Zrádkyně temnoty

💚67 - Milé překvapení

Jakmile Harry Potter povstal z mrtvých a znovu zaútočil na Nagini, která byla již posledním viteálem. Voldemort se rozzuřil, přičemž začal metat kleby po mladém Potterovi.

V momentě se začali někteří Smrtijedi přemisťovat pryč, jelikož ztratili ve svého pána důvěru. To Voldemorta naštvalo ještě více a vydal se za Potterem.

Bradavičtí se stáhli dovnitř do hradu a Smrtijedi za nimi. To byla naše příležitost. Kývla jsem na Severuse, který se chystal ochránit naši dceru a já se plánovala přemístit za Voldemortem.

„Dej na sebe pozor, Theio."

„Ty také," řekla jsem mu a letmo se políbili.

Voldemort bojoval s Potterem proti sobě na schodišti u Velké síně nebo to, co z ní zbylo. Voldemort těžce vyhrával a nahrávalo mu i to, že za Potterem stál jeden ze Smrtijedů.

„Sectumsepra!" vykřikla jsem, přičemž jsem si sundala svou smrtijedskou masku a kletba trefila Smrtijeda, co stál za Harrym Potterem. „Zdravím, Tome. Dlouho jsme se neviděli."

„To není možné..."

„Harry nebyl jediným viteálem, co jsi nechtěně vytvořil," vysmala jsem se mu do jeho hadího ksichtu a začala proti němu metat kletby.

Náš souboj byl velmi vyrovaný, ale zapojil se do toho mladý Potter a dále se vše odvíjelo až moc rychle.
S Potterem jsme společně vyslali kletbu Expelliarmus, která měla zasáhnout Voldemorta, ale ten se bohužel stihl přemístil pryč.

„Zradila jste své přátele! Proč?" zeptal se rozrušeně a seslal na mě kletbu Mdloby na tebe, kterou jsem lehce odrazila.

„Na tohle není čas, Jamesi! Měli bysme se soustředit na něco jiného!" okřikla jsem ho podrážděně, ale on na mě znovu vyslal další kletbu a já ji pohotově odrazila. „Snažím se pomoci!"

„Udělala jste dost! Neměla jste se vracet!" zakřičel naštvaně mladý Potter a strhl se mezi námi souboj.

Souboj mezi námi mohl vyhrát jen jeden. Měl by vědět, že já se jednoduše nevzdám.

„Mdloby na tebe!" vyslal na mě další kletbu.

„Protego!"

„Mdloby na..."

„Expelliarmus!" křikla jsem dříve a Pottera hůlka vyletěla několik stop pryč.

V ten moment se k Potterovi přemístil Voldemort a přemístil se s ním pryč.

„Ten parchant..." zanadávala jsem si pro sebe a běžela pro Harryho hůlku.

„To se mi snad zdá! Jak to, že jsi živá?" zasmál se za mnou Rabastan Lestrange.

Rychlostí blesku jsem se přemístila přímo za něj a odzbrojila ho, načež byl bez hůlky. S výherním úsměvem jsem se zamyslela nad Voldemortovu postavu a mé tělo se rázem přemístilo na Astronomickou věž, kde Voldemort měl Pottera v šachu.
Potter stál zády k zábrádlí Astronomické věže a Voldemort před ním. Musela jsem něco vymyslet.

„Hej! Voldy!" křikla jsem na Voldemorta, který se otočil směrem ke mně a spustil z Harryho své rudé oči. To byla má příležitost.

Vyslala jsem na Voldemorta mučící kletbu, ale Voldemort ji znovu odrazil a rychle s Bezovou hůlkou zamířil zpět na Pottera.
Na nic jsem nečekala a přemístila se rovnou k Voldemortovi s dostatečnou vzdáleností, abych do něj silou strčila. Nečekal můj fyzický útok, a teď padal dolů z Astronimické věže.