Zrádkyně temnoty

💚28 - Ta noc

31. října 1981

Celý rok se snažím najít kámen vzkříšení, který byl prohlášen před mnoha lety za ztracený a stále nic. Obavy z potrestání od Pána zla zesilovaly, i když moje temná strana mu to zakázala, tak jsem stejně byla několikrát mučena.
Naposledy, když moje temná strana nade mnou měla plnou moc, tak jsem se nemohla ovládat. Jiná osoba, byla jsem jako jiná osoba.

Otec se se mnou pokusil spojit, ale po hádce jsem naše spojení nějak dokázala přerušit.

Za rok se toho stalo poměrně hodně. Přes všechna má očekávání jsem se postupně stávala velmi blízkou osobou Pána zla a jeho chování ke mně se celkem změnilo. Byla jsem jeho zbraň, tak se ke mně i choval. Jako ke zbrani, která mu pomůže vyhrát válku, i když jsem věděla, že teď to nevyhraje. Jelikož ho malý Harry James Potter dnes zahubí.
Ano dnes nastal den, kdy se Pán zla rozhodl zabít Harryho, Jamese a Lily. Ano i Lily, i přes všechny prosby Severuse Snapa, který skoro každou příhodnou chvíli Pána zla prosil o její záchranu.

Dnes, sám Lord Voldemort, mě požádal, abych šla s ním. Nikoho jiného ze Smrtijedů nepožádal, jen mě a nejsem z toho vůbec nadšená, protože jestli po mě bude chtít, abych zabila své přátele...to prostě neudělám.

Věděla jsem věci, kteří jiní ne. Peter Pettigrew se stal strážcem tajemství. Napadlo to Siriuse, který tvrdil že je to mnohem lepší alternativa než kdyby on nebo Remus byli strážci tajemství. Bohužel věří špatnému člověku.
To vše jsem zaslechla po jedné schůzce Smrtijedů.

Hodiny a minuty ubíhaly neskutečně rychle. Bylo něco málo po jedenácté hodině, když se se mnou Pán zla přemístil do Godrikova dolu.
Na obloze se stahovala mračna jakoby někdo věděl, co se zanedlouho odehraje.

Pán zla vytáhl svou hůlkou ve tvaru kosti a zamířil na dveře, které se potichu otevřeli. Vešli jsme oba dovnitř a ihned byl slyšet James, který volal na Lily, ať se schová.

Potom James stál přímo před námi se zdviženou hůlkou. Díky černé kápi mi nebylo moc vidět do obličeje, ale moje temna strana chtěla, aby mne uviděl. Chtěla, aby pohlédl do mých očí. Do očí dalšího zrádce.

Sundala jsem si černou kápi a prohodila s popelavými vlasy. Zděšeně na mě pohlédl a v jeho obličeji jsem uviděla jen strach a nepochopení. Pán zla na nic nečekal, zasmál se a zasáhl Jamese kletbou Avada kedavra. Po té na mě Pán zla kývl a vydal se po schodech nahoru.

Já se sklonila nad mrtvým tělem Jamese Pottera a pohlédla mu do jeho prazdných očí.
„Omlouvám se, Dvanácteráku. Slibuji, že dám na Harryho pozor," řekla jsem a rukou mu jemně zavřela oční víčka.
Z horního patra byl křičet křik Lily Potterové, jak brání svého syna a pláč malého Harryho. Vydala jsem se rychle za nimi. Lily stála otočená zády k malému ročnímu Harrymu v dětské postýlce a prosila Pána zla, ať ho nechá žít. Pán zla, ale neposlechl a seslal znovu kletbu, která se nepromíjí a pak se to stalo.

Lily se skácela k zemi jako panenka a po Lordu Voldemortovi nezbylo vůbec nic, jen jeho černý plášť.

Malý Harry hlasitě plakal a na jeho čele se vyskytovala jizva ve tvaru blesku. V momentě, když jsem se přiblížila k Harrymu, do místnosti vstoupil Severus Snape. Ani na mě nepohlédl a s pláčem se sklonil k mrtvému tělu Lily Potterové.
Jeho pláč se hlasitě ozvýval přes celý dům. Nikdy jsem tak plakat nikoho neviděla.