Unproblematic Boy

Část 29.

Bylo to nevinné. Tedy, mě to tak připadalo. Ze začátku, kdy jsem se stranil a nebyl si ničím jistý.

Po chvíli jsem po něm ale doslova toužil. Chtěl jsem být jeho. Tím ale nemyslím sex! Prostě jsem se chtěl cítít milovaný. Chtěl jsem vědět, jaké to je.

Já nevím, jestli mi Liam čte myšlenky, nebo to vydedukoval z mých pohybů, ale přitáhl si mě za boky mnohem blíže. Natiskl naše hrudě na sebe a rukou sjel na můj zadek. To mi úplně nevyhovovalo, ale nechtěl jsem to řešit.

Nevím, jak popsat to, co se bude odehrávat, ale asi by bylo vhodné, varovat vás.

Nějakou dobu mnul mé půlky dlaněmi. Už mi to ani nevadilo, ba naopak jsem si to užíval.

Liam pohnul svou pánví proti té mé a já zasténal. Ani jsem nevěděl proč, prostě se to stalo. Začal jsem si připadat děsně trapně, protože jsem ztrácel svou sebekontrolu. Ta touha mě mátla.

Liam svými prsty vjel kousek pod mé kalhoty a já cítil jeho teplo na své holé kůži. Po těle mi naskočila husí kůže a celý jsem se zachvěl.

Stále mě líbal a nevypadal, že by chtěl přestat. Občas stále pohyboval svou pánví a mě připadalo, jako by se ujišťoval.

Po nějaké době, co se to celé opakovalo, chytnul lem mého trička mezi své prsty a shodil ho ze mě. Okamžitě na mě padl chlad, ale on natiskl mé tělo opět na něj.

Prsty bloudil po mých zádech, vjížděl mi do vlasů a často si neodpustil přitažení za kalhoty blíže k němu. Pánvi pohyboval čím dál častěji a mě přepadal pocit, že se brzy zblázním.

Užíval jsem si jeho pozornosti, a myšlenky na to, že nejsem gay, jsem prostě házel stranou.

Po každém pohybu jeho rozkroku proti tomu mému zavzdychal a políbil mě vášnivěji. To se mi líbilo. Opravdu hodně, a proto, když to dlouho nezopakoval, jsem to udělal já.

Bylo mi to neskutečně trapné, ale já ho chtěl slyšet vzdychat a chtěl jsem, aby mě líbal vášnivě. Líbilo se mi, jak rukou pokaždé zajel o kousek níž a zbožňoval jsem jeho nadýchané rty na mém krku či kličních kostech.

Když jsem se proti němu pohl snad po dvacáté, svalil mě pod něj a shodil ze mě kalhoty. On sám spal jen ve spodním prádle. V tu chvíli jsem se ale začal strachovat.

Nechci s ním spát! Možná jsem na to měl myslet dřív, než jsem ho vyprovokoval... Já s ním nebudu spát! Ne... Ne! Co mám teď dělat!?

Liam si musel všimnout mého vyděšeného výrazu a z mého krku se svými rty opět přemístil nahoru.

"Neboj se. Neošukám tě." zasmál se a pokračoval.

Nevím, co mě zaskočilo víc. Jestli to, že žádný pocit úlevy se po jeho slovech nedostavil, nebo to, že mě přepadl, nejspíš, chtíč.

Rukama se opět přemístil na mé pozadí a začal ho hladit. Klečel nade mnou a sjížděl mě pohledem jako zákusek - což mi nebylo moc příjemné, protože jsem opět začal pochybovat o tom, jestli si ze mě nedělá srandu a v realitě se mu nehnusím.

"Jak můžeš být, sakra, tak nevinný, když vypadáš takhle?" prskl a přirazil svým rozkokem proti tomu mému, načež jsem zavzdychal, aniž bych si to vůbec uvědomil. "Když děláš tohle?" zasmál se ironicky a opět přirazil několikrát po sobě a já zvládal jen vzdychat a nechávat ho, aby si se mnou dělal, co jen chce. "Kdybych mohl blonďáčku, ošukal bych tě jako nikdo jiný." opět se přemístil k mým rtům a rukama se pohyboval jen okolo lemu mého spodního prádla. Když na mě nalehl, došlo mi, že má větší problém. V tu chvíli mi taky došlo, že i já mám problém.

A taky mi došlo, že já jsem kluk, a on je kluk, a že mě vzrušil kluk, a že já nesjem gay.

"Liame..." zaúpěl jsem nervózně. "Liame, ne..." zastavil jsem ho, ač nerad, a vstal.

"Co se děje, blonďáčku?" vyděšeně sledoval, jak jsem se začal oblékat.

"Já..." povzdechl jsem si. Jsem tak nechutný, jak jsem to mohl dovolit? "Já nejsem gay! Nemůžu být!" prskl jsem a se slzami v očích opustil jeho ložnici. Opřel jsem se o jeho dveře, protože se mi točila hlava, a dusil v sobě vzlyky tím, že jsem se kousal do prstu.