💚27 - Lež, mučení a nabídka

176 11 0
                                    

„Pane..." Severus se mi podíval zděšeně do očí a mě začalo být špatně.

„Ach Severusi, jsem rád za tvou přítomnost. Bello odejdi," pokynul s úsměvem k Bellatrix, která se uklonila a pyšně odešla pryč z místnosti. „Pettigrew mě obeznámil o vašem románku, to ses tak styděl Severusi? Proč jsi mi to neřekl, když jsem se tě ptal jestli mezi vámi dvěma nic není? Její moc se projevila po té, co tě odhodila pryč. Zklamal si mě. Kdybys byl někdo jiný, tak bych tě ihned zabil, ale já tě nezabiju. Byl jsi mi zatím velmi užitečný, hlavně když jsi mi prozradil tu věštbu, to mě velmi zaujalo. Takže tě za jistých okolností potřebuji a to nejen kvůli Brumbálovi, ale hlavně pro ni," procedil skrz zuby a ukázal na mě svou hůlkou. Po té s ní zamířil na Severuse.

Rozbušilo se mi srdce a pocítila silnou bolest hlavy. Těkala jsem pohledem na Pána zla a Severuse. Bylo mi z toho opravdu špatně, pak ale na Severuse vyslal kletbu Cruciatus. Znovu a znovu.

Severus se snažil nekřičet, ale bylo to moc těžké. Vím to, protože to znám. Jsem ráda, že se mu aspoň nemůže dostat do hlavy, díky Severusových dovednostem.

„Můj pane...můžete ho tu mučit, jak dlouho jak chcete. Vůbec mi na něm nezáleželí a ani nezáleželo," řekla jsem nahlas a Pán zla se mi podíval hluboko do očí.

Severus se mezitím sesunul na podlahu a také se na mě ztěží podíval. Bylo vidět, jak je z toho zklamaný, bohužel bude ještě více.

„Lžeš!" procedil Pán zla skrz zuby a vyslal na něj znovu kletbu Cruciatus.

„Myslíte si, že se do něj dokáže někdo zamilovat? Do člověka s velkým nosem a mastnými černými vlasy?" hlasitě jsem se zasmála a přistoupila k oboum blíže. „Nejspíš na mě někdo seslal kletbu Imperius, když jsem s ním spala. Kdo by ho mohl mít rád nebo hůře...milovat?" dořekla jsem svůj monolog a na tváři se mi objevil povýšený úšklebek.

Štěstí mi znovu přálo a Pán zla ho přestal mučit. Uvěřil tomu nejspíše.
Musím Severuse ochránit, protože to byl on...člověk, který ve mně probudil světlo a hlavně lásku.

Zanedlouho na mě Pán zla namířil hůlkou. „Crucio!" vykřikl a já se ihned sesunula k zemi. Neměla jsem sílu...v tu chvíli se mi hlavou začaly objevovat nejhorší myšlenky. Viděl mou bolest a kletbu Cruciatus použil znovu a znovu.
Podívala jsem se směrem k Severusovi, kterému se podařilo zvednout do sedu. Černýma očima mě propaloval, bylo vidět jen zklamání. 

Už jsem to nevydržela a vykřikla jsem. Moc to bolelo. Nechtěla jsem nikomu ublížit...

„Chci vidět tvou moc Grindelwaldová! Jinak jsi pro mě zbytečná! Poradím si bez tebe!" křičel Pán zla jako bez smyslů zbaven a znovu jsem pocítila kletbu Cruciatus. Užíval si mé mučení, tak jako vždy.

Místo toho, abych upadla do bezvědomí nebo bych prosila o slitovaní, tak jsem se začala smát.
„Jestli chceš vidět mou moc, tak se ti to teď povedlo Voldy! To si piš!" vykřikla jsem a na rukou se mi začali postupně objevovat černé žíly, až se rozšířili po celém těle.

Temnota se dosta na povrch a díky ní jsem měla znovu sílu a zvedla se s lehkostí ze země. Jakoby se předtím nic nestalo.

„Tak ti asi nikdo neříká, viď Voldy?" zasmála jsem se a on stále na mě mířil hůlkou.

Chtěl nejspíše znovu vyslat kletbu Cruciatus nebo hůře, ale já byla rychlejší. Zamířila jsem na něj svýma rukama a z nich vytryskla černá záře, která byla tak silná jako nikdy předtím, až ho prohodila zdí do jiné místnosti, kde vykoukla Bellatrix.

„Ještě jednou Voldy a neprorazíš jen jednu zeď!" vykřikla jsem a přiběhla k němu zděšená Bellatrix.

„Ty hnusná mrcho! Co si myslíš, že děláš?!" vykřikla a pomohla svému pánovi vstát. Při tom na mě stále mířila s hůlkou a nekoukala nikam jinam, než na mou osobu.

Pán zla ji, ale odstrčil a pomalu se zvedl sám bez jakékoliv pomoci. Uchopil Bellatrix za ruku a dotkl se hůlkou jejího znamení.

„Jestli tohle ještě jednou uděláš zabiju všechny tvé přátele! Všechny na kterých ti záleží! Rozumíš?!"

„To si jen zkus a já zabiju tebe! Vždy je nějaká cesta," pronesla jsem naštvaně a znovu na něj zamířila svýma rukama. V jeho krvavých očích se promítl mírný nával strachu.

„Patříš ke mně Theio! Nejsem tvůj nepřítel!" vykřikl a slizce se usmál.

V momentě se sem začali přemisťovat Smrtijedi a začali na mě mířit svými hůlkami. Bylo jasné, že mají strach.
Pocítila jsem ještě větší vztek a srdce se mi rozbušilo, tak jak nikdy.

„Všichni v této místnosti jsou tu nejen pro mě, aby mi sloužili, ale i pro tebe Theio! Ovládneme spolu celý svět!" radoval se Pán zla a já si v ten moment vzpomněla na lidi, které jsem včera zabila.

Zamířila jsem rukama na Smrtijedy a hlasitě zakřičela. Stalo se něco neuvěřitelného. Z mých rukou vyšly černé paprsky a zasáhli postupně všechny Smrtijedy. Ty paprsky jakoby všem daly elektrický šok a všichni se sesunuli k zemi do bezvědomí, až na Pána zla. I Severuse to zasáhlo a on také upadl do bezvědomí.

„Nejsem podřadná jako oni, to si zapamatuj! Jestli se tak ke mně budeš chovat, budeš litovat!" řekla jsem naštvaně a přiblížila se k němu, on udělal totéž.

„Nejsi," řekl Pán zla a já se na něj překvapivě podívala. Nečekala jsem, že řekne jen „nejsi".

„Teď k věci. Ovládnutí světa není jen tak a pořád k tomu máš daleko, proto potřebujeme najít všechny relikvie smrti," řekla jsem s škodolivým úsměvem. „A s tím to půjde jako hračka."

Užijte si další díl❤️. Budu ráda za všechny komentáře a hvězdičky💚🌟.

Vaše 4everTessie🐍💚

Zrádkyně temnotyKde žijí příběhy. Začni objevovat