Harry Potter a Tichošlápek

3. Ročník - Kapitola 3. - Expres plný strachu

Poslední dny na Grimmauldově náměstí utekl velice rychle. Sírius se zdržel jen tak dlouho, aby se ujistil, že všechny děti dorazí na nástupiště včas a že budou vzorně nachystaní. „Štěně, dej na sebe obzvlášť pozor, jak jistě víš, tak se nám ještě nepodařilo tu bestii chytit, takže si přeji abyste byli neustále ve střehu a abyste si navzájem kryli záda, jakmile opustíte stěny hradu. Upřímně bych byl klidnější, kdybyste na sebe dohlíželi i uvnitř, nevěřím, že Brumbál bude schopný vytvořit kvalitní zabezpečení." „Neboj se tati, bude na sebe dávat pozor. Ty buď taky opatrný, nerad bych byl zase sirotek." Sírius se jen šťastně usmál na syna a pak ho popadl do náruče v obětí tak silném, že Harry málem přišel o dech.

O půl jedenácté se před skupinkou studentů objevili dva domácí skřítci, Lora a Dobby. Každý z nich chytil dva náctileté a s tichým puf se přemístili na nádraží Kings Cross. Harry se ihned po příchodu na nádraží ponořil do svého magického jádra a jeho zrak se vyjasnil. Okamžitě vnímal všechny magické podpisy lidí, kteří stejně jako on a jeho přátelé nastupovali do bradavického expresu. Cestou k vagonům pozdravil Moodyho skrytého pod mocným zastíracím kouzlem. Musel se pro sebe usmát, když slyšel tiše pronesená slova starého bystrozora. „To snad není pravda, ten kluk dokáže odhalit cokoliv! Musím zjistit, jak to jen dělá!" Harry pomohl Luně a Hermioně s kufry, které ukládali do nákladového vagonu. Pak se společně vydali za Nevillem najít si volné kupé. Jediné volné kupé nalezli u Remuse Lupina, který tam již byl. Byl opřený o okno, zabalený ve svém novém plášti a tvrdě spal. „Ani se mu nedivím Harry, že je takhle unavený, včera byl úplněk, chudák Remus musí být naprosto vyčerpaný." „To máš pravdu Hermiono, chtěl bych mu pomoc, ale nevím jak, zatím." Čtveřice se zatím usadila na volná sedadla a odložili si hábity do přihrádek nad sebou. „Hermiono, jak to bude dělat ve škole? Myslíš, že to bude bezpečné?" „Jsem přesvědčená že ano, ne že bych nějak věřila ředitelovi, ale Remus by nesouhlasil, kdyby nebyla zajištěná bezpečnost." „Lidi, jsem opravdu rád, že tu letos budeme mít konečně nějakého schopného učitele obrany. Když si vzpomenu na Lockharta a Quirrella, i když Dora byla skvělá." „Musím s tebou souhlasit Neve, Remus bude super." Všichni se podívali na spícího profesora a usmáli se.

Chvilku po tom, co se vlak rozjel, objevil se Malfoy. „Pottere, slyšel jsem, že jsi měl zajímavé léto, jak to že s sebou nemáš meč? Čekal jsem že taková hvězda jako ty a tví pomocníčci budete v uličce rozdávat fotky s podpisem ve své zářivé zbroji." „Dej si vodchod Malfoyi, nebo nebudeš vědět kdo jsi." Tři Zmijozelští vytáhli své hůlky a zamířili na skupinku čtyř přátel. „Ale Malfoyi, přeci nevyvoláš rvačku před profesorem?" Po Hermioniných slovech se Draco a jeho dvě gorily podívali na spícího profesora. Mladému aristokratovi spadla hůlka na zem. Nebyl natolik hloupý, aby vyvolával konflikty v přítomnosti dospělého. „Jen počkej Grangerová, on tě ten úsměv opustí." „Toho bych se nebála." Malfoy si jen zhnuseně odfrkl a pak zaměřil svůj pohled na dva chlapce v drahém oblečení. „Longbottome, Pottere, být vámi raději bych neopouštěl hrad, pokud nechcete, aby si s vámi pohrála moje teta." „Jestli se k nám přiblíží na deset kroků, udělám z ní potravu pro draka a jestli se k ní budeš chtít přidat, stačí říct." „Sklapni Pottere, nejsi nic. Jen doufám že skončíš jako ta tvoje mudlovská šmejdka, ..." Víc už nestačil říct, Harrymu se v jeho zelených očí mihl temný stín natáhl ruku před sebe a ihned se mu v ní objevil meč Godrika Nebelvíra. Ve vteřině se prudce pohnul vpřed s jedním rychlým sekem. Pak nechal meč zase zmizet. Mladý Draco zbledl hrůzou, když se podíval na zem, kde ležela jeho kravata, useknutá přímo pod uzlem. „Malfoyi, varuji tě, ještě jednou zmíníš moji matku, a kravata bude to jediné co ti bude ležet na krku." Draco v čiré hrůze pochopil naprosto reálnou výhružku. Hbitě sebral ze země svoji hůlku i kravatu a v rychlém běhu uličkou mezi kupé opustil vagón. Když Luna opět zavřela dveře do kupé, skupinka se hlasitě rozesmála.