Neříkejte mi Pottere! ✖️

36.

Potřetí probíhat zdí mezi čísly devět a deset je stejně kouzelný zážitek, jako napoprvé a kdo by to věděl lépe, než studenti třetího ročníku Bradavic. I přesto, že Harry věděl o Siriusovi Blackovi, který se ho snaží najít a zabít stejně jako jeho rodiče, nenechal si ten skvělí pocit na nástupišti s červenou lokomotivou vzít. Rafael to cítil stejně, až na to, že po něm nešel žádný vrah, i když poslouchat Brumbálův proslov na hostině nebude nic moc.
Našel si kupé jen pro něj a pro Draca, zatímco slavná nebelvírská trojice si našla místo u nového profesora obrany proti černé magii. Všichni doufali, že to bude konečně někdo. Spal a tak mohl Harry prozradit svým přátelům, co se o Blackovi dozvěděl.
Fiorella se svěřovala kamarádce Ginny také o uprchlém vrahovi. Ale trochu odjinud. Byl to její otec a ona to věděla. Víc jí Emily neřekla.
,, Takže, ti jen tak řekla: Fiorello, ten vrah co běhá na svobodě je tvůj otec? Nic víc?" ptala se nevěřícně rudovláska. Fiorella pokrčila rameny.
,, Zjednodušeně vlastně ano, zeptala jsem se jí, jestli s námi není nějak příbuzný, když se jmenuje Black." řekla vážně.
,, Tak to je samozřejmost, když má stejné příjmení, žejo." přikývla Ginny. Fiorella po ní střelila nebezpečným pohledem, aby ji už nepřerušovala, pokud se chce něco dozvědět a pokračovala dál.
,, Řekla mi, že je to můj táta a že ho moc milovala a stále miluje. Že je to teď hodně složité a nemám se v tom moc šťourat, ale chtěla, abych si o svém otci myslela jen to nejlepší." dořekla zklamaně a unaveně se opřela o chladné sklo.
,, Ano, tvůj otec je vrah, ale mysli si o něm to nejlepší." zasmála se ironicky Ginny. Fiorella se ušklíbla. Ani nevěděla proč, ale bylo to vtipné. Přesto  byla jedna věc, kterou kamarádce neřekla. Totiž to, že Sirius Black opravdu není vrah. To byla poslední věta, kterou jí mamka řekla.
Nemůžu ti říct víc, zlato, ale pamatuj si to, že tvůj otec není vrah.
Nemůžu ti říct víc, co víc ještě je? Jak moc je to ještě zamotané?

,, Víš co, jsem už od přírody... ne počkej, od smrti zvědaví člověk." prohlásil Rafael s úšklebkem. Draco se nervózně usmál.
,, Tak hodlám zjistit, co má Blacková s tím vrahem. A neříkej mi, že nic, když se v Děravém kotli tvářila tak nefiorellsky." zarazil Malfoye, když už chtěl něco namítnout.
,, Ty jsi dneska nějak vtipnej." poznamenal Draco, když vyšli na chodbu.
,, Možná to bude bezproblémovými prázdninami a odchod Lockharta, také nějaké to vzrůšo s vrahem na svobodě." pokrčil rameny a pokračoval dál. Draco se pro sebe usmál. Že by se konečně začal měnit na člověka?
,, Uhni ty spratku." křikl najednou Rafael na prváčka, který do něj omylem vrazil.
Tak asi ne.
,, Hej, Blacková!" zvolal přes celé kupé, když ho konečně našli. Fiorella protočila očima a Ginny se raději zaměřila na ubíhající krajinu za oknem.
,, Chci vědět, jak to máš s tím Siriusem Blackem?" vypálil na ni a posadil se naproti ní na sedačku. Draco ho následoval.
,, I když jsem ti vděčná za tvůj život a věřím, že jsi dobrý člověk. Tohle je moje věc." prohlásila tónem, který jasně říkal, že je konverzace u konce. Rafael se zamračil.
,, Ty si koleduješ, prý dobrý člověk. Ty vůbec nevíš, kdo já jsem." procedil skrz zaťaté zuby. V tu chvíli byla jeho dobrá nálada pryč a příčinou byla naděje v černovlasé dívce.
,, Ne, to opravdu nevíš." okomentovala to naštvaně Ginny aniž by odvrátila pohled od okýnka. Nenáviděla ho tak moc, že to snad ani nebylo možné a ještě horší bylo, že mu Fiorella věřila. Jako nejlepší kamarádka by jí měla říct pravdu a netahat ji za nos, ale to by skončilo špatně pro všechny. Ona by nepřežila, Rafael by byl pravděpodobně v Azkabanu, Harry by neunesl vinu svého bratra... Bylo toho moc a proto musela snášet jeho triumfální pohledy.

Když už chtěl Rafael něco namítnout, vlak s trhnutím zastavil.
,, Proč zastavujeme?" zeptala se nechápavě Fiorella a vyhlédla z okénka. Nikdo jí nedokázal dát přesnou odpověď.
,, No, třeba mají nějaký problém s vlakem." navrhla Ginny, ale Rafael zakroutil hlavou.
,, To si nemyslím."
Najednou zhasla světla a v tu chvíli Draco málem zešílel.
,, P-proč se to d-děje?" zašeptal vystrašeně a přisunul se blíž k Rafaelovi, který ho naštvaně zase odstrčil.
,, Nech toho."
,, Lidi?" pípla Ginny a svým vystrašeným hlasem sklidila všechnu pozornost.
,, Někdo otevírá dveře ." dořekla. V tu chvíli se všichni otočili daným směrem. Zničehonic se ochladilo a opravdu spatřili, jak se z chodby vynořila strupatá ohavná ruka. Všem šla pára od pusy a čekali co se bude dít. Bylo slyšet jen Dracovo kňourání a skřípot dveří. Do kupé najednou vrazila postava v černém. Měla kápi a chrčela jako rozbitý mixér. Všichni cítili, jak z nich vyprchává štěstí, jak ho nahrazují ty nejhorší zpomínky, které by měli být někde hodně hluboko pohřbené. Nikdo už se nesnažil vzdorovat, prostě se poddali depresivním pocitům a své nejhorší chvíle zažívali znovu. Rafael se ale vzpamatoval a rychle vyskočil na nohy.
,, Vypadni ty zrůdo!" křikl na stvoření, chytl ho za ohavnou paži a vší silou jí cukl směrem na chodbu. Mozkomor hlasitěji zachrčel, ale poslušně opustil kupé. Po chvilce se vlak znovu rozsvítil a dal se do pohybu.
,, Co to sakra bylo?" zeptal se Rafael a posadil se zpět na sedačku, jako by právě uběhl maratón.
,, To byl určitě mozkomor. Hlídají v Azkabanu vězně." odpověděl mu vysokým hlasem Draco a ještě stále zíral do chodby, jako by se tam měl znovu objevit.
,, A co dělal tady?" naštvala se Ginny. V tu chvíli se dveře znovu otevřeli a všichni sebou cukli. Ovšem místo mozkomora v nich stál hnědovlasý muž v ošumtělém hábitu a spoustou jizev na obličeji.
,, Prohledávali vlak kvůli Siriusovi Blackovi." odpověděl při lámání čokolády. Rafael zůžil oči a nedůvěřivě si muže přeměřil pohledem.
,, A vy jste kdo?" zajímal se.
,, O, pardon." zhrozil se.
,, Jmenuji se Remus Lupin, váš nový profesor obrany proti černé magii." řekl a s úsměvem podal každému kousek čokolády.
,, Uleví se vám, věřte mi." okomentoval své počínání.
,, Ne, děkuji." odmítl Rafael. Nikdo zatím nového profesora nijak neokomentoval, ale na pohled se všem zdál sympatický.
,, Ty musíš být Rafael Potter, že?" usmál se na chlapce, který se při vyslovení svého jména zamračil.
,, Ano." zavrčel.
,, Líbilo se mi, jak ses postavil tomu mozkomorovi. Ale měl bys vědět, že tvůj bratr byl chvíli v bezvědomí." řekl jemně a odešel.
,, Cože?" vyjekla Ginny a rychle profesora Lupina následovala. Draco zadržoval smích a musel se hodně držet, aby fakt, že Harry Potter omdlel, nějak neokomentoval. Zvlášť před jeho dvojčetem.
,, Ty za ním nepůjdeš?" zeptala se po chvíli ticha Fiorella. Rafael se na ni zkoumavě podíval. Popravdě? Možná by šel, kdyby mu to nepřipoměla. Ale to by vypadal jako hodný chlapeček, co se bojí o svého bratříčka. Nebylo právě tohle gesto k upevnění dívčina tvrzení, že je Rafael Potter dobrým člověkem, který má city? Podezříval ji, že ano. Proto se rozhodl upevnění poškodit co nejvíce.
,, Ne. Vždyť mluvil v minulém čase, ne? Už je vzhůru." odpověděl a aby si náhodou nemyslela, že za Harrym opravdu šel a jen se vymlouvá, do konce cesty neopustil kupé.