Zrádkyně temnoty

💚46 - Peklo v Malfoy Manor

„Pro vyšší dobro, má dcero! Vzbuď se!" okřikl mě hlas mého otce a já otevřela oči.

Zadýchaná jsem se rozhlížela po místnosti a podle tapet bych mohla být v Malfoy Manor.

Do pokoje vešel Lucius a usedl na postel, kde jsem nyní ležela. Vypadal unaveně a hodně vyčerpaně.

„Už jsem si myslel, že se neprobudíš," prohlásil a chytil mne za ruku, kterou začal dokonce i hladit svým palcem.

Vyděšeně jsem se od něj odtáhla a posunula dál.

„Jak dlou...ho?" špitla jsem a pocítila suchost v krku.

Lucius luskl prstem a domácí skřítek mi na noční stolek podal tác s jídlem a pitím.

„Tři měsíce. Mám ti od Pána zla vyřídit, že jakmile se postavíš na nohy, máš za ním přijít. Má pro tebe úkol," odpověděl a chtěl se dotknout mého krvavého znamení zla, já ale znovu uhnula rukou. „Není tady. Nyní přebýváme v letním sídle Bellatrix a Rudolfuse."

Chtěla jsem se napít, ale sklenku neudržela v ruce. Lucius mi tedy pomohl, protože bych to jinak nezvládla.

„Za co tě Pán zla potrestal?" zeptal se zvědavě s divným výrazem.

„Za...vše. Zra...dil jsi...mě," procedila jsem skrz zuby a pokusila se zvednout z postele.

Byla jsem, ale nahá? Jak to, že jsem nahá? Prohlédla jsem si své tělo, které bylo stále špinavé jako v té místnosti, co mě Voldemort mučil. Jakmile uviděl má prsa, nemohl z nich spustit oči, i přes to jsem se snažila jít od postele, co nejdál.

Neudržela jsem se na nohách a spadla na zem. Lucius ke mně přiběhl a zvedl. Odnesl mé nahé tělo do koupelny, kterou měl "můj" pokoj a dále mě i položil do vany. Pustil vodu a odešel z místnosti.

„Colloportus," slyšela jsem Luciuse z pokoje.

Byla jsem mimo a tak to nechala plavat. Vana se napustila a já si mohla pořádně umýt své tělo a vlasy. Mytí mě celkem unavilo, tak jsem se rozhodla znovu jít do postele, tam ale už byla jiná osoba.

„Luci...usi, co to děláš?" zeptala jsem se udiveně a uvázala si ručník kolem nahého těla.

„Stejně jsem tě viděl. Nemusíš se předemnou skrývat, Grindelwaldová," pronesl a při tom odkryl peřinu ze svého nahého těla, dále zamířil ke mně.

„Tady něco nehraje. Běž ode mně dál, Luciusi. Nechci a ty také ne. Máš Narcissu a já..."

„Ty máš Blacka, Snapa a koho ještě? Možná máš v hrsti i Pána zla. Mmm...tvé tělo i přes ty všechny jizvy vypadá skvostně. Máš ty nejdokonalejší kozy, co jsem kdy viděl a ta tvá..." rychle jsem se chtěla vrátit zpět do koupelny, ale byla jsem slabá, takže to nevyšlo.

„Pouta na tebe!" vykřikl a já sebou šlehla na zem.

Zvedl mne ze země a hodil na postel. Strhl ručník, přičemž si mě prohlížel.

„Neboj, nikdo tě neuslyší. Zabezpečil jsem místnost, tak aby tvé nadržené vzdechy nikdo neslyšel. Jen já. Jsi má," řekl slizce Lucius a otočil si mé ze zadu, při tom chytil mé mokré vlasy.

To nedělá Lucius, musí být pod kouzlem Imperius, jinak si to neumím vysvětlit.

„Luciusi, to nejsi ty. Prosím nedělej to..."

„Nemáš sílu, co? Bojíš se mě?! Máš proč, zrádkyně!" to byly poslední slova, které vykřikl před mém prvním znásilnění.

Nejhorší bylo, že to bylo od člověka, s nimž jsem přišla o moje panenství a hlavně, kterého jsem považovala za přítele.