Zrádkyně temnoty

💚14 - Bíločerná záře

Přemístili jsme se před Luciusův opravdu obrovské sídlo. Pro změnu bylo celé černé a bylo ještě větší než dům u Skrků.

Mladý Skrk z ničeho nic začal zvracet. „Chápu, celou dobu pod kletbou Imperius a ještě k tomu vypadáš jako by ti nedali najíst," řekla jsem a mezitím se na mě s úšklebkem podíval.

„Dali, ale já odmítal. Chtěl jsem k němu, k..." nedořekl to a velké dveře se otevřeli. Vyšel z nich Lucius Malfoy a za ním...

„Severusi?" zeptala jsem se a najednou se jakoby zastavil svět.

Začalo mi bušit srdce a on na mě jen překvapeně zíral, pak ale nasadil jeho typickou ledovou masku a přistoupil blíže. Chtěl promluvit, ale Lucius to stihl dříve.

„Výborně, Theio. Pán zla bude nadšený. Další věrný budoucí Smrtijed," řekl a za Severusem se objevila Narcissa.

„Grindelwaldová, to bylo celkem rychlé," pronesla a podívala se na mladého Skrka, který vydával dávivé zvuky.

„Také zdravím, Narcisso," pronesla jsem s úšklebkem.

Rychle k němu přišla a s pomocí Severuse ho zvedla. „Musí dostat nějaký lektvar," řekla a Severus mu pohotově podal lektvar a mladý Skrk ho vypil.

„Děkuji, a i tobě můj anděli," řekl s pohledem na mou osobu a pomalu s Narcissou zamířili do domu. Ušklíbla jsem se, ale nic na to neodpověděla.

Severus na mě pořád zíral, ale stále jako já mlčel.
Lucius prolomil ticho.

„Pán zla s mladým Bartym bude, co nejdříve obeznámen. Měla bys tu zůstat. Bude chtít vidět člověka, kdo přechytračil Bartyho Skrka staršího," řekl a poplácal mě po rameni.

Já a Severus jsme se stále mlčky pozorovali. „Měla bych se znovu vrátit do Skrkova domu a urovnat to tam. Po té obeznámit Skrka, že jeho žena, jeho skřítka a já jsme byly napadeni Smrtijedy," odmlčela jsem se a konečně se podívala na Luciuse, který nás se Severusem, s pobavením celou dobu sledoval. „A následně se dozví, že jeho syn je pryč," dořekla jsem svůj plán a byla nervózní nejen ze Severuse, ale i z Luciuse. Ještě by tu k tomu mohl být Sirius a mě by klepla pepka.

„Asi máš pravdu. Dám ti ihned vědět, kdy se máš dostavit. Hlavně s předstihem, Pán nerad čeká," řekl a vracel se zpět do svého domu.

Po té ke mně s ledovou maskou přišel Severu a silně mě chytil za ruku a táhl pryč od sídla.

„Co si myslíš, že tady jako děláš Grindelwaldová? Proč si sem přitáhla Skrka? Co z toho budeš mít?" zeptal se s naštvatným hlasem a pohledem.

„To stejné, co tu děláš ty a zkus ještě něco říct a...prokleju tě Snape!" vykřikla jsem a on mě stále nepouštěl.

„Už jednou si mi takto vyhrožovala a víš jak to skončilo! Tak laskavě přestaň a vypadni! Vrať se zpět k tvým blbým přátelům! Nevracej se! Nikdy!" mluvil tak nahlas, že skoro křičel.

V tu chvíli mi začalo znovu bušit srdce a ucítila jsem, jak mi tečou po těle kapky potu. Snape mě stále držel silně za ruku a já to už nevydržela.

Vyškubla jsem se z jeho sevření a silou do něj strčila. Po té se stalo něco, co nikdo nečekal.
Z mých rukou vyšla bíločerná záře, která Snapa odpálila několik stop dozadu.

Odhodila ho a ruce mi pořád svítili. „Jak jsi to udělala?" zeptal se zadýchaně Severus, který se pomalu v dálce zvedal ze země.

„Nemám...poně..." ani jsem to nedořekla a svalila se na zem do bezvědomí.

***

„Kdo je to? Cítím z ní nesmírně velkou energii," zeptal se někdo s velmi naštvaným hlasem.

„Můj pane, toto je Theia Grindelwaldová. Ta dívka, která vysvobodila Bartyho Skrka juniora," řekl další hlas.

„To je ona?" zeptal se znovu. „Dcera slavného Gellerta Grindelwalda," jméno mého otce procedil skrz zuby a až se mi zdálo, že si odplivl.

„Ano, můj pane. To je ona, jeho dcera, pane."

„A říkal jsi, že z jejích rukou tryskala bíločerná záře?" zeptal se znovu ten naštvaný hlas.

„Ano pane, viděl jsem to na vlastní oči. Hádala se se Severusem a pak ho odhodila několik..." nedořekl to druhý vystrašený hlas.

„Tak se Severusem? Přiveď ho!" zakřičel znovu naštvaně.

Chtěla jsem se probudit, chtěla jsem otevřít oči, ale nešlo to a pak jsem uslyšela zabouchnutí dveří a znovu jsem propadla do bezvědomí.