Zajatci pravdy

Kapitola LXXVI~

Ahoooj. Jsem tu s novým dílem. Když jsem si ho po sobě přečetla, smála jsem se jako naprostý šílenec. Ti, kdo mají rádi L'argase, těm se předem omlouvám 😁😂😂😂😂

Divný rozhovor

"Jak jako přetlak?" divil se T'nerth, když se dvojice přiřítila zpět do jeho ordinace. Sice byl zvyklý, že k němu jeho sourozenci vždycky vtrhli jak velká voda, ale že by u toho řekli jen jedinou větu, tak to byla novinka.

"Přesně tak, jak jsem řekl. To unikání síly byl Přetlak, pokud už jsi konečně pochopil, co jsem tím myslel. Naše pozemské zvířátko," při posledním slově se obrátil na Ray, která poslušně seděla na místě kam jí předtím usadili a zpočátku tvářila se nevinně. Ovšem nyní oba Xavije propalovala nazlobeným pohledem. Obočí měla stažené u sebe a její rty připomínaly spíše tenkou bezkrevnou linku. Nic raději nekomentovala. Stále byla totiž generálovi vděčná, že jí z toho tranzu dostal nějakým poměrně šetrným způsobem. Byla si totiž moc dobře vědoma, že kdyby se jednalo někoho jiného, rozhodně by si to pořádně vychutnal. Což by nebylo nic moc příjemného. Rozhodně by z toho nevyšla jen s pohmožděnou rukou, jak jí T'nerth již stačil ujistit. L'argas nedbal jejích vražedných pohledů a pokračoval v líčení situace: ".....se prostě nedokázalo ovládnout. Její energie se za celou dobu strávenou v komoře hromadila, až se dostala do takového stádia, kdy už to její tělo dál nemohlo samo zvládat. I kdybychom na to přišli dřív, stejně jsme nemohli nic udělat," uklidňoval L'argas svého mladšího brášku.

"To je mi jasné, jen by mě zajímalo, kam se ta přebytečná energie poděla. Doufám že se nikomu jinému, krom Raven, nic nestalo. A přestaň jí nazývat zvířátkem. Naše rasa by měla být velmi kultivovaná, tudíž by sis tyto nemístné narážky mohl odpustit," pokáral ho naoko naštvaně lékař.

"Ještě ty začínej,"zahučel nevrle L'argas, ale hned pokračoval: "A co se týče její síly, tak tu jsem si přivlastnil. Když už mě to stálo skoro čtvrt hodiny mého drahocenného času, jak by jistě řekla blondýna," ušklíbl se L'argas.

"O něm mi ani nemluv. Už jen to jak si sem nakráčel mě dost iritovalo. A maminka tomu nasadila korunu," zakoulel očima T'nerth.

"Fajn, měli bychom to brát vážně, odkašlal si generál a už se nadechoval, že řekně něco dalšího, když v tom se otevřely dveře do místnosti. Kovové pláty se odsunuly a v nich stanula postava, kerou Raven už nutně potřebovala vidět.

"Lauee, už jsme se báli že nedorazíš ," usmál se T'nerth.

"To víš, musel jsem sepsat hlášení," odtušil a otráveněně se posadil na židli, která stála za již opět narovnaným stolkem. "Tak, ale teď vážně. Co se to tu vlastně stalo? Pamatuji si jen, jak jsi s Raven vyletěl ze dveří ošetřovny. Všichni potom byli varováni, aby se k vám nepřibližovali."

"Jak už jsem jednou říkal. Raven trpěla Přetlakem. Sice se nestává tak často, aby k podobnému incidentu došlo, ale stalo se. Nemohli jsme tomu nijak zabránit. Koho by taky napadlo, že někdo z těch lidí, bude mít tak velkou energii," povzdechl si L'argas a doufal, že už to konečně pochopili.

"Počkej, tím nám chceš říct, že jsi celou tu dobu jen získával sílu od Ray?" nevěřil mu Luk. Podíval se na něj skeptickým pohledem a hledal jakoukoli známku zaváhání nebo lží. Nenašel.

"A co jsi myslel, že jsem tam asi dělal," nechápal nejstarší z nich a tázavě přeskakoval pohledem z jednoho bratra na druhého. Pak, jako by mu to došlo. "To snad nemyslíte vážně! Ne, to bych neudělal, jste naprosto... . Já ani nevím jak to popsat slovy," zhnuseně si odfrkl L'argas.