Zrádkyně temnoty

💚48 - Vánoce plné temnoty

Nastaly Vánoce a tím více plánování. Bohužel, ne to vánoční, ale plány Smrtijedů.

Pán zla měl brzy v plánu osvobodit zajetce z Azkabanu, takže Bellatrix, Rabastana, Kate a další mizery.
Na ten okamžik jsem se těšila čím dál tím méně, ale bohužel se nedalo nic dělat.

Co se týče hledání Relikviích smrti, tak o Bezové hůlce dost mlžím, protože vím kde přesně je a kdo ji má.
Přání mého otce, bylo ochránit Albuse Brumbála, který ji právě má u sebe od doby, kdy spolu s mým otcem proti sobě bojovali.

Neviditelný plášť je na mém seznamu. Mám zjistit, kde se nachází do konce února, který se blíží více a více.

Už druhé Vánoce má dcera bude slavit u Weasleyů, ale abych byla konkrétnější, tak v domě Blacků, co Sirius sdědil po své matce, jelikož je poslední dědic.

Ten dům je neznámo kde, ani Voldemort to neví. Za to, to ví Severus, který je v kontaktu s Brumbálem a celým Řádem. Severus je dvojitý agent, takže to musí vědět.

Nedávno proběhlo napadení Arthura Weasleyho na Ministerstvu kouzel v oddělení záhad, které jsem měla celé na starost.

Vše proběhlo podle plánů. Weasley nezemřel a místo toho se dostavili bystrozoři, které poslal Brumbál. Voldemortovi začíná Brumbál překážet více a více.

Mé Vánoce, nebyly takové jako předešlé. Zítra se měla konat další velká schůze Smrtijedů, kde bude i Severus.

„Jsem rád, že jsi zde přítomna, Elder," řekl Voldemort, se kterým jsem seděla u jednoho stolu.

„Já také můj pane," přitakala jsem a upila vína, které bylo na stole přichystané.

„Má drahá, jak jistě víš, byl Lucius silně potrestán za to, co ti udělal. Jsem rád, že jsi přišla za mnou," řekl a usmál se?

„Děkuji vám pane. Je tedy pravda, že to udělal pod kletbou Imperius?" zeptala jsem se a znovu upila svého vína.

„Ano a až zjistím, kdo to udělal...zabiju ho. Jsi má, Elder je to jasné?" poslední větu mi zašeptal do ucha a mě na těle naskočila husí kůže.

Co tím jako myslel? Doufám, že po mně nebude chtít sex nebo tak něco...

„Za jisté," přtiakala jsem po dlouhé odmlce.

„Chci tě po mém boku až do konce, jelikož budu žít navěky, tak do tvého konce," prohlásil s úšklebkem a pokračoval. „Za nějakou dobu zestárneš, ale teď jsme v přítomnosti. Je to tak?" přikývla jsem na souhlas s falešným úsměvem.

„Jsem rád, že jsi přišla k rozumu. Z mého potrestání ses léčila velmi dlouho. Divil jsem se i já, když ses tu před dvěma měsíce objevila, jakoby se nic nestalo. Bez jakékoliv bolesti jsi sem přišla a zapojila se do debaty. Ten trest, který jsem na tobě vykonával, nikdo jiný ještě nepřežil, ale ty! Jsi výjimečná!"

„Děkuji vám, můj pane. Je mi potěšení být na vaší straně," přitakala jsem znovu s falešným úsměvem.

„Proto jsem ti přichystal překvapení," řekl a ze dveřích táhli Luciuse, který byl v příšerném stavu.

„Chci, abys sis na něm vybila zlost. Znásilnění si žádá trest."

Sklenku s vínem jsem položila na stůl a vydala se směrem k Luciusovi, který klečel na zemi.
Byl v hrozném stavu, nikdy jsem ho takto neviděla.

Voldemort ke mě přistoupil ze zadu, dotýkal se hlavou o mé rameno a zašeptal: „Muč ho. Zaslouží si to, Theio."

Zamířila jsem na Luciuse svou hůlkou a po dlouhé době použila kletbu Cruciatus.

„Pro...sím, The...io! Do...st..." prosil Lucius, ale já nepřestala.

Líbilo se mi, že trpí. To co udělal...měl by být potrestaný.

„Crucio!" vykřikla jsem v plném rozpoložení a Lucius se znovu svíjel v bolestech.

„Znovu a znovu. Pomsti se mu za to," zasyčel mi do ucha Lord Voldemort a já ho mučila dál a dál.

„Crucio!...Crucio!" až mu praskla kost v těle.

Cítila jsem znovu rychlý tlukot srdce. Pot stekl z mého čela až na zem. Kletbu Cruciatus jsem použila několikrát za sebou a Lucius jen křičel, snad i plakal?

„Avada..."

„Můj pane, při..." vstoupila do místnosti Narcissa Malfoyová a tác s jídlem ji spadl na zem. Přiběhla k Luciusovi, který možná už ani nedýchal a až pak jsem uviděla strach v jejích očí.

Pohled Narcissy Malfoyové

Je dobře, že tyto Vánoce zůstal Draco v Bradavicích. Nemusel zažívat přítomnost Pána zla, ani Grindelwaldové.

Lucius prý pod kletbou Imperius Grindelwaldovou znásilnil. Nikdo neví, kdo tuto kletbu použil.

Nesejde, ale na tom, že jí ublížil. Narozdíl od mé sestry Andromedy, já ji ráda nemám a nikdy nebudu, takže ji vůbec nelituji.

Nyní jsem připravila jídlo na tác, který byl určen pravě pro ní a Pána zla. Oba byli v sále, kde se nyní pořádají schůze Smrtijedů.

Luciuse jsem naposledy dnes ráno navštívila v kobce, kam ho nechal Pán zla za trest zavřít. Tam ho i pravidelně chodíval mučit.
Tajně mu pomáhali skřítci, kterým jsem to přikázala. Je to můj manžel. Musím ho chránit.

„Můj pane, při..." s tácem plným jídla jsem otevřela dveře do sálu a tác spolu s jídlem mi spadl na zem.

Na podlaze ležel Lucius v příšerných bolestech a nad ním stála ona. Mířila na něj svou hůlkou a kdybych nepřišla dříve, tak by ho zabila, jelikož chtěla vyslovit smrtící kletbu.

Její obě oči byly černé barvy a žíly na tom byly stejně. Vypadala jako bohyně smrti. Pán zla se jen mračil, jelikož jsem přišla "nevhod".

Rozběhla jsem se k Luciusovi s kouzly ho začala ošetřovat. Pán zla nařídil Smrtijedům, aby ho odnesli zpět do kobky, při tom mě propaloval nenávistným pohledem.

„Zmiz, Malfoyová! Jestli nás znovu, takto vyrušíš...zabiju tě nebo tě zabije tady Elder," ukázal směrem na bohyni smrti, která se jen ušklíbla a opřela se o stůl.

Její oči byly stále plné temnoty. Už to nebyla ona. Byla to bezcitná zrůda

Ahooj! Doufám, že se Vám další kapitolka líbila! Kdyby ano, děkuji za všechna přečtení🔥, komentářů📝 a hvězdiček⭐❗❗

Budu také ráda za kritiku, ze které si vezmu ponaučení!🌸

Děkuji a znovu u dalšího dílu, naviděnou!!😍🐍

Vaše 4everTessie💚🐍❗