Unproblematic Boy

Část 85.

Celý zbytek dne jsem se snažil pochopit, jaký mají systém. Něco mi došlo hned, jiné řádky jsem si musel přečíst víckrát. Každopádně jsem jejich složky studoval pozdě do noci. Vážně se mi celé jejích fungování zamlouvalo a docela jsem se těšil, až je všechny poznám. Podle vzkazu, který jsem našel na poslední stránce, se s nimi mám za pár hodin sejít a ještě mi přišla zpráva, že 'toho nového' mám dovést s sebou.

Po zjištění, že nemám nárok a hlavně ani čas na pouhých pět hodin spánku, jsme se s Liamem vydali nakoupit energetické nápoje.

Byl jsem nervózní. Tentokrát nešlo o to, potkat jen zástupce. Teď jsem se měl poznat s každým, kdo hrál v otcově životě nějakou roli, které si vážil.

Noční ulice byla nádherná. Procházka pod hvězdami jako z romantického filmu. Liam si se mnou propletl prsty a každou chvíli mi líbal klouby na rukou.

"Nechceš si první zajít na pláž?" navrhl, když jsme procházeli kolem. Ani nečekal na odpověď a už jsme mířili ke klidnému moři. Sezuli jsme si boty a procházeli se pořád sem a tam a sem a tam... A mně bylo krásně. Liam se zdál být jako vyměněný. Byl klidný, milý, pozorný a zábavný. Po chvíli mi dal jeho bundu. No nakonec jsme stejně oba skončili celí mokří. Váleli jsme se po pláži a líbali se. Bylo nám jedno, kolik lidí chodí kolem a jak moc znechucení jsou při pohledu na dva muže. Prostě jsme v tu chvíli žili.

"Pojď, musíme jít, ať stihneš uschnout." zasmál se Liam a vzal mě jako princeznu.

"Li! Já umím chodit..." zabručel jsem a snažil se slézt.

"Ale noták..." zasmál se a oblízl mi lícní kost.

"Li!" zasmál jsem se. "Notak, pusť mě. Jsem těžký." uchechtl jsem se.

"Vážně chceš, abych tě pustil?" usmál se na mě a věnoval mi polibek.

"Ne." zakorutil jsem hlavou, vzal jeho tvář do dlaní a také ho políbil.

Pak mě, na můj rozkaz, položil a ruku v ruce jsme šli do supermarketu, pár metrů před námi. Nebrali jsme ani košík, což byla chyba...

Liamovi totiž došlo, že mu došly jeho oblíbené jogurty a náhodou je také měli ve slevě a on, ač je bohatý, očividně rád nakupuje ve slevách, a tak jsem já měl plné ruce jogurtů a on energeťáku, přičemž do kapes jsme si oba dali láhve alkoholu. Když jsme pak vykládali nákup na pás, prodavačka nebyla nadšená a nejspíš se bála, že ještě někde nějaká ta flaška zůstala.

Ovšem neopovážila se nic říct, protože před ní stál Liam Payne, o kterém mimochodem právě jelo vysílání v televizi za ní. Mezitím co se snažila naskenovat všechny kódy, já sledoval onu televizi.

Po Liamovi se tam objevila i má tvář a já skoro nestihl přečíst popisek u reportáže. Mladá žena ale vypadala rozhořčeně, tudíž jsem nečekal nic dobrého. A taky oprávněně. Následně tam totiž vyskočila fotka mého otce a oznámení, že je po smrti a co byl vlastně zač. Nějak jsem si to spojil a média asi spekulují o tom, jestli teď převezmu jeho práci nebo ne.

Kdyby jen věděli, že už se tak stalo...

Ještě nějakou chvíli jsem sledoval televizní noviny a následně do mě Liam šťouchnul s tím, že musíme jít. Proto jsem se na prodavačku usmál, popřál ji pěknou noc a vzal Liamovi jednu ze tří tašek. Byl bych vzal ještě jednou, ale on mi ji nechtěl dát.

Domů jsme přišli okolo jedné a následně zapli televizi. Li si sednul na gauč a plechovky seřadil podle barev na konferenční stolek před námi. Chvíli si je prohlížel, pak ovšem svou pozornost přesměroval na mě.

"Který chceš?" zazubil se.

"To je jedno." pokrčil jsem rameny.

"Zavři oči a vyber si." uchechtl se.

"Fajn." věnoval jsem mu úsměv, zakryl si oči rukou a chytil jednu plechovku. Byla fialová a očividně byla s příchutí ostružin.

"Zahrajeme si hru." olízl si ret. "Rozebereme si je všechny a kdo je vypije jako poslední, musí přichystat nějaký zábavný den tomu druhému. Bereš?" nadějně mi věnoval pohled.

"Proč ne? Zní to fajn. Navíc, prohraješ." zasmál jsem se.

"Ne, to ty." zakryl si oči a vybral.

Po rozebrání všech plechovek měl každý z nás patnáct kusů a jedna byla navíc. Tu jsme si rozlili do skleniček.

Kde kdo by řekl, že to stačí od oka, ale Liam je očividně perfekcionista, a tak na to používal kuchyňskou váhu a obhajoval se slovy, že chce, aby to bylo fér.