Zajatci pravdy

Kapitola CV~

Ahojky. Nový díl je tu dřív než obvykle. Chtěla jsem vás na to upozornit. Někdy budu vydávat odpoledne. Většinou to budou středy a víkendy. Zatím si užijte den volna. Snad jsem vám ho trochu zpříjemnila novým dílem.

Plán je jasný. Nenech nikoho vyhrát. Já s Lukem ti kryjeme záda a budeme ti pomáhat, ale neber to na lehkou váhu. Mohli by tě dost nemile překvapit.

Ta slova jí stále rezonovala v hlavě. Už poněkolikáté si procházela, jak na to půjde.

„Máš přece nově zkombinované zaměření Noční stín. Je to jedno z nejlepších zaměření z bojovníků na blízko a v boji ze zálohy nemá konkurenci. S tím bych si starosti nedělal," uklidňoval jí L'argas.

„Já vím, jen jsem nervózní," povzdechla si Raven. Už jí zbývala jen čtvrt hodina do začátku zápasů a ona měla nervy na pochodu.

"Je ironie, že tě tu ukidňuju zrovna já a Luk mlčí. To on tu byl přece vždycky ten dobrý," rýpl si L'argas. V tu chvíli vypadal jako by nad něčím usilovně přemýšlel.

"Jak to vypadá? Jsou všichni připraveni?" zeptala se dívka aby odvedla jejich pozornost od nadcházejících bojů.

"Ano. Všichni admini byli informováni a Šedá eminence vyslala několik svých členů, kteří nám pomohou s únosem, pokud to tak jde nazývat," řekl generál a přešel oknu, o které se líně opřel.

Propásl jsem něco? zeptal se ospalý hlas uvnitř jejich hlav. Oba se v tu samou chvíli podívali na Luka, který si opatrně protahoval křídla a rovnal rozčepířené peří. Jeho ospalý kukuč byl roztomilý i v havraní podobě.

"Jak můžeš zrovna teď spát?" nechápala dívka a zavrtěla hlavou.

"Ne všichni jsou před bojem tak nervní jako ty. A taky na tom má podíl náš výcvik. Nezapomínej na to, že v realitě jsme jedni z elitních bojovníků naší armády. Nějaký, ač důležitý turnaj ve virtuální realitě nás doopravdy neděsí," vysvětlil jí ochotně L'argas.

"To mi mohlo dojít co?" ušklíbla se dívka a ještě chtěla pokračovat, když jí přerušil neznámý, robotický hlas.

"Prosíme všechn soutěžící, aby se ihned dostavili do hlavní haly," oznámil jim.

"Ach jo. To už je to tady?" zaúpěla dívka a rychle na sebe začala házet svou výzbroj. Na záda si připnula dva zaklínačské meče. Poschovávala si své milované dýky a k pasu připevnila svůj zbrusu nový, zabijácký meč. Brnění, ve kterém byla už skoro deset minut navlečená, bylo z lehkého kovu, který téměř dokonale kopíroval celou její postavu. Bylo vytvořeno z tenkých, metalických plátů, takže připomínalo spíše druhou kovovou kůži, než nějakou zbroj. Sama dívka by ho, podle toho jak vypadalo, zařadila spíš do sci-fi. Ale dokonale jí vyhovovalo. Tmavý kov při pohybu nevydával ani sebemenší zvuk. Plášť byla jediná látková věc, kterou nyní nosila. Pro Noční stín to bylo nezbytné. Byla jediná svého druhu. Jediná, která si zvolila toto náročné, nebezpečné a tajemné zaměření. Jen pár lidí si sestavilo nové zaměření z těch, která měli původně a Raven byla jedna z nich. Dokázali to jen hráči, kteří byli dostatečně vytrvalí a zruční.

Jeden rychlý pohled do zrcadla jí prozradil, že dosáhla přesně toho dojmu, kterého chtěla. Vlasy si stáhla do drdolu a schovala pod kápi. Tu si stáhla hluboko do čela a doufala, že nikdo nebude mít moc velkou tendenci zjišťovat, co je pod ní.

"Jsi na to připravená?" zeptal se znovu L'argas a starostlivě po ní střelil pohledem.

"Vypadám, že nejsem?" zeptala se postava zahalená v černém plášti a zahleděla se na elfa.