Ve stejnou chvíli, kdy se Sasuke nepokojně převaloval na svém tenkém slamníku, ranní vánek rozevlál mušelínové závěsy Sakuřiné postele s nebesy. Počasí se měnilo. Sasukemu, zvyklému na ostrý vítr od moře, to nevadilo, ale Sakura, u níž zůstalo omylem otevřené okno, se začala třást.
Studený vzduch jí pronikl pokožkou, až ji nakonec vzbudil. Na chvíli si sedla a ostražitě těkala očima po komnatě. Nikdy se zimou problém neměla, ale teď ji vnímala jinak. Jakýkoli závan chladu ji okamžitě přenesl zpátky na hrad Vosino. Byla mnohem schopnější, než si kdo myslel, ale to neznamenalo, že se zbavila všech svých strachů. Když znovu ulehla, aby počkala na slunce, které ji zahřeje, hlavou jí proudily obavy.
To už také Sasuke sledoval, jak se slunce krade nad obzor a mlha nad oceánem mu brání v přílišném jasu. Jako každý den od Sakuřina útěku si ji představil v lesích zahnanou do kouta, přikrčenou a připravenou udeřit. Myslel na to, jak ani navzdory její prapodivné podobnosti s matkou nedokázal předvídat, co udělá, ani odhadnout, čeho je schopná.
Došel ke stolu a vytáhl kadeř růžových vlasů. Mluvit s ní, a třeba se i hádat, ho přimělo cítit se viděný způsobem, jakým to nikdo jiný v jeho životě nedokázal. A pořád si nebyl jistý, co si s tím počít. Její lid byl zodpovědný za otcovu vraždu a rozpad jejich rodiny a jednoho dne bude jeho armáda pochodovat po jejich území.
Ale měla ráda Kasiopeju. Oháněla se mečem. A její vlasy, jak si pamatoval, voněly po růžové vodě.
Nechtěl ji zničit. Ale udělá to.
Sakura se mezitím znovu posadila v posteli a povzdechla si. Po špičkách se doplížila k oknu, tiše zavřela okenice a zajistila je na petlici. Pořád se třásla, a přestože měla k dispozici spoustu přikrývek, došla k truhlici v nohách postele.
Na úhledně poskládaných šatech, které nosila jako dítě, a matčiných kresbách ležel černočerný plášť s kapucí a dvěma tkanicemi. Vytáhla ho, zabalila se do něj a obrnila se jím proti chladu. I když ji Sasuke unesl, stejně byl nečekaně velkorysý. Mohl ji zabít.
Ale neudělal to.
Říkal, že si přijde pro své království, ale co to vůbec znamenalo? Tenhle palác byl už od nepaměti její. Přitáhla si plášť těsněji. Když se nadechla, cítila z něj cosi jako oceán. Zachránil ji. Oblékl ji. Podivným způsobem prokázal, že mu na Sakuře záleží víc než jejímu vlastnímu snoubenci.
Ale vzal jí matku. A jestli napadne Kadier, bude s ním bojovat. Pro všechno, co kdy milovala, s ním bude muset skoncovat.
Sakura i Sasuke si ponechávali, co jeden druhému vzali, a věděli, že příště, až se setkají, jeden z nich zemře.
ČTEŠ
Tlukot tisíců srdcí✔︎
Historical FictionPříběh není můj je to přepis originalu od Kiera Cass Láska má zvuk. Zní jako tisíc úderů srdce, jež se ozývají současně. Princezna Sakura žije pohodlný život, ale žádný přepych nemůže změnit skutečnost, že svůj osud nemá pod kontrolou. City jejího k...
