Zrádkyně temnoty

💚30 - Harry Potter v létajícím autě

září 1991

Dnes je den, kdy do Bradavic nastupuje "chlapec, který přežil". Slavný Harry James Potter, který porazil, největšího černokněžníka všech dob, lorda Voldemorta a přežil kletbu, která se nepromíjí.
Také je důležité, že má dcera dnes nastupuje do čarodějnické školy, do Kruvalu, kde se praktikuje hlavně černá magie. Tam ji Vasyl Andrejev odvezl a poblíž ji někde jedenáct let vychoval, beze mě.

Zatím žádné projevy magie se u ní neprojevily, myslím tím má moc. Temné síly ji ještě nedostaly a já doufám, že k tomu ani nedojde, ale to je ve hvězdách.
Myslím na svou Pandoru každý den. Nemůžu si stále odpustit, že jsem ji dala vychovávat k cizím lidem, ale musím si říkat: "pro vyšší dobro". Tyto tři slova ovlivnily můj život a ještě ovlivní.

Nyní jsem měla namířeno do práce na Ministerstvo. Po mé "nehodě", Brumbál vše znovu zařídil za mě. Samozřejmě, že Ministerstvo kouzel vědělo o mé návštěvě u Svatého Munga, ale stále chtěli vysvětlení a Brumbál si s tím poradil. Díky němu mám stále své místo, i když nejsem vedoucí odboru pro vymazání paměti, tak alespoň nemám tolik zodpovědnosti. Zrovna teď, musím vymazat vzpomínky mudlům, kteří měli za sousedy oběti Smrtijedů.

Co se týče mého znamení zla, tak to zmizelo. Ano je to neuvěřitelné, protože všem vybledlo, ale to mé? Prostě zmizelo a ani Albus Brumbál tomu nerozumí. Určitě s tím má, co dočinění moje moc.

Smrtijedi byli skoro všichni pochytáni a teď hnili v Azkabanu. Někteří se Azkabanu vyhli a jsou na svobodě, protože tvrdili, že jednalali skrze kletbu Imperius. To zahrnovalo například Luciuse Malfoye, který mi několikrát pomohl. Například se postavil proti Bellatrix. Jeho syn, dnes také nastupuje dnes do Bradavic a nejspíše je s ním i na nástupišti 9¾. Zatímco já musím do práce.

S Lucy jsme se přemístili k domu a měli vymazat paměť mudlům. Lucy zaťukala na dveře a já si v tu chvíli uvědomila, kde se nacházíme. Naproti domu starého páru se nacházel dům, který byl opuštěný. Zde jsem poprvé zabila člověka. Následně mi ukápla slza a znovu si uvědomila, že jsem zrůda.

Otočila jsem se směrem k Lucy a mudlům, šla směrem k nim a zamířila na starý pár svou hůlkou. Než stačili cokoliv říci; vymazala jsem jim oběma najednou paměť. Lucy se na mě se strachem v očích dívala, ale nevydala ani hlásku. Po té jsem se přemístila zpět k Ministerstvu a vydala potvrzení o vymazání paměti, který se musí vždy vyplnit.

***

„Grindelwaldová! Theio, počkej!" křičel někdo za mými zády, ale já dělala, že neslyším.

Věděla jsem přesně, kdo na mě volá. Byl to Lucius Malfoy. Zrychlila jsem svůj krok a řítila se celým atriem směrem ke krbům, abych se přemístila pryč, ale neunikla jsem a s Luciusem jsme se přemístili.

„Kde to jsme?" zeptal se a já byla otočená směrem ke staré vile, která byla dlouho opuštěná.

„Tady vyrůstal Tom Marvolo Riddle a tady zabil své jediné příbuzné. Byla to tragédie," odpověděla jsem a vydala se ke zmíněné vile.

Otevřela jsem polorozpadlé dveře a vydala se po schodech do prvního patra, Lucius Malfoy mi byl v patách. Mlčky jsme vstoupili do prostorné místnosti, která byla nejspíše něco jako obývací pokoj.

„Za tři roky Pán zla znovu povstane a my dva mu musíme pomoci Luciusi, protože jinak to udělá někdo jiný," řekla jsem do ticha a otočila se směrem k němu.

„Jak to víš? Jak tohle všechno víš?" ptal se nechápavě a prohlédl si celý pokoj.

„Měla jsem vidinu. Než se zeptáš proč a jak...odpověď je jednoduchá. Má matka měla dar, vidět do budoucnosti a já to po ní zdědila. Po té noci, co na nás zaútočili Bystrozorové jsem byla v bezvědomí, ale to vše víš. Ty víš přeci vše, že?" usmála jsem se a přistoupila k němu blíže. „A jestli se budeš chovat jako idiot, jako tomu bylo doposud, tak skončíš v Azkabanu a nejen jednou, Luciusi."

Se strachem v očí si mě prohlížel a byl velmi nervózní. Nejen z mé přítomnosti, ale i z mého proslovu, protože při slově Azkaban se mu špatně dýchalo. Stále byl ticho, ale postupně se mu dýchání zlepšovalo a tak přistoupil blíže.

„Teď mě vlastně vůbec nepřekvapuje, že tohle vše víš. Azkabanu jsem se vyhl jen tak tak a teď, když jsi mi řekla, že tam stejně skončím...není to vůbec nic příjemného. Ještě, když teď mám syna," pronesl se strachem Lucius.

„Proto uděláš, co ti řeknu."

září 1992

„Slečno Grindelwaldová, doražte na nástupiště 9¾ na nádraží King's Cross, prosím. Slavný Harry Potter a pan Ron Weasley použili jako dopravní protředek létající auto. Vidělo je několik mudlů, tak to napravte," přikázála mi nadřízená a já se vydala dělat svou práci.

Celkem mě zděsila představa mladého Pottera v létajícím v autě, protože tímhle se podobá Jamesovi více než je zdrávo.
Ach James...kdykoli si na něj s Lily vzpomenu, je mi úzko. Mohla jsem té smrti zabránit...na to je, ale pozdě.

Na nádraží King's Cross bylo hodně lidí, ale nebylo těžké najít a vymazat paměť těm, kteří právě viděli létající auto. Vše jsem udělala, jak se patří a mohla se vydat zpět na Ministerstvo, kde jsem měla ještě nějaké to papírování.

Zajímá mě, co malý Harry ještě v budoucnu vyvede. Albus Brumbál mě informoval o jeho prvním ročníku. Harry byl napaden profesorem Quirrellem, neboli Voldemortem a skoro přišel o život, jako v Godrikově dole.