řekl a pak už se jen soustředili na nádherný zahajovací ohňostroj, který vytvářel různé magické obrazce. Celé to bylo zakončené národními znaky obou týmů. Za Irsko to byl veliký, zelený, zářící trojlístek a za Bulharsko tam byli dva zlatí lvi nesoucí rudý štít s královskou korunou.