Zrádkyně temnoty

💚15 - Pán zla

„Kurva!" vykřikla jsem a zvedla se...z postele? Sakra!

„Kde to jsem?" zděsila jsem se a rozhlédla se po místnosti. Nacházela jsem se v černém pokoji a měl všechen nábytek v barvě šedé, hnědé a černé.

Měla jsem na sobě stále stejné pracovní oblečení. S bosýma nohama jsem šlápla na studené dlaždice. Naštěstí jsem své boty našla blízko stolu, který byl naproti mě.

Vysoké podpatky hlasitě cvakaly o mramorovanou podlahu. „Jak tyhle boty nesnáším, kurva."

Náhle jsem do někoho narazila, protože jsem se koukala na své nohy.
„Omlouvám se..."

„Konečně ses nám promluvila," řekla slizce osoba, kterou nenávidím stejně jako Dianu Carrowovou s Kate Dolohovovou. Byla to Bellatrix Blacková, teď už Lestrangová a stála tam s Narcissou, teď už Malfoyovou.

Civěla jsem na ně jako by mě praštil sám velký Merlin.
„Nějaká sprostá? Tak ses nechovala, když jsem byla ještě v Bradavicích," řekla Bellatrix a začala se hlasitě smát.

„To víš, každej se mění. Někdo k horšímu a někdo k lepšímu. Zrovna ty k horšímu, nemyslíš?" zeptala jsem se s drzým úšklebkem.

„Co si to dovoluješ, ty pitomá náno!" vykřikla hystericky a Narcissa jí chytila za ruku, pak se na mě podívala.

„Zavolej ho. Bude s ní," ukázala na mě s povýšeným pohledem. „Chtít mluvit."

„Tak u toho chci být. Jsem zvědavá, jak velký koule budeš mít před Pánem zla," řekla Bellatrix se smíchem a vytáhla si levý rukáv od jejích šatů. Na levém předloktí se jí rýsovalo znamení zla s tvarem lebky s otevřenými ústy, ze kterého leze kroutící se had. Popravdě, jsem ho na živo nikdy neviděla.

Poté Bellatrix na znamení zla přiložila hůlku, čímž ho sem přivolá. „No bezva," pomyslela jsem si v hlavě.

„Pojď se mnou," řekla přísně Bellatrix a chytila mě silně za ruku. Táhla mě do místnosti s několika židlemi, které byly u velkého černého stolu. Schůzky Smrtijedů? To je jasný.

„Teď tu počkáme a hlavně mlč. Nechci poslouchat couru, která spí s tím krvozrádcem," odplivla si znechuceně.

Následně vstoupil do místnosti Lucius a v závěsu Narcissa. Kde je, ale Severus? To mě tak nenávidí? Lhal, když říkal že toho nelituje?
Pak mi došlo, že ani nevím jak dlouho jsem byla mimo.

„Jak dlouho jsem byla mimo svět?" zeptala jsem se a Lucius se mi podíval do očí.

„Tři týdny," odpověděl bez zájmu a obrátil oči v sloup.

Tři týdny? To je fakt v prdeli. Co Sirius? Hledá mě? A co vlastně Skrk? A proč jsem byla mimo?

„Co se vlastně stalo?" zeptala jsem se nechápavě až skoro vystrašeně. Tak dlouho jsem nebyla ani, když se se mnou spojil otec.

Nesmím hlavně zapomenout uzavřít před ním mou mysl. Opravdu díky Merlinovi za cvičení s otcem, ale zase na druhou stranu na živo jsem to nezkoušela.
No snad to vyjde, protože jinak jsem mrtvá a ostatní také.

Ve chvíli se tu objevil sám Voldemort. Nevypadal podle mých představ. Byl vysoké hubené postavy v černé kápi, měl bílou tvář podobnou hadovi a hlavně mě zaujali jeho rudé oči, které na mě upíral.

„Můj pane, vítejte," přivítala ho Bellatrix a předhodila mě jako nějaké maso kočkovité šelmě.

„Okamžitě všichni vypadněte!" zavrčel Voldemort a pořád ze mě nespouštěl oči.

Všichni ihned s vysokým respektem opustili místnost a zůstala jsem tam s ním sama. Popravdě? Měla jsem strach a Bellatrix jsem musela dát za pravdu, nemám na to koule.

„Konečně se setkáváme, Theio Grindelwaldová. Udělala jsi na mě velký dojem, když jsi unesla Skrka juniora a ještě větší, když jsem zjistil jak jsi mocná," odmlčel se a stále mě propaloval svýma rudýma očima.

Prošel dvakrát okolo mě a pak se zastavil, až moc blízko.
„Snad ze mě nemáš strach? Jsi tak mocná, chci tě do svých řad a proto ti dávám na vybranou..."

„Přidám se, ale je tu jeden háček," odmlčela jsem se, protože na mě zamířil hůlkou.

Poodešel ode mně a zkřivil se mu obličej. „To tě otec nevychoval?" zavrčel vztekle a použil na mě kletbu cruciatus. „Crucio!" vykřikl hlasitě a já se začala svíjet v bolestech. Otec měl pravdu, je to asi tak třikrát horší.

„Pamatuj si, chovej se slušně! A aby sis to pamatovala, crucio!"

„Omlouvám se," řekla jsem potichu a on přestal.

„Vstaň! Máme toho hodně na práci," procedil skrz zuby a já uviděla velkého hada jak se mu plazí k nohám.

Nechtěla jsem, aby mi utrhl hlavu, tak se mi nakonec podařilo postavit, i když dost těžce.

„Vraťme se zpět k tématu. Lucius říkal, že se přátelíš se zrádci...je to tak?" zeptal se jízlivě.

„Ano."

„Skvělé, budeš můj špech. Dozvěděl jsem se, že na přijetí znamení zla je pro tebe riskantní. Je to tak?" zeptal se a při tom, mě stále pozoroval.

„Ano," odpověděla jsem opatrně. Nesmím mu říkat podrobnosti, nesmím. Stálo je by to život, tak jak to později bude stát život Jamese a Lily.

„Dobrá, díky tomu, že jsi přivedla mladého Skrka ti dám na vybranou a pamatuj! Toto je poprvé a naposledy. Buď budeš můj špeh a prozrazovat mi plány toho jejich řádu a později se přidáš ke mně, oficialně nebo zemřeš. Co si vybereš?" zeptal se hlasitě.

„Beru první možnost," odpověděla jsem odhodlaně.

„Správné rozhodnutí. Další věc, co mě zajímá...kdo byla tvá matka?" zeptal se a jeho had se mi začal proplétat pod nohama.

„Nevím. Hledala jsem nějaké informace, ale nenašla. Vím jen, že zemřela při mém porodu."

„Řeknu ti to. Tvá matka byla dcera slavného výrobce hůlek Gregoroviče a podle toho, co z tebe vyzařuje jsi potomek víly," odmlčel se a škodolibě se usmál.

Po té ke mně přistoupil blíže a studenou rukou mě pohladil po tváři. „Líbí se mi tvá moc. Jsi moje, jsi jako můj majetek Theio Elder Grindelwaldová! A já si s tebou můžu dělat, co chci!" vykřikl se smíchem a dva kroky ode mně odstoupil. „Ty mi vyhraješ válku! O to se postarám!" namířil na mě znovu hůlkou. „Jsem rád, že jsem měl tu možnost tě konečně poznat a ukloň se před svým pánem! Crucio!" vykřikl a já se znovu začala svíjet v silných bolestech.

Po té jsem znovu byla v bezvědomí. Třikrát kletbu cruciatus jsem nikdy ještě nepocítila a očekávám, že to nebude naposledy.