15.6.1976
Zapovězeným lesem se ozýval hovor a smích.
V jeho hloubi seděl chlapec se smaragdově zelenýma očima po boku mladého kentaura a naslouchal vyprávění o tajích Zapovězeného lesa.
Za poslední dva týdny se Harry potkával s Firenzem denně a zjistil o obyvatelích lesa více, než z kdejaké knihy. Ročníkové zkoušky měl za sebou a dnes končily i zkoušky NKÚ a OVCE. Volnou chvíli před tím, než jeho přátelé dopíší testy, trávil raději v lese. Firenze se zrovna zahleděl na nebe a Harry ho se zájmem sledoval.
„Vidíš něco důležitého, Firenzi?“
„Každý pohled na hvězdné nebe je důležitý, Harry Jonesi. Jupiter je již na své pozici a Venuše neustále tmavne.“
„Ale co to znamená? O Jupiteru jsi mi už říkal, ale co ta Venuše?“
„Blíží se něčí smrt. Až bude Venuše krvavě tmavá, nastane ten pravý čas.“
Harry se otřásl, ale v jeho okolí ho nenapadl nikdo, koho by se to mohlo týkat, tak se uklidnil.
„Nikdy jsem neviděl nikoho jiného z tvého stáda? Oni nechodí ke kraji lesa?“
„Ne. Chtějí být čím jak nejdále od lidí. Já jsem zde často. Rád pozoruji vaše chování a porovnávám ho s hvězdami. Nepovažuji kouzelníky za nepřítele. Ale jsi teprve třetí člověk se kterým mluvím.“
„Opravdu? Mám tip, jedním je Albus Brumbál a druhým Hagrid.“
„Naprosto správně. Jsi velmi bystré mládě.“
Firenze náhle prudce otočil hlavu ke kraji lesa.
„Tví přátelé se hádají.“
Harry vyskočil na nohy a upaloval křovím k místu, kam se Firenze díval. Doufal, že to není zase nějaký souboj mezi Poberty a Severusem.
Jakmile se přiblížil ke kraji lesa, okamžitě věděl, že se bohužel nemýlil. Remus Lupin seděl a četl si knihu nebo aspoň hrál, že ji čte. Petigrew poskakoval kolem Pottera a Blacka, kteří svorně mířili na Severuse. Všude byla spousta studentů a Lily právě křičela na Pottera.
„TAK UŽ MU DEJTE POKOJ!“
„No tak, Evansová, nenuť mě, abych tě uřkl.“
„Tak koukej ho odklít!“
James Potter si zhluboka povzdechl, pak se otočil ke Snapeovi a zamumlal příslušnou protikletbu.
„Padej odtud, máš štěstí, že tu byla Evansová, Srabusi –“
„Nepotřebuju, aby mi pomáhala taková špinavá, mrňavá mudlovská šmejdka!“
Lily zamrkala a Harry v tu chvíli vypálil z křoví hnal se za odcházejícím Severusem.
„HARRY NE!“
Ani se neotočil, přestože slyšel jak na něj Lily i Remus volají. Musel Severuse dohnat a napravit jeho chyby. Ať mu Potter udělal cokoliv, Lily za to nemohla.
„Musím za nimi!“
„Zbláznila ses Evansová? Po tom co ti řekl?“
Lily se na Pottera otočila a vytřeštila oči. V tu chvíli byl už i Lupin na nohách a stál u nich.
„Harry měl pravdu, ty opravdu nemáš mozek!“
Otočila se na patě a chvátala směrem, kterým odešel Severus a za ním Harry. Lupinovi v tu chvíli došlo, proč za nimi tak spěchá. Oči se mu rozšířily strachem a vydal se beze slov vysvětlení za Lily.
Potter a Black si vyměnili zmatený pohled a pomalým krokem je následovali.Ve chvíli, kdy se Lily chystala zahnout za roh a vejít na nádvoří, kousek od ní, vlivem nějakého kouzla, dopadl Harry tvrdě na zem.
ČTEŠ
PROKLETÝ OBRACEČ : Harry Jones
FanfictionPrvní svazek ze série PROKLETÝ OBRACEČ James Potter při domovní prohlídce jednoho ze stoupenců Pána zla, zajistí obraceč času, který nese známky prokletí. Vezme ho domů, aby ho mohl řádně prozkoumat, ovšem malý Harry se k němu dostane a obraceč ho p...