Neříkejte mi Pottere! ✖️

11.

Rafael pustil Dracovu košili a otočil se. Stál před ním muž, kterého viděl jen jednou a to první den školy, Albuse Brumbála. Malfoy s tichým vzlykáním utekl, co nejrychleji mohl. Harry jen stál, vystrašeně a ohromeně hleděl na místo, kde se ještě před chvílí odehrávala jemu nepopsatelná situace.
,, Pojďte prosím za mnou. Ty taky Harry, tedy pokud bude Rafael chtít." řekl klidně ředitel. Plavovlasý chlapec zakroutil hlavou, nechtěl, aby jeho bratr něco věděl, na to má právo jen on.
,, Dobrá tedy."
Harry se nehnul z místa, rozdýchával zážitek, který by raději nikdy nespatřil. Nevěděl, co se vlastně stalo, ale vypadalo to, jako by Rafael z Malfoye vysával život. Hrozný pohled. Nakonec se rozhodl, že zajde ven, i když byla docela zima. Teď potřeboval být sám.

,, Posaď se."
Rafael se posadil na proti Brumbálovi a upřeně ho sledoval. Nechtěl, aby mu unikla jediná informace.
,, Vy víte, co jsem zač? Proč jsem skončil u Potterů?"
,, Ano, ale teď potřebuji řešit něco jiného." usmál se, což přišlo Rafaelovi v tuto chvíli dost nevhodné.
,, Ty máš s panem Malfoyem nějaký spor?" zeptal se opatrně ředitel a změřil si chlapce pronikavým pohledem. Rafael nechápal, proč tomu starému pánovi nevadí jeho pohled, všem ostatním ano a to se mu líbilo.
,, Ano."
,, A byl si hodně naštvaný?"
,, Ano."
Brumbál si povzdech a zatvářil se velice ustaraně.
,, Víš, proč nikdo nesnese tvůj pohled?"
,, Ne."
,, Protože ty jseš potomek samotné smrti a proto dokážeš zabít, bez jediného doteku, bez hůlky." bylo poznat, že se mu to říká těžce, ale pro Rafaela to bylo ještě těžší vstřebat.
,, Proč já? Proč zrovna Potterovi? Proč vůbec?" zahrnoval ředitele otázkami a doufal, že alespoň jednu mu odpoví, ale mýlil se. Brumbál jen zakroutil hlavou, nechtěl mu to říct, ale proč? Má přeci právo to vědět!
,, Promiň, ale teď ti to říct nemohu, myslím, že to není dobré. Ale musím tě poprosit, aby jsi tuto svou schopnost neuplatňoval na nikom, ani studentech, ani profesorech, prostě na nikom."
,, Proč bych vám to měl slibovat, když vy mi nejste schopný odpovědět na mé otázky?" křikl Rafael a rychle vstal. Brumbál však zůstal klidně sedět, což chlapce rozčilovalo ještě víc.
,, Víš, jseš hodně podobný jednomu studentovi, který se dal na špatnou cestu, nedělej to samé." řekl tiše. Rafael chvíli nehnutě stál, vůbec nevěděl o jakém studentovi mluví, ale nechal to plavat. Bez rozloučení opustil pracovnu a nezapomněl při tom pořádně třísknout dveřmi.
Byl naštvaný, opravdu naštvaný. Teď by si tu schopnost rád zkusil na Brumbálovi, a jak moc rád.

Zamířil rovnou do zmijozelské společenky, chtěl zjistit tolik věcí a teď se jejich seznam zvětšil. Potřeboval zjistit, kdo byl ten student, co se dal na špatnou cestu. Nebyl rád, když ho někdo k někomu přirovnával, protože on byl přeci jedinečný, originální, prostě on. Proto to chtěl zjistit, aby našel ty rozdíly, mezi nimi.

Rafael se prohraboval různými knihami v knihovně a hledal cokoliv o nějakém špatném čaroději. Jediný, který ho napadl byl lord Voldemort, ale co může mít s ním společného? Naštvaně odhodil knihu, která mu překážela ve výhledu na další štos knih, když v tom si všiml Harryho s Ronem, kteří očividně nepřišli kvůli čtení.
Oba nebelvírští studenti se rozhlíželi, jako by někoho hledali a pro Rafaela nebylo tak těžké uhádnout, že ten hledaný byl on. Vyšel tedy ze svého úkrytu, vždy si říkal, že Rafael se neschovává, on není srab.
,, Brácha! Chtěl bych s tebou mluvit."
,, A musí u toho být on?" zeptal se Rafael pohledem upřeným na zrzka.
,, No...."
,, Já myslím, že ne, on nic vědět nepotřebuje."
,, Ale když on už to ví." Řekl omluvně Harry a sklopil pohled. Rona se na chvíli zmocnil strach, co když mu něco udělá? Co když se mu taky pokusí vysát život, stejně jako Malfoyovi?
,, Harry, já na tebe počkám ve společence." řekl rychle a bez jakékoliv odpovědi vyběhl z knihovny.
,, Tak aby bylo jasno, já nechci, aby si to, co se stalo vykládal každému člověku, kterého potkáš." začal klidně černooký chlapec. Harry se na něj vzdorovitě podíval.
,, Ale Ron není nikdo, koho jen tak náhodou potkám, je to kamarád!"
,, Ale pro mě je to cizí člověk! A o mě nebude žádný cizí člověk vědět nic, co nedovolím, aby věděl." mluvil stále klidně Rafael, ale pohár trpělivosti se začal plnit.
,, Takže já jsem taky cizí člověk, že jo? Já taky nic nemusím vědět. Vždyť ty přeci mé příjmení nesnášíš!" začal se rozčilovat i Harry. Tohle Rafaela uzemnilo, měl pravdu, je to cizí člověk, ale ne obyčejný a to měl Harry právo vědět, jenže Rafael to nedokázal.
,, Tohle je knihovna! Běžte na sebe řvát někam jinam!" rozčilovala se knihovnice, ale chlapci ji nevnímali.
Když Rafael dlouho nic neříkal, Harry usoudil, že mu sdělil všechno a tak se otočil a vydal se za Ronem. Ve dveřích se ještě zastavil.
,, Taky by jsi někdy mohl skusit mít kamaráda."
,, Já kamarády nepotřebuji!" křikl přes celou místnost, až se všechny poličky otřásly.
,, A dost! Ven!"

Ten večer oba Potterovi seděli v křesle před krbem a vydrželi to dlouho do noci.
Harry se nemohl zbavit pocitu, že bratra zradil. Řekl Ronovi všechno, co by mohlo nenávist vůči Rafaelovi znásobit. Bylo mu i líto, že nemá kamarády, on sice říká, že je nepotřebuje, ale každý je potřebuje i on, jen o tom neví. Na druhou stranu Harry dává najevo, že má bratra rád a taky je to pravda, ale Rafael? Ten nikdy nic hezkého neřekl, sice se ho zastával u Dursleyových, ale to bylo vše. Nenávidí jeho příjmení, proč? Nechce, aby věděl o jeho zvláštnostech, původu, prostě o všem, proč? Nechápal to a bylo mu to líto, hodně líto.
    Rafaelovi se v temných očích odráželi plameny, které tak rád pozoroval. Dokázal si uspořádat myšlenky a to pro něj bylo velmi důležité, protože co nesnášel byl právě chaos v hlavě. On nepotřeboval kamarády, na co taky? Jsou jen přítěží. Takže tuto myšlenku mohl odstranit, ale co nedokázal odstranit byl Harry, který je určitě smutný, protože si myslí, že ho Rafael nemá rád. Ano, příjmení Potter nesnášel, připomínalo mu pobyt u Dursleyových, u kterých se ocitl právě kvůli tomuto jménu, ale neznamenalo to, že by Harryho neměl rád. A to, že bratrovi nechce nic říct? O tom se snad dnes přesvědčil. Harry by to všechno přetlumočil Ronovi, nebo jakémukoli jinému kamarádovi a přesně to Rafael nechtěl.