Zrádkyně temnoty

💚71 - Vánoční pohoda

O 3 roky později

Jako jedna z mála Smrtijedů jsem nebyla zavřená do Azkabanu. Nepocítím na vlastní kůži jeho studené a osamělé cely.

Ze všech sil se snažím zmírnit trest pro Luciuse Malfoye za to, že mi pomohl v bitvě o Bradavice, ale zatím bez úspěchů.
Draco se mu, ale pomoct nesnaží a to samé jako Narcissa, která se odstěhovala z Malfoy Manor do malého domku na kraji Londýna, jelikož přišla o hodně peněz a též o svou pověst.

Se Severusem jsme první měsíce po mém soudu žili na Tkalkovské ulici s naší Pandorou a Dracem. Nakonec jsme se všichni rozhodli pro větší bydlení a prodali jeho dům s mým bytem. Peníze jsme tedy investovali do velkého domu, samozřejmě v černe barvě jako noc a jako bonus máme velkou zahradu, kde nejvíce času tráví Pandora.

Po několika dopisech od ředitelky Minervy McGonagallové, které se týkali žádosti o místa v profesorském sboru, jsme se se Severusem rozhodli přijmout její nabídku. Ano, oba dva. Severus převzal zpět místo profesora lektvarů a já budu učit Obranu proti černé magii. Je to prostě neuvěřitelné.

Pandora začala pracovat jako její přátelé na Ministerstvu kouzel. Pracuje na Odboru záhad, kde splnila slib mlčenlivosti, tedy jinak řečeno: neporušitelný slib. Její snoubenec Draco Malfoy též pracuje na Ministerstvu a převzal místo místo svého otce.

Na svátky se scházíme s Potterovými (Harry si vzal Ginny), rodinou Weasleyů, sestrami z rodu Blacků, Remusem Lupinem a jeho ženou Nymfadorou Tonksovou společně jejich synem Teddym.

Severus úplně zbožnuje tyto akce a vždy se z nich snaží vyvlíknout, jako teď. Stejně se mu to nepovede, protože tentokrát jsem je pozvala k nám.

„Nevyhneš se tomu, Severusi. Pozvala jsem je sem, aby věděli jak žijeme," začala jsem v našem společném kabinetu v Bradavicích před odchodem domů.

„Bude lepší, když tu zůstanu. Malé haranty musím vídat pořád a Pottera vidět nepotřebuju," odpověděl nevrle a sedl si za svůj pracovní stůl.

„Přežil jsi Voldemorta. Přežiješ Harryho Pottera. Jdeme Severusi," podotkla jsem též nevrle a vzala ho za ruku, ale stále ne a ne se zvedat ze židle.

„Co za to, profesorko Grindelwaldová?" pozvedl své obočí a přivinul si mě k sobě na klín.

„Vzhledem k tomu, že vlastním nejsilnější hůlku na celém světě, tak bych si moc nevyskakovala, profesore Snape."

„Hm. Pro tentokrát jsi vyhrála, ale příště máš smůlu. Jestli mě někdo z nich naštve, už je nechci ani vidět. Jdeme," zavelel a já ho políbila na úzké rty, přičemž si mě přivinul ještě blíže k sobě. „Mohl bych to s tebou dělat pořád, Grindelwaldová."

Vzdychla jsem, jakmile stiskl silně mé pozadí, přičemž lehce zavrtím s mými boky na jeho klíně. Zavrčí nadržeností a pleskne mě po levé půlce zadku.

„Nápodobně. Slibuju ti, že jakmile odejdou čeká nás dlouhá noc," přitakala jsem s úsměvem.

„Už, aby to bylo," podotkl nevrle a já se znovu zasmála, ale tentokrát nahlas.

***

„Veselé Vánoce a vítejte u nás! Kabáty si odložte zde a jděte chodbou do leva. Najdete tam plný stůl jídla a pití. Ostatní na vás čekají," poznamenala jsem s úsměvem a vedla Hermionu Grangerovou s Ronem Weasleyem ke stolu.

Ti dva chodili pořád pozdě. Kdo by byl to řekl? Musela jsem se nad tím pousmát a zamířila spěšně do našeho obývacího pokoje, kde jsme se rozhodli udělat prostor pro pohoštění.