PROKLETÝ OBRACEČ : Harry Jones

33. Misky vah

7.5.1976

Severus se skláněl nad učebnicí přeměňování, ale jeho myšlenky se toulaly daleko od domácího úkolu. Od Lupina věděl, že se Harry probral, ale stále neměl odvahu ho navštívit. Chlapec bude jistě naštvaný, jakmile zjistí, že neřekl, kdo mohl stát za útokem na jeho osobu.

Ale nemohl jinak. Jistěže věděl, že to není správné, že měl veškerá jména řediteli nahlásit, ale jakou by pak měl šanci stát se Smrtijedem? Tohle bylo něco, co jeho malý přítel nemohl pochopit. Harry byl dobrý prakticky ve všem k čemu se postavil. Považoval se za premianta prvních ročníků a i přes neshody s Poberty, ho měla většina lidí v oblibě.

Zato Severus byl pravým opakem. Ten tichý, zamračený a divný. Kromě Lily se ho na škole všichni stranili, nebyl oblíbený, neměl přátele. Až do třetího ročníku, kdy ho Avery nachytal, jak zkouší černou magii. Od toho okamžiku náhle měl přátele se stejným zájmem, jaký měl on sám. Když mu pak Avery vysvětlil, že jeho otec je věrným Smrtijedem a on půjde v jeho stopách, Severus byl nadšen. Jako Smrtijed by mohl dosáhnout úspěchu a konečně vyniknout.

Ano, toužil stát se Smrtijedem a to i za cenu ztráty přátel. Ovšem, jaký význam má vlastně pojem přítel? Lily se s ním baví čím dál méně a Harry? Ten se s ním poslední dobou nebaví vůbec.

Přesto však, někde hluboko cítil určitou nejistotu. Obavy, zda jedná správně. Měl před sebou neustále pomyslné misky vah, které se střídavě převažovaly. Na jedné straně přátelství Harryho a Lily a na druhé straně úspěch spojený se Smrtijedstvím. A nedokázal se jasně rozhodnout co je důležitější.

Vztekle mrštil perem na stůl a zvedl se. Tohle neustálé přemýšlení co by, kdyby, ho strašně unavovalo. Přehodil přes sebe hábit a přestože bylo po večerce, vydal se na ošetřovnu. Potřeboval si vyjasnit, jak si stojí jeho přátelství s Harrym.

Cestou však narazil na nejméně chtěné osoby. Rychle se schoval za roh a zaposlouchal se do jejich rozhovoru.

„Nemůžu uvěřit, že to jen tak vzdáš, Remusi!?"

„Nech už toho. Prostě to nemá smysl."

„A na to jsi přišel jak? Když se nebudeš snažit a vzdáš to, tak se asi těžko dozvíš co má a nemá smysl."

Remus zarytě mlčel a Sirius si ho zkoumavě měřil.

„Tak mi aspoň řekni, co se stalo na ošetřovně! Od chvíle co jsi byl navštívit Jonese jsi jak vyměněný!"

„Ksakru Siriusi! Co nechápeš na větě, 'Nechci o tom mluvit'!? Není o čem!"

„Co nechápu? To, že někdo půl roku dělá všechno proto, aby ukázal jak ho má rád a pak to vzdá."

Sirius téměř svá slova vrčel a rozhodně nehodlal ustoupit.

„Řekněme, že očekával, že za ním přijde někdo jiný, ne já."

„Aha. A kdo?"

„Severus Snape."

Ozvaly se rázné kroky a Severus se přikrčil, aby ho odcházející dvojice nespatřila. Když byli dostatečně daleko, vyšel ze svého úkrytu a pokračoval v cestě a ošetřovnu. Měl o důvod víc si s Harrym promluvit.