PROKLETÝ OBRACEČ : Harry Jones

8. Tajemství

10.7.1975

Severus tiše seděl na chodbě před ordinací lékokouzelníků, kteří měli na starosti Harryho. Do jeho duše se malými krůčky vkrádal optimismus. Nevěřil, že by si u Svatého Munga nevěděli rady s mudlouvskými zraněními.

Po chvíli z ordinace vyšel Brumbál, již se svým vlastním vzhledem. Severus k němu vzhlédl s nadějí v očích, ovšem ředitelův vážný výraz v něm vyvolal další vlnu strachu.

„Pojďme se projít, Severusi.“

Mladík, tušíc, že se jedná o vážnou věc neodporoval a Brumbála následoval.

Vyšli do rozhlehlé zahrady, sloužící pacientům, kteří se musí u Munga zotavovat delší dobu. Ředitel školy došel k jedné z mnoha laviček a ztěžka na ni dosedl. Severus se opatrně posadil vedle něj a vyčkával.

„Máš tušení, kdo by tvému příteli mohl chtít ublížit, Severusi?“

„Myslel jsem, že to bylo jen přepadení? Nikdo mě nenapadá. Tedy netuším kdo by mu chtěl nějak cíleně ublížit.“

„Mudlovští lékaři mají spoustu přístrojů, ale i tak nedokáží odhalit tolik, co kouzla. Lékokouzelnice Sincleirová udělala veškerá diagnostikační kouzla a byla nemile překvapena. Abych byl upřímný, já s ní. Domnívám se, že tvůj přítel před tebou má jedno velké tajemství.“

„Pane řediteli, to je nesmysl! Říkáme si úplně všechno!“

„Opravdu? V tom případě jistě víš, že byl dost často bit.“

Severus otevřel překvapeně ústa a neodpovídal. O ničem takovém nevěděl. Vždyť si ani ničeho nevšiml. Albus Brumbál se musí mýlit!“

„Toho bych si přece musel všimnout! Celé prázdniny jsme neustále spolu!“

Hned jak to dořekl, zakryl si zděšeně ústa. Jistě, celé prázdniny, ale přes rok je v Bradavicích.

„Přesně tak, Severusi. O prázdninách s ním jsi. Ale podle lékokouzelnice je  spousta  těch zranění stará i pár let. Vše nasvědčuje tomu, že k nim přicházel během roku, ty nejstarší jsou přibližně z doby před čtyřmi lety.“

Severus se styděl. Byl jeho nejlepší kamarád a přesto nic nepoznal. Nechtěl ani vědět, kolik ran Harry musel ustát.

„Tentokrát je poznat, že se jednalo o záchvat vzteku. Jinak si nelze vysvětlit rozsah a hloubku zranění. Přesto však bude v pořádku. Chtěl jsem, abys to věděl, nebylo by fér tě nechávat při mylné domněnce. Madam Sincleirová je srozuměna s tím, že nás má neprodleně kontaktovat, jakmile se tvůj přítel probudí. Moje úloha zde končí, ovšem ještě musím přemístit tebe zpět do Crokeworthu.“

Nehádal se, ani nijak neodmlouval. Jen se postavil a nechal se ředitelem školy přemístit.

Lhal. Neříkají si vše. Tak jako Harry tajil své problémy před Severusem, tak Severus tajil své Zmijozelské přátele před Harrym.
Předpokládal, že Harry mu jen nechtěl přidělávat starosti a proto o šikaně mlčel. Ovšem on Harrymu lhal ze sobeckých důvodů. Věděl, že jeho kamarád dbá na spravedlnost a přátele jako je Avery, by mu neschválil.

Několik následujících dní se jen procházel a ani se nesnažil přemýšlet. Mohlo by se zdát, že dělal jako kdyby žádný Harry neexistoval. Žádná tajemství ani žádné problémy.

Nebyla to pravda, jen se ještě nerozhodl jak s novými informacemi naložit. A nebyl rozhodnut ani když mu přišel vzkaz od Svatého Munga.

Harry Jones dnes ráno nabyl vědomí. Jeho stav je plně stabilizovaný a mimo jakékoliv ohrožení.

S pozdravem
Lk. Dorothy Sincleirová

List ho pálil v kapse, přesto však jeho kroky nezamířily k Mungovi, nýbrž k Lily Evansové.