Zrádkyně temnoty

💚9 - Příjemné zprávy

Jako druhý zástupce na odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, mám spoustu práce. Pořád jen zařizování. Žádná akce, nic.
Na plat si, ale nemůžu stěžovat. Platí mi o mnohem více než kdekoliv jinde.

Můj šéf je velmi přísný a hlavně mě nemá rád. Jmenuje se Barty Skrk a na celém Ministerstvu je to velké zvíře.

Bohužel na mě má spadeno, kvůli mému příjmení. Nesnáší mého otce a stále to dává najevo. Snažím se jeho nenápadné posměšky neřešit. Někdy je to, ale až k nevydržení.

„Grindelwaldová!" křikl na mě Skrk z kanceláře. Neochotně jsem se zvedla a šla přímo před jeho stůl.
„Chci, abyste tuto obálku zanesla přímo Luciusovi Malfoyovi. Je to jasné?" křivě se na mě podíval a předal mi šedou obálku.

„Donesu. Ještě něco pane Skrku?"

„Až se vrátíte, už tu nebudu. Musím odejít dříve. Na stůl vám dám nově podepsané zákony, tak je založte," rozkázal s nezájmem.

S šedou obálku jsem zamířila do kanceláře Luciuse Malfoye.

Zaklepala jsem na velké mramorové dveře a vstoupila do jeho pracovny.
Seděl za černým stolem a podepisoval nějaké papíry.

„Theio, dlouho jsme se neviděli. Co bys potřebovala?" zeptal se s úšklebkem a zvedl se ze židle. Pomalu obešel stůl a opřel se o něj.

„Nesu ti dopis od pana Skrka. Je to prý důvěrné, tedy aspoň se tak tvářil," obeznámila jsem ho a podala mu šedou obálku, se kterou jsem se táhla přes celé Ministerstvo.

„Ano, už vím. Děkuji," řekl a převzal si obálku. „Jak se ti daří? Jakmile jsi přišla, hned tě povýšili. Máš štěstí, je to těžké se dostat na tvou pozici," podotkl s povýšeným hlasem a pořád si mě prohlížel.

„Byla bych spokojená i na Mezinárodní spolupráci. Stačilo by mi to. No a jaká byla svatba?" zeptala jsem se, aby tu nebyla trapná atmosféra.

„Svatba? Vše dopadlo velmi dobře, i když jsem z toho měl docela strach," odpověděl překvapivě. „Mám pro tebe nabídku Theio Grindelwaldová." řekl z ničeho nic a mě se sevřelo srdce.

Lucius ke mně přistoupil a pohladil mě po tváři.

„Po...poslouchám," odpověděla jsem a netrpělivě čekala, co odpoví. Hlavou se mi točily spoustu nápadů, na co by se mohl asi zeptat a byl to hned můj druhý nápad.

„Jsi velmi mocná a chytrá čarodějka a myslím si, nejen já, ale hlavně Pán zla," řekl vážným hlasem. „Přidej se a čeká tě odměna. Získáš několik výhod a nebuď hloupá jako Potter a Evansová," zakroutil očima a po té mě chytil za ruce. Trochu jsem z toho byla mimo.

„Tak Pán zla mě chce do své party Smrtijedů, jo?" zeptala jsem se a usmála se. Vychází to lépe než jsem myslela. Čekala jsem, jak budu vymýšlet nějaký složitý plán, aby mě Voldemort přijal k sobě, ale nebude to vůbec potřeba.

Lucius mě stále držel za ruce a propaloval mě bouřkovýma očima. Jeho dech byl klidný, za to můj ne.

„Chtěl Lily a Jamese? Proč?" špitla jsem.

„Také nechápu proč, ale měl k tomu svůj důvod," řekl znechuceně. „Slyšel jsem, co se stalo mezi tebou a Snapem."

„Co je s ním?" zeptala jsem se a v tu chvíli mě prudce otočil, takže jsem k němu byla zády přitisknutá.

„Pán zla z něho má radost. Líbí se mu," pošeptal mi do ucha a já od něj v rychlosti odstoupila.

„Jdu do toho, ale jestli někomu něco řekneš!" zasyčela jsem a jemně ho odstrčila. „Zabiju tě, Luciusi."

„Beru na vědomí," usmál se s znovu přistoupil blíže. „Taková jsi nebyla v pátem ročníku Theio. Byla jsi sice drzá, ale ne takhle tvrdá," podotkl s úšklebkem a já zamířila ke dveřím.

„Brzy se s tebou spojím, princezno."

***

„James mě požádal o ruku, Theio," vydechla Lily, která přišla s Jamesem na náštvěvi když jsem přišla k Siriusovi domů. Vykulila jsem na oba oči a ihned se začala radovat.

„No konečně, vy dva!" vykřikla jsem trochu nahlas a začla jim gratulovat. Nenechali mě ani vydechnout a oznámili mi svatbu. Poté se Lily zeptala.

„Moc bych si přála, abys mi šla za svědka," řekla nadšeně a mě ukápla slza.

„To bych moc ráda," odpověděla jsem a objala je oba dva. Sirius mě s úsměvem pozoroval.

Kdyby tak věděli, jak mě to všechno moc mrzí.