Unproblematic Boy

Část 16.

Liam

Louis se uklidnil - řídil už opatrně. Všichni jsme byli nervózní. Amy vzali v klubu všichni dobře, nebyla pro nás hrozbou, ale vezmou i Nialla? Bude muset začít se sebeobranou. Taky ho musíme naučit střílet a pokud bude hůř, bude muset skončit se školou. Je to šílené, ale nutné k přežití.

"Bože! Jak se mohl on - zrovna on - zaplést do takových věcí!? Vždyť má před sebou budoucnost! Je výborný student a jeho pověst je naprosto čistá!" zuřil Harry.

"Prostě se to stává, tenhle život si člověk nevybírá, to on si vybírá člověka. Bude se s tím muset smířit." povzdechl si Zayn.

"Vždyť on ani neviděl zbraň... Je úplně bezmocný." přidal se Louis.

"Tiše, spí." napomenul jsem je. Usnul mi na rameni. Byl úplně vyklepaný. Nerad bych ho do toho zatáhl, ale když už po něm jde Rus, musí být vyhlášená vysoká cena. Jeho matka to nejspíš tušila. A možná proto požádala mě. Mohla kontaktovat soukromé očko. Nebo nějakého začátečníka. Ale ona šla přímo za mnou. S hotovostí v ruce.

"Nebylo by lepší ho schovat?" podotkl zase Zayn.

"A kde, ve sklepě?" uchechtl jsem se. "Můžeme ho přivázat k topení a nosit mu jídlo v misce."

"Takhle jsem to nemyslel. Když ví, kde ho najít a běhají nám po městě, tak jen na nějakou dobu vypadnout a beze stopy zmizet..."

"Najdou ho všude." bránil můj názor Harry a Louis přikyvoval.

Louis parkoval před starou továrnou, kde se scházíme, a všichni jsme zmoženě vydechli.

"Kdo ho vzbudí?" zeptal jsem se. Nikdo se nehlásil. "Fajn, přeneseme ho tam a vyřešíme to bez něj."

"To je blbý nápad." zasmál se Zayn.

"Proč jako?"

"Jednat o něm bez něj? Jak by pak bylo tobě?"

"Fajn." prskl jsem.

"Nialle! Hej vstávej!" začal řvát Louis jeho jedinečným hlasem. Jenže Niall nereagoval. "Žije vůbec?"

Koukl jsem na něj. Nešlo vidět, jestli oddechuje nebo ne a já se docela zhrozil.

"Sáhni mu na tepnu." podíval se na mě přes zpětné zrcátko.

Ruku jsem mu položil na krk. V autě zavládlo hrobové ticho a všichni jsme napjatě čekali, co se stane.

"Co je!?" probral se a ohnal se po mně vyděšeně rukama. Všichni jsme sebou cukli, a pak se začali smát.

"Žiješ, je to v pohodě." stíral jsem si slzu. "Jsme tu, Růženko, vystupujem." pobídl jsem ho.

"V tátově staré firmě?" podíval se z okna.

"Co?"

"To je tátova stará firma. Nevím, co tu bylo, něco s jogurty nebo tak... Chodíval jsem tu s ním." sjížděl onu budovu pohledem. Pak vystoupil. Neměl jsem ponětí, že by tu někdy ten génius pracoval.

Niall byl vážně nesvůj. Víc, než kdy předtím. Neustále se ohlížel a byl očividně dost nervózní. A proto jsem to nenechal jen tak.

"Nemusíš se bát, tady na tebe nepřijdou." došel jsem blíž k němu a usmál se.

"Já se toho nebojím." uchechtl se.

"Tak čeho?" zaskočil mě.

"Tvého gangu." zašeptal.

"Mého gangu? Proč?" uchechtl jsem se.

"Je to parta lidí, co mě zase odmítne - to je jasné. Jen mám strach, že mě odmítnout hnusně." pokrčil rameny. "V případě lidí, kteří mají takovou pověst, by to totiž mohlo být dost nebezpečné."

"Neodmítnou tě. Proč by měli?" nakrčil jsem obočí.

"Protože prostě do tohohle světa nepatřím. Asi nepatřím do žádného, jen do svého." usmál se smutně.

"Blonď-"

"Liame, všichni už jsou vevnitř. Amy je vystresovaná, bojí se o Nialla." skočil mi do řeči Zayn, držíc u ucha telefon.

"Vždyť už jsme tu..." zabrlal Louis.

Harry vyťukal na dveře kód, dva těžké kovy se oddělily od sebe a uvolnily nám tak cestu.

"Nialle!" rozběhla se za ním Amy. "Bože, broučku můj!" drtila ho v objetí.

"Co se děje Liame!?" ozvalo se odněkud.

"Máme problém!" zahřměl jsem.

"Tohle je Niall. Niall Horan. Je bratr Amy. A má problém. Vážně velký. Jde po něm snad celý svět. Jak všichni víme, jeho otec nesplácí dluhy, a tak začnou vyhlazovat jeho rodinu. Jak jde vidět, začali Niallem, jakožto jeho jediným synem. Náš cíl je ho ochránit. Nechtěli jsme ho prvně brát mezi nás, protože to není sranda, ale situace si to prostě žádá. Začne chodit s někým z vás na sebeobranu, naučí se střílet, základy hackerství a plánovat akce. Podle toho, jak mu to půjde, pak dostane své místo tady. Kuchaře z něj dělat nebudeme!" posadil se Louis ke kruhovitému stolu.