PROKLETÝ OBRACEČ : Harry Jones

9. Rozhovor

17.7.1975

Člověk, jakkoli mocný tvor, příliš často podléhá svým emocím. Nejčastěji to je strach či láska, co z nás dělá nerozumně jednající lidi. Co se stane, když se tyto dvě, z emocí nejsilnější, spojí? Bude člověk jednat jako blázen či zachová chladnou hlavu a uvědomí si, co dosud bylo skryto? Každý je jiný, každý by se zachoval jinak a proto právě teď Severus Snape míří k domu Evansových.

Lily seděla na zahradě a líně houpala nohama ve vzduchu. Přemýšlela, zda nebyla na Severuse příliš příkrá. Už více jak dva týdny uběhly od konce školního roku a Severus se ani jednou za ní nezastavil a ani nenapsal. Možná neměla o Harrym mluvit tak negativně, ale měla na něj hrozný vztek. On sám jí nic neudělal, ale žárlila. Díky Bradavicím přišla o sestru, ale domnívala se, že bude mít aspoň Severuse. Jenomže on pořád staví na první místo toho kluka. Copak si opravdu více rozumí s malým děckem než s ní?

„Hej! Lily!“

Když Lily uviděla stát Severuse u branky, hned se k němu rozběhla a chtěla ho obejmout. Včas se zarazila, jakmile spatřila jeho chladný výraz. Raději jen tiše pozdravila.

„Pojď. Nepotřebuju potkat tvou úžasnou sestru.“

Čapl ji za ruku a vedl ji ulicemi Crokeworthu až na místo, kde našel Harryho. Beze slova se usadil do trávy u potůčku a zadíval se do průzračné vody.

„Je tady nádherně, ale- Merline! Tady je krev!“

Lily se zděšeně dívala na místo u stromu, kde na zemi i po vydatném dešti, zůstalo dost krve na to, aby byla vidět.

„Já vím. Je Harryho.“

„C-cože?“

„Víš Lily, mám tě opravdu rád. Jsi hodná, chytrá a milá holka. Ale tvůj odmítavý postoj k Harrymu se mi nelíbí. Netušíš, jaké jsem měl dětství a co pro mě Harry znamená. Přitom jste si oba tak podobní! Oba vidíte v lidech to nejlepší a oba ctíte spravedlnost a dobro. Myslel jsem, že spolu budete vycházet, že budu mít dva skvělé přátele bez nutnosti volit mezi nimi. Harry pochopil velmi rychle, že je normální mít další a další přátele, ale ty jsi proti němu celou dobu. Pořád si stojíš za svým, že je to malé dítě. Jenomže věk není vše. Svým postojem a přemýšlením je nám roven, věděla jsi to?“

„Ehm, ne. Ale proč mi to všechno říkáš? A co ta krev?“

„Rodinu si nikdo nevybírá, že ano? Tak jako je Petunie tvá sestra, tak Harry je pro mě můj bratr. Co bys dělala, kdyby Harry ublížil Petunii?“

„Já n-nevím, asi bych zuřila. Ale-.“

„Zuřila? Přesně tak, Lily. A já zuřím, protože tvá sestra s tím svým Dursleym celé roky Harryho mlátili. Ptala ses na tu krev? Tady, u tohohle stromu, jsem našel Harryho přivázaného a v takovém stavu, že jsem myslel, že je mrtvý. Tvoje sestřička si hezky pohrála. Teprve dnes se probral. A je to jen Harryho, kterého tak nemáš ráda, zásluha, že nejdu a Petunii nezabiju. Ale můžeš ji vzkázat, ať se mi vyhýbá. Co se týče tebe, za její chyby nemůžeš, ale budeš muset přijmout i Harryho. Když ne, tak nevím, jak bys chtěla, aby naše přátelství fungovalo.“

Severus se postavil a pohlédl na Lily pohledem, ze kterého mrazilo. Po celou dobu, kdy k ní promlouval ani jedinkrát nezvýšil hlas a ani jednou se na ni nepodíval.

„Zatím Lily. Uvidíme se nejpozději prvního září.“