Neříkejte mi Pottere! ✖️

55.

Rafael čekal před Velkou síní, kde snídali poslední studenti, mezi nimiž se nacházel i Zachariáš. Potter měl neuvěřitelný vztek a v hlavě už si plánoval ty, pro Smithe, nejhorší scénáře.
Když konečně viděl trojici mrzimorských, Hannah, Ernieho a Zachariáše, rychlým krokem sek nim vidal a zastoupil jim cestu. Nikdo nestačil nic říct, protože Rafael na nic nečekal, popadl Zachariáše za límec a přitiskl ho ke zdi.
,, Ty odpornej hajzle!" zakřičel a dal mu pěstí přímo do nosu. Na zem začalo okamžitě dopadat značné množství rudé krve a Smith jen zkuhral v předklonu a držel si bolavé místo.
,, Co to děláš? Nech ho být!" ozvala se Hannah, ale Rafael ji nevnímal, jen stále sledoval Zachariášův zkrvavený obličej a oči plné slz.
,, O co ti jde?" vydechl. Mezitím už byli Ernie s Hannah pryč a hledali jakéhokoli učitele, aby zakročil.
,, O co mi jde? To bych se měl zeptat spíš já tebe, ne? Naschvál schováš knihy, aby Harry nesoutěžil!" křikl a chtěl mu dát další ránu, když v tom se za ním ozvaly rychlé kroky.
,,Pane Pottere!" okřikla ho profesorka McGonagallová a okamžitě si stoupla mezi dva chlapce.
,, Co se tu děje?" dožadovala se odpovědi a když ani jeden z nich nic neříkal, vložil se do toho Ernie.
,, Rafael napadl Zachariáše, úplně z ničeho nic." objasnil profesorce situaci. Ta sevřela rty do úzké linky, přičemž vypadala ještě přísněji.
,, Pane McMillane, odveďte prosím pana Smithe na ošetřovnu." řekla nakonec, ale nespustila oči z Rafaela, který zase doprovázel svým vražedným pohledem šklebícího se Zachariáše.
,, Pane Pottere, o tomhle budu mluvit s profesorem Snapem, jakožto vaším kolejním ředitelem." řekla přísně profesorka. Rafael pokrčil rameny a s absolutním nezájmem ji sledoval.
,, Neříkejte mi Pottere, je to otravné." opravil ji tiše. McGonagallová si povzdechla.
,, Já vám nerozumím, ale profesor Snape snad ano."
S těmito slovy se otočila, ušla pár kroků a zastavila se.
,, Strhávám zmijozelu padesát bodů."
Pak už opravdu odešla.
Rafaelovi byly nějaké body absolutně ukradené, hlavně že to Zachariášovi nandal, i když ho jistě čeká školní trest. Stálo to za to. Ještě ale neskončil, Smith si zaslouží mnohem horší a bolestivější ránu.

Jak předpokládal tak se opravdu stalo. Snape se ho nesnažil pochopit jako McGonagallová, rovnou mu napařil školní trest na tři měsíce. Musel každou neděli čistit kotlíky, nádobky a prostě všechno, co měl profesor v kabinetě.
Když to Fiorella zjistila, nevěděla jestli má být naštvaná, nebo spokojená. Ano, napadl Zachariáše, ale udělal to kvůli Harrymu a to pokládala za dobré znamení.
,, Ale neskončil jsem s ním." vykládal jí vztekle.
,, Nevím jestli je to dobrý nápad." namítala nervózně Fiorella, ale Rafael ji nebral vážně a stál si za svým.
Ale věděl, že nesmí udělat nic během tří měsíců, kdy měl udělený školní trest, tak vyčkával.
Fiorella na to poté skoro nemyslela a úplně to vypustila z hlavy, když jí napsala mamka. Bylo to ráno koncem dubna u snídaně, když dorazila pošta a ona obdržela dopis. Zničeho nic radostně vypískla, na nic nečekala a utíkala ke zmijozelskému stolu, kde úplně na kraji seděl Rafael.
,, Udělali první krok!" zvolala když si k němu přisedla. Rafael nechápal o čem mluví, ale Fiorella mu to s radostí řekla.
,, Oskar a Stelián, moji šikovní bratříčci už chodí!" zaradovala se. Také už jim byl rok. Zmijozel stále nechápal proč se tak raduje, tak nějaké děti chodí, no a? Ale nechal ji při té radosti a přikývl, že chápe. Černovláska ho s nadějí sledovala, ale když se žádné jiné reakce nedočkala, uraženě si založila ruce na prsou.
,, Ty nemáš radost?" nechápala. Od nebelvírského stolu je pozorovala Ginny a Harry. Zatímco rudovláska by Rafaela nejraději hodila svázaného do Černého jezera, Harry Fiorellu obdivoval za její výdrž, že to s ním nevzdává a neustále očekává projev citů.
,, Stačí že jí máš ty, ne?"  pozvedl obočí.
,, Samozřejmě, co se mě netýká o to se nezajímám!" odfrkla si a chystala se odejít, když v tom ji, k úžasu všech, zarazil a stáhl ji za hábit zpět na lavici. Fiorella vytřeštila oči a s očekáváním ho sledovala.
,, Nedělej ze mě někoho, kdo nejsem, neraduji se z cizího štěstí a máš pravdu, co se mě netýká, o to se nezajímám." procedil skrz zaťaté zuby a pustil její hábit, který do teď pevně svíral. Fiorelle se do očí vkradly slzy, ale rychlím zamrkáním je zahnala.
,, Jak myslíš." špitla a rychle odešla.

Týden na se na sebe ani nepodívali a Rafael byl po dlouhé době zase sám. Harryho poslední úkol se měl konat až za více jak měsíc a tudíž neměl co řešit. Amanda tomu také moc nepomáhala se svými pokusy o začlenění ho k mrzimorským. Dokonce poprosila i Felixe, aby Rafaela oslovil, ale tento rok prostě nebyl na seznamování mrzimoru a Pottera. Bylo možné, že se Rafael Potter cítil osamělý? Nechápal to, ale ať už to vzal tak, či onak, vždy mu vyšel stejný výsledek. Samozřejmě by si mohl jít popovídat se svým bratrem, ale on toužil po trošku jiné společnosti.

Jednoho dne se vydala Fiorella do sovince, aby konečně odepsala Emily na šťastný dopis. Dříve se k tomu nedostala, vždy jí to připomnělo hádku s Rafaelem. Byla už nahoře a vybírala sovu, když za sebou uslyšela kroky. S nezájmem zavazovala dopis k nožce sovy, čekala že jde o dalšího studenta, který jde s poštou. Tento chlapec ale nic takového neplánoval, plný očekáváni si stoupl za Fiorellu a poklepal jí na rameno. Když se dívka otočila a spatřila Zachariáše, zamračila se a udělala krok vzad.
,, Co chceš?" vyprskla a měřila si ho naštvaným pohledem. Zachariáše to trochu vyvedlo z míry a s menším sebevědomím začal.
,, Víš, tak mě napadlo, jestli si se mnou nechceš jít zalítat? Trochu bychom potrénovali?" zeptal se stydlivě. Fiorella nevěřila svým uším. Zhluboka se nadechla a zvedla ukazováček.
,, Potrénovali? Ty po mně chceš, abych  si s tebou šla zalétat jen tak? Po tom jak ses choval?" křičela a každým slovem mu zabodávala ukazováček do hrudi. Zachariáš na ni vyjeveně zíral. Nechápal co udělal zrovna jí a když ráno viděl hádku mezi ní a Rafaelem doufal, že se stanou zase přáteli.
,, Asi ti nerozumím." zakroutil hlavou a se zájmem čekal na její reakci.
,, Tak ty mi nerozumíš? A pochopíš to, když ti trochu osvěžím paměť?" zeptala se se zvýšeným hlasem. Byla neuvěřitelně naštvaná a sova, po které chtěla poslat dopis měla štěstí, že ji Fiorella včas pustila, jinak by měla po nožičce.
Nečekala však na odpověď.
,, Mrzimor, který obviňuje bratry Potterovi z podvodu! Krade v knihovně, aby Harry nemohl soutěžit! A Rafael hledal celou noc!"
Teď už se mračil i Zachariáš a varovně zvedl ukazováček tak, jako předtím ona.
,, A Jak to souvisí s tebou?" zeptal se hlasitě.
,, Děláš si srandu? Oba jsou moji přátelé a ty jim ubližuješ. Pak se nediv že ti to Rafael oplatil."
,, Samozřejmě, zase jsme u Rafaela." odfrkl si Zachariáš. Fiorella už ho měla plné zuby a tak udělala pár kroků vpřed a chtěla ho obejít. Smith jí ale pokaždé zastoupil cestu.
,, Můžeš do-"
,, Co se děje?" ozval se hlas ze schodů a za okamžik mohli vidět Rafaela. Tvářil se opravdu naštvaně. Zachariáš si instinktivně sáhl na spravený nos, ale nehnul se ani o píď.
,, Chtěl jsem ještě počkat, ale vypadá to, že toužíš po další zlomenině." řekl vážně Rafael. Mrzimor vedl vnitřní boj, odejít, nebo zůstat a snažit se bojovat?
,, Tak si vyber, Fiorello. Kdo bude tvůj přítel?" zeptal se po váhání Zachariáš. Když ale viděl nenávist v dívčině tváři pochopil, že nemá šanci.
,, Nejsi moc chytrá." poznamenal jízlivě. V tu chvíli Rafael vytáhl hůlku a namířil mu přímo do obličeje. A než byste řekli famfrpál, byl pryč.
,, Zmetek." ulevil si Potter a hůlku zase schoval.
,, Co tady vlastně děláš?" zeptala se Fiorella uraženě, ač byla radostí bez sebe. Rafael se vyhýbavě pootočil a zahleděl se někam do dálky.
,, Nic, jen jsem slyšel hádku tak jsem přiběhl." pokrčil rameny. Stále se na ni ale nepodíval. Dívka se začervenala.
,, A co to tvé 'to co se mě netýká, to mě nezajímá'?" uculila se. Ani si neuvědomila do jaké situace ho dostala. Bylo to těžké. Zhluboka se nadechl, ale nic neřekl. Vzduch který měl spotřebovat k odpovědi zase vydechl.
,, Já jsem přemýšlel." řekl nakonec. Fiorella se na něj tázavě podívala.
Už nemohl couvnout. Musel to říct.