Zajatci pravdy

Kapitola CXXXV~

Dnes bez keců. Sry jdu spát. Až moc matiky...

"Tak, teď mě všichni pozorně poslouchejte. Nechci po vás, abyste tu předváděli nějaké prázdné mávání pěstmi. My, Xavijové se při správném výcviku dokážeme ubránit i mnohonásobné přesile. Proto doufám, že se všichni budete snažit a já se za vás nebudu muset stydět. Nejlepší by bylo začít s úplnými základy. Pokud si dobře vzpomínàm, vaše dosavadní studium se skládalo hlavně z učení o našem národě," konstatoval Ge'els a rozhlédl se okolo.

Všichni přikývli a čekali, co se bude dít dál. Ray stála mezi G'esstrem a Kat'iren, která si vedle ní sama stoupla, když to celé začínalo.

"Dobře. Chodil někdo z vás na kurz základní sebeobrany?" zeptal se vrchní generál a znuděně všechny přelétl pohledem. Nikdo se nepřihlásil. "Bezva, tak alespoň na tom budete všichni stejně," utousil generál a přešel k ovládání holomístnosti, ve které se nacházeli.

"Nyní si každý z vás vyzkouší boj na blízko. Vaším úkolem bude ubránit se mi alespoň do té doby, než vyprší časový limit," pronesl a kývl nahoru nad jejich hlavy. Tam klidně zářil, prozatím klidný časovač.

"Asi to vezmeme hezky popořadě. G'esstre, mohl bys?" nadhodil tmavovlasý a podíval se na svého svěřence. Ten jen kývl hlavou a podíval se na Ray. Ta se na něj jen usmála a pohodila hlavou směrem ke generálovi.

"Bojoval jsi někdy s někým bez použití zbraní?" zeptal se ho Ge'els a zahleděl se na modrovlasého kadeta svýma chladnýma očima.

"Jenom párkrát. Nikdy to nebylo myšleno ani bráno nijak vážně. Já osobně se specializuji spíše na boj se zbraněmi bez použití Sia," odpověděl mu váhavě jeho svěřenec a sklopil pohled k zemi.

"To nevadí. Podobně na tom budou asi všichni. Ani my, ve vašem věku, jsme se v tomto oboru nikdy nijak zvlášť neangažovali," snažil se G'esstera i ostatní uklidnit vrchní generál a v jednu chvíli vypadal až trochu zasněně. Ten, pro něj zcela nezvyklý, výraz však rychle zmizel a nahradilo ho něco, co by se dalo považovat z malý náznak úsměvu. "Tak, už tady nebudeme ztrácet čas. Měli bychom začít," řekl blondýn a počkal, než se jeho žák připraví.

"Můžeme?" zeptal se mladšího bojovníka a ten jenom rozhodně kývl. Než se stihl vzpamatovat, už byl generál u něj. Mladík, jen pomocí svých instinktů, zvládl uhnout elegantním kotoulem a rychle se vyhoupl na nohy. To už rukou blokoval další úder slavného vojevůdce. G'esster se stihl v poslední chvíli vyhnout další ráně, ale tu následující už nezvládl. Ge'els ho silně udeřil do ramene, využil chlapcovy chvilkové nepozornosti a jediným prudkým pohybem ho k sobě otočil zády. Hned ho popadl pod krkem, takže se mu jeho nezkušený soupeř nemohl vysmeknout, ať by dělal, co chtěl. Stál zády opřený o svého učitele a ze všech sil se snažil osvobodit z jeho železného sevření. Nepovedlo se. Po několika namáhavých a nejspíš i dost bolestivých pokusech to vzdal.

"Dvacet? To je docela slušný výkon. Když jsem to poprvé ukazoval svému mladšímu bratrovi, vydržel dvacet dva," zkonstatoval voják a uznale se na mladíka podíval. G'esster se svému soupeři poklonil. Projevil mu tak úctu, která mu po právu náležela a jejich boj tím byl u konce.

Ray'lith se stále marně snažila přijít na to, v jakých časových jednotkách to vlastně bylo. Jedno věděla moc dobře. Vteřiny to rozhodně nebyly. Na to trvaly až moc dlouho.

Jako druhý šel R'ndor. Ray se už od začátku nelíbil. Vypadal takový chladný a vypočítavý. Tušila, že v jádru to bude dobrý Xavij, ale zatím se projevoval jako přehnaný egoista. To, co mělo následovat mu ovšem dost rychle srazilo hřebínek. V boji s Ge'elsem nevydržel ani polovinu toho, co jeho předchůdce. Bělovláska si byla celkem jistá, že velmi podobně, ne-li hůř, skončí taky. Nikdy nic podobného nezkoušela. Maximálně tu a tam dala někomu do zubů, ale jinak takové konflikty vždy řešila rychlým útěkem, nebo vytáhla nějakou zbraň.