Zrádkyně temnoty

💚62 - Smrt

Otec měl v mých emocí pravdu. Nedělalo mi problém zabíjet. Nic necítím. Nevím, co je strach, láska, smutek a další lidské emoce.

Od zabití mého otce uteklo spousta času. Harry Potter a spol byli v Malfoy Manor v mé nepřítomnosti.
Pandora byla, tak moc blízko k Voldemortovi, až se mi tenkrát mírně ulevilo, že jsem s ním byla ve vězení Numergard.

Poněkolikáté unikli Voldemortovi. Dále se skupinka vydala na sebevražednou misi ke Gringottovým, kde se nacházel další viteál u Bellatrix v trezoru, kde byl celé ty věky střežen. Věděla, že je tam viteál?

Potter byl naposledy spatřen v Prasinkách, nedaleko Bradavic. Je jasné, že má namířeno právě do školy čar a kouzel. Je možnost, že se tam nachází další viteál? Překvapuje mě, jak se s tím vším Harry a spol vypořádali.

Co se týče Bezové hůlky v rukou Voldemorta, tak s ní už stihl pozabíjet spousta Smrtijedů a skřetů, kteří nezabránili úniku Pottera a spol v bance u Gringottů.

Nemohla jsem z Bezové hůlky ani na vteřinu spustit oči a nejen to... Přišlo mi, že mi potichu našeptává. Našeptávala ať ji získám pro sebe. Pořád obdivuju její schopnosti. Přece jen je to nejsilnější hůlka na světě.

„Můj pane, armáda je připravena k boji," prohlásil Rudolfus Lestrange na krátké schůzi.

Stále jsem na sobě cítila pohled Diany Carrowové, která mi při posledním našem rozhovoru vyznala lásku? Pronikavě si prohlížela můj nehybný výraz, se kterým jsem pozorovala ostatní Smrtijedy, kteří se bavili o různých strategiích na již blízký útok s celými Bradavicemi a se zbytkem Fénixova řádu. Zajisté tam s nimi budou bojovat.

V momentě se tu objevil udýchaný Severus Snape ve svým typickém černém hábitu, když mě vyvedl z přemýšlení.
Jak dlouho jsem ho vlastně neviděla?

„Co se děje, Severusi?" divil se Pán zla.

„Potter je v Bradavicích. Začalo to," řekl zadýchaně a následně se  poklonil před svým pánem.

Nevěnoval mi při tom ani jedený pohled. Kdybych ho neznala, byla bych předsvědčena, že je plně věrný Voldemortovi, ale ve skutečnosti tomu nebyla úplně pravda. I přes zabití Albuse Brumbála. Muselo v tom být něco více...

Voldemort se prudce zvedl ze své židle v čele dlouhého černého stolu ve tvaru obdelníku. Tím započal nadcházející válku.
Začalo to a již není cesty zpět.

***

„Vím, že z vás budou chtít bojovat. Někteří z vás si možná myslí, že bojovat je moudré...je to, ale pošetilost. Vydejte mi Harryho Pottera. Udělejte to, a nikomu se nic nestane. Vydejte mi Harryho Pottera a nechám Bradavice nedotčené. Vydejte mi Harryho Pottera a za to budete odměněni. Máte na to hodinu," prohlásil Voldemort skrze myšlenky všem čarodějům ukrytým v Bradavicích.

Tuším, že v Bradavicích je hodně sporů o to jestli Pottera Voldemorta vydat či nikoliv. Zbylí členové Fénixova řádu za Potterem jistě stojí a má dcera, jakbysmet.

„Budeš se držet u mne, Elder. Jakmile ti dám rozkaz, zachránit mne a zabít tvé přátele uděláš to?" zeptal se mě a pohlédl do mých barevných očí.

Ihned mé myšlenky zamířili k Pandoře, Remusovi, Severusovi a dalším, na kterých mi kdysi záleželo. V minulosti jsem si slíbila, že ochráním tento svět a lidi v něm. Změnilo se to až s mou temnou stránkou mé moci. Museli to přestat. Jsem silnější než oni všichni dohromady.