💚39 - Školní poradkyně

126 9 4
                                    

O mých vidinách jsem stále přemýšlela, co znamenají. Nebyl den, kdybych na ně nemyslela.

Místnost, ve které byl Peter s Bartym mi připomínala místnost v sídle, kde žil Voldmortův otec. Tam jsem tenkrát vzala Luciuse a řekla mu o mé vizi, jak Voldemort znovu povstane.

Z přemýšlení v mé kanceláři mě vyrušil asistent první náměstkyně Dolores Jane Umbridgeové, té růžové ropuchy, co ji nikdo nesnáší. Tedy kromě Corneliuse Popletala.

„Posílá mě pan ministr Poletal. Máte za ním urychleně přijít," vyřídil vzkaz a bleskově odešel.

Moji kolegové, kteří vzkaz uslyšeli na mě vrhly uhrančivé pohledy. Poslední dobou mě tu nikdo neměl rád. Moje přítelkyně Lucy si vzala dovolenou, ze které se ještě nevrátila.

Na Ministerstvu jsem měla v podstatě jen Luciuse, se kterým jsem v kontaktu čím dál více a asi i kvůli tomu mě na mém odboru nemají rádi, protože Malfoy je velké zvíře atd.

Nebo to je jen můj vnitřní pocit? Je to snad vše kvůli mému příjmení? Dcera černokněžníka je populární, tak se s ní nebudeme bavit?

Neměla bych si toho všímat. Stejně mám ráda své soukromí a trávit čas jen sama se sebou je u mě na denním pořádku.

Vstala jsem od mého stolu a vydala se za Popletalem. Na chodbách je nějak neobvykle rušno, což mi cestu celkem komplikovalo.

Zaťukala jsem prsty na dveře a na svolení vstoupila dovnitř. Jsem tu asi po druhé a pořad mě překvapuje, jak si každý ministr toto místo vyzdobí k podobě svému.

„Ááá, slečna Grindelwaldová. Posaďte se prosím," řekl a já se posadila naproti němu. „Snad se nezlobíte, že jsem vás vyrušil při práci."

„Vůbec nevadí, pane."

„Dobrá tedy, tak rovnou k věci. Jak jistě víte...v Bradavicích se bude konat slavný Turnaj tří kouzelníků, i přes řeči Brumbála, který stále odporuje...no kvůli Brumbálovi jsem si vás, ale nezavolal," hlasitě vydechl a znovu pokračoval. „Stále obdivuju vaše nadání na paměťová zaklínadla, slečno. Máte talent, který nemám ani já," zasmál se ironicky Popletal a znovu pokračoval ve svém monologu.

„Chci abyste jela do Bradavic a použila svůj talent, když se něco vymkne z našich rukou nebo z rukou jiných. Je to možné? Byl bych velmi potěšen," požádal mě Popletal s úsměvem a přešel ke mně.

„Zajisté pane. Udělám vše, oč žádáte," přitakala jsem s falešným úsměvem.

„Váš otec byl veliký kouzelník, poznat ho by byla čest. Stačí mi, ale že tu mám vás," zašeptal mi do ucha.

„Děkuji pane. Měla bych se připravit na odjezd do Bradavic."

„Výborně, slečno Grindelwaldová. Všechny formality zařídím a ještě...dohlédněte prosím na bystrozora Alastora Moodyho. Poslední dobou se mi zdá zmatený...více než obvykle."

***

S rozhodnutím od Popletala jsem nebyla moc spokojená. Už z důvodu mé vize, jak Moody hází papírek do poháru nebo proto, že v Bradavicích je má dcera nebo že tam je Severus Snape.

Co tam všechny dny budu dělat? Čekat až Popletal řekne komu vymazat paměť? Je to celé pitomost.

Po schůzce s ministrem jsem se vydala za Luciusem a o tom všem mu povědět.

„Theio, slyšela jsem o úkolu, co ti dal Cornelius Popletal. Výborně, aspoň budeš blíže k Potterovi i Moodymu," pronesl Lucius nadšeně a poplácal mě po rameni.

Zrádkyně temnotyKde žijí příběhy. Začni objevovat