Harry Potter a Tichošlápek

5. Ročník - Kapitola 15. - Konečně smrtelný

Ahoj!

Doufám, že jsem vás, své fanoušky neodradil, mou dlouhodobou nepřítomností. Ale doufejme že jsem zpět a že se společně vrhneme do dalšího dobrodružství.

Také musím poděkovat své betě @MichaelaP231,která nejen kontroluje některá písmenka, čárky a jiné mé nedostatky. Také musím zdůraznit, že mi je má drahocenná beta skvělou rádkyní, která mi velice dobře radí s některými částmi děje, nebo některými zápletkami. Měl bych také připsat, že Míša je jen člověk, který se může také někdy zmýlit, nebo něco přehlédnout, nehledě na to, že ji občas nedávám moc času, aby všechno mohla důkladně zkontrolovat.

A nyní se můžeme pustit do poslední kapitoly, tohoto ročníku:

Bylo po boji, členové řádu se shlukli kolem Harryho a Luny, jako by se je chystali chránit vlastním tělem. Smrtijedi, kteří byli odváděni pryč, skupinou bystrozorů a členů řádu, se je snažili zabít alespoň pohledem, ale neúspěšně. „Může mi někdo vysvětlit co se to tu vlastně stalo?" Promluvila jako první madam Bonesová, která se stále tyčila na vyvýšeném místě. Harry si poprvé mohl prohlédnout bojovníky, kteří stáli po jeho boku. Viděl několik zraněných členů řádu, ale vypadalo to, že nikdo není vážně zraněný, až na profesora Snapea, který držel dlaně, co nejdál od těla, aby si je tak uchránil od bolesti. Harry si všiml ošklivých popálenin, kterými byly dlaně profesora lektvarů pokryté. Potom se podíval na Lunu, z toho pohledu mu bylo do pláče. Luna byla hodně popálená, hlavně na obličeji, pažích a dekoltu, co ale Harryho bolelo nejvíc, byl její pohled, ve kterém se zrcadlila bolest, utrpení a také výčitky. Byl si jistý, že to je kvůli tomu, co udělala Ginevře. Pak uslyšel milovaný hlas, který se k němu nesl ze vzdáleného rohu. Byl to Sirius, který se nyní k němu hnal jako splašené zvíře. Harry nemohl přehlédnout krvácející ruku, které chyběl prst. Harry si připadal jako generál Custer, který nahnal svoji sedmou kavalerii na smrt. „Madam Bonesová, všechno vám vysvětlím, ale nejprve mi dovolte postarat se o tyto lidi, kteří mi dnes stáli po boku a pomohli mi zvítězit nad skupinou smrtijedů. Pro teď by Vám snad mohlo stačit to, že šlo o záchranou misi. Můj otec a přítelkyně Luna Láskorádová byli uneseni, mučeni Luciusem Malfoyem a následně přivedeni sem, a to za jediným účelem: Voldemort se potřeboval zmocnit věštby, která se týkala mě a jeho. Podrobnější popis vám poskytnu asi tak za hodinu v Bradavicích, pokud s tím ovšem budete souhlasit." „Pane Pottere, dnes se stalo několik opravdu podivných událostí najednou, dokonce i na vaše běžné výstřednosti to dnes bylo docela silné kafe. Budu s Vámi souhlasit pane Pottere, ale s podmínkou, že mi odvyprávíte celý příběh a nevynecháte žádnou maličkost. Protože OPRAVDU potřebuji znát všechno." Harry pouze přikývl, nehodlal ztrácet čas zbytečným vybavováním. Než se však mohli přesunout do Bradavic pomocí přenášedla, které pro ně vytvořila ředitelka McGonagallová, zastavil Harryho odchod ministr, který měl v patách skupinku reportérů. Harry už z dálky slyšel, jak se ministr zdobí cizím peřím. „...Ano, jak říkáte, celou tu dobu jsem tajně spolupracoval s panem Potterem. Toto byla již dlouho plánovaná akce na eliminaci smrtijedů a oslabení vy-víte-koho. Celou tu dobu jsem samozřejmě věděl, že se vrátil, ale museli jsme v něm vzbudit dojem, že tomu ministerstvo nevěří. Á, tady ho máme, pán Potter osobně. No tak Harry, povězte zde přítomným pánům, jak dobře probíhala naše spolupráce." „Pane ministře, se vší úctou, kdybyste si ráčil vytáhnout hlavu z pr... ze své tučné zadnice. Už rok jsem se Vás a ministerstvo snažil přesvědčit, že je zpět, místo toho jste se snažili mě a mé přátelé zdiskreditovat a když to nezabralo, tak jste proti mně a celé škole postavil tu ježibabu Dolores Umbridgeovou. Dnes se s Vámi nemám o čem bavit, ale být Vámi, už bych pomalu začal vyklízet kancelář. S bohem." Reportéři cvakali svými fotoaparáty, někteří zaznamenávali Popletaluv zděšený výraz, který se mu objevil na tváři po Harryho slovech, jiní se snažili zachytit Harryho Pottera, ze kterého stále vyzařovala aura moci a síly. „Pane Pottere, takže to znamená, že Vaše spolupráce s ministerstvem není pravdivá?" „Pane, můžete si být jistý, že to, co vám pověděl pán Popletal je jedna velkolepá lež. Spolupracoval jsem jen s touto skupinou bystrozorů a madam Bonesovou, protože byli jediný, kdo věřil tomu, že se Tom Ridle vrátil." „Kdo je ten Tom Ridle, o kterém mluvíte?" „Tom Rojvold Ridle byl studentem v Bradavicích před více než padesáti lety, později si zvolil jiné jméno, takové, které se většina z vás bojí, byť jen vyslovit. Ano, vidím na Vaší tváři, že jste to už uhodl, Tom Ridle je dnes známý jako Voldemort. Nyní když mě omluvíte, mám ještě hodně práce." Pak už Harry jen došel ke členům řádu vytáhl zlatonku. Počkal, až se všichni chytí a pak na ni poklepal hůlkou a pronesl tiše heslo.