Zajatci pravdy

Kapitola LXXVII~

Je tu kapitola, na jejíž publikování jsem se hrozně moc těšila. Doufám, že vám to alespoň trochu zamotá hlavu. Je sice o maličko kratší, ale zato brouků, kteří se vám mohou usadit v hlavě jsem tam dala víc než dost. Snad se vám to bude líbit. Zatim se mějte a pište komenty. Názory a teorie po této kapitola mě vážně zajímají. 😁😂

Teorie

T'nerth s L'argasem stáli v ordinaci a zkoumavě hleděli na symboly před sebou. Skleněná tabule, na níž byly vyobrazeny vzorce DNA normálního Xavije, člověka a potom ty, které získali od Raven, překypovala obrazci od čísel po písmena a odborné termíny v jejich nářečí. Každá ze tří vyobrazených sekcí se lišila hned v několika věcech.

"Tohle je divné," zkonstatoval T'nerth a jeho bratrovi nezbývalo nic jiného než souhlasit. "Vypadá to skoro, jako by její DNA nahrazovalo rozpadlou genetickou informaci něčím jiným. Sám ani nevím, jak to vlastně popsat. Trojšroubovice? Co myslíš ty?" nadhodil mladší Xavij a zkoumavě se po něm podíval.

"Netuším. To ty jsi tu medik. Já jsem skončil se základní výukou anatomie a těch biologických hloupostí už skoro před dvěma sty lety," pokrčil rameny tázaný. Snažil se vypadat nezaujatě, ale ve skutečnosti ho to velmi zajímalo. Tušil, že ona by mohla být tím co hledali. A nemyslel si to jen on, ale i mnoho dalších, kteří s ní měli tu čest.

Místo klasické struktury genetické informace se na obrazovce objevila struktura velmi podobná podobná DNA. Avšak namísto dvou nukleových bází spojených vodíkovými můstky, tam byly tři. Bylo to opravdu podivné.

"Takže myslíš že je to ona? Že ona je Zdroj. Kdybychom rozluštili její tajemství, mohli bychom získat i ostatní?" vyzvídal Tenebris.

Bráško, kdybys jen věděl. Kdybych ti nemusel tajit pravdu. Všechno by bylo mnohem jednodušší, pomyslel si, ale nemohl na sobě dát nic znát."Nebo by to mohla být jedna z nich. Z těch o nichž se nemluví," snažil se mu trochu napovědět jeho starší sourozenec. Moc dobře věděl, že mu nesmí nic prozradit, ale doufal, že na to přijde sám.

"To není možné. Dospělé jsme pochytali všechny, ale mladiství, tak to je jiná. Těm schovali jejich energii do Zdrojů, abychom je nemohli vystopovat. Přesně tak to bylo napsané v hlášení," trval si tvrdošíjně na svém lékař.

"Ale co kdyby byla míšenec? Mohla být jejich pokusný králík. Co když se snažili vytvořit člověka se silou Xavije a ona je výsledek. Mohlo by to tak být?" ozvalo se za nimi.

Oba dva najednou se otočili i když už moc dobře věděli, kdo tam bude stát. Luk zrovna vcházel do dveří a také upíral svůj pohled na skleněnou stěnu před nimi.

"To už nás taky napadlo, ale jak by to udělali. Teoreticky to není možné," zavrtěl hlavou T'nerth.

"Co ty víš. Jsme tu jen krátce. Oni měli na jejich zkoumání celé dekády. Množná i víc," pokrčil rameny Lau'reth.

"No to rozhodně víc. Nezapomínej, že naše rasa se odtud odklidila po té katastrofě s dinousoaury. Což je už hodně dlouhá doba. Sice většinu toho času strávili v hybernaci, ale to neznamená, že nebyli aktivní a nezkoumali své okolí. Tedy alespoň podle výslechů zajatců by to mělo být nějak takhle," oponoval generál.

"Ano, ale potom mi vysvětli, co teda v Truh celou dobu hledáme. Zentiové si rozhodně volně nechodí po Zemi a nezpívají při svitu hvězd. Tak tomu mohlo být dřív, ale teď je válka. A oni prohrávají. Jejich vůdci se skrývají, nebo jsme je už stihli pozatýkat. Lidé, kteří jim pomáhali s ukrýváním jejich dětí jsou buď mrtví, nebo ve vězení," dedukoval Luk.