Zrádkyně temnoty

💚50 - Po schůzi na skleničku

Atentát na Azkaban proběhl bez potížích a u stolu jsme seděli v plném počtu.

Já hrdě seděla po Voldemortově pravici a pohled od Bellatrix, která vypadala jako by vylezla, kdo ví odkud byl k nezaplacení.

„Vítejte znovu zpět moji drazí Smrtijedi. Naše budoucí plány už všichni jistě víte, takže se můžeme posunout dále," prohlásil Pán zla se zlým úsměvem. „Severusi, máš jistě ten seznam. Podej mi ho."

Pán zla hlasitě předčítal uvedená jména na papíře.

„Můj pane, mám zvláštní pocit o té Pandoře...Prewettové?" divil se Rudolfus Lestrange a udělal se mi v krku knedlík, strach jsem na sobě nesměla nechat znát.

„Červíčku! Přines knihu s čistokrevnými rodokmeny," nakázal Peterovi a ten přikývl.

„Nejlepšími přáteli...Ron Weasley. Hmm...krvezrádce, ale to se brzy změní," prohlásil a ostatní se zasmáli. „Hermiona Grangerová?" zeptal se směrem k Severusovi.

„Je to mudlorozená, můj pane. S Potterem jsou přáteli už od prvního ročníku, tak jako s Ronem Weasleym," odpověděl upřímně Severus bez náznaků emocí a ostatní se ošili zhnusením.

Do sálu přišel Peter s knihou a položil jí přímo před Voldemorta na stůl. Poklonil se mu a někam se ztratil.

„Žádná Prewettová Pandora zde není. Kdo je to? Severusi?" zeptal se Pán zla.

„Prewettovou přivedl k Weasleyům Brumbál, můj pane. Začala chodit do čtvrtého ročníku, ve kterém studoval i Potter. Moudrý klobouk ji poslal do Nebelvíru, kde se s Potterem spřátelila. Brumbál ji přivedl z Ruska, kde byla vychována. Více o ní nevím," odpověděl Severus přímo a zahlédl můj nervózní pohled.

„Chci o ni zjistit více! Severusi dávám ti to na starost," přikázal Severusovi, který přikývl na souhlas.

Dostala jsem strach. Musím Severusovi zabránit. Nesmí zjistit, že...cítila jsem, jak se mi chce dostat do hlavy. „Snape, vylez mi z mojí hlavy jinak tě zabiju," přikázala jsem mu myšlenkama.

Porada trvala asi dvě hodiny. Většina se ke konci začala přemisťovat pryč, kromě těch co zde budou bydlet a mě, se kterou si chce Voldemort promluvit soukromě.

„Co ses dozvěděla o třetí relikvii?" zeptal se Voldemort klidně a propaloval mě svýma krvavýma očima.

„Četla jsme různé spisy a narazila na zajímavé informace. První majitelé všech relikvií mají být tři bratři Peverellovi, kteří tyto dary prý dostali od samotné smrti. Neviditelný plášť měl dostat nejmladší syn Ignotus, který ho předal svému synovi. Jeho rodokmen se pojí s Potterovými, pane. Je tedy možné, že ho má sám Harry Potter," řekla jsem popravdě.

„Harry Potter, říkáš? Větší důvod ho zabít, ale předtím ten plášť musím dostat do svých rukou. To bude tvůj úkol, Elder. Získáš ho pro mě a ostatní relikvie mi pomůžeš najít, rozumíš?" zeptal se a ve chvíli se připlazila Nagini.

„Ano, pane."

„Můžeš jít. Zatím, Elder."

„Naviděnou, můj pane" odvětila jsem a přemístila se k sobě domů.

Před mými dveřmi, ale stál Severus Snape. Zamířil ke mně a někam se semnou přemístil.

„Kde to jsme?" zeptala jsem se a odstrčila ho od sebe.

„U mně doma. Nepamatuješ se?" zeptal se a sedl si k zaprášenému jídelnímu stolu. „Ty víš, kdo je Pandora. Poznám to na tobě."

„Nemůžu ti to říci. Musím jít," znovu se zvedl a chytil mě za ruce, takže jsem byla silou uvězněná Severusem u kuchyňské linky. „Prosím, nech mě být," prosila jsem ho se slzami v očích.