Neříkejte mi Pottere! ✖️

46.

Zbytek školního roku se už nikdo, kdo se účastnil té chaotické noci s vlkodlakem, uprchlým vrahem a útěku na zavražděném hypogrifovi, nechoval stejně.
Rafael se dožadoval odpovědi, jak bylo možné, že se jeho bratr s Hermionou najednou objevili za oknem zavřeného Siriuse na Klofanovi, který měl být mrtví. Harry se ale vždy jen nevinně uculil a nic mu neřekl.
Fiorella nevěděla, zda má být šťastná, že se konečně setkala s otcem, nebo truchlit, protože zmizel bůhví kam. Každopádně musíte s někým něco zažít, abyste byli přátelé, což zrovna o ní a Rafaelovi neplatilo, ale byli na dobré cestě. Fiorella na něj nebyla hnusná, nemohla, když jí tak pomohl. Rafael byl zase celý vedle z rozhovoru, který odposlouchával za dveřmi, takže místo toho, aby se nesnášeli, spolu jen nemluvili.
Harry přemýšlel nad Siriusem a byl na sebe naštvaný, že nedokázali prokázat jeho nevinu, přičemž ho Brumbál uklidňoval, že udělal maximum a byl statečný.
Severus Snape zuřil, že se mu nedostalo patřičné ocenění a od té doby nenáviděl oba Potterovské bratry ještě víc.

Při závěrečné hostině Rafael nemyslel na nic jiného, než na jeho přebývání o prázdninách. Neměl totiž kde bydlet. Sirotčinec nepřicházel v úvahu, zvlášť, když z něj odešel po napadení doktora. Dursleyovi by nepožádal, ani kdyby musel bydlet pod mostem a Malfyovi...ti byli sice skvělí, kromě Draca, takže také ne. K jeho úžasu ho někdo vyrušil z večeře a zachránil ho.
,, Ahoj." pozdravil trochu zdráhavě Zachariáš a nervózně si prohlížel zmijozelské studenty, kteří ho zamračeně pozorovali. Rafael mu pozdrav oplatil kývnutím.
,, Víš, říkal jsi, že asi nemáš kde bydlet, tak mě napadlo, jestli bys nechtěl na prázdniny k nám." řekl s úsměvem. Rafaelovi se ulevilo a najednou mrzimora viděl v trochu jiném světle.
,, Moc rád." odpověděl. Zachariáš se znovu usmál a při tom sklouzl pohledem k mračícímu se Dracovi.
,, Tak zatím." rozloučil se a odešel. Měl radost z Rafaelova přijetí jeho nabídky, bylo míň Rafaleovské, než obvykle. Na poděkování si bude muset asi počkat, nebo možná se ho nedočká vůbec, ale stejně byl spokojený.
Zato u zmijozelského stolu moc spokojených tváří nebylo. Možná jen Amanda Greenová se zdržela pomlouvání. Jak může student zmujozelu zajít se studentem mrzimoru tak daleko, že k němu pojede na prázdniny? Rafael jim bravurně ukázal, že může a absolutně bez problému.

Tak tedy končil jeho třetí ročník a nastupoval do bradavického expresu. Kupé si tentokrát zvolil sdílet se Zachariášem, Erniem a Hannah, což byla docela změna po sedění s Dracem.
,, Tak co, chystáte se na mistrovství světa ve famfrpálu?" zeptal se Ernie natěšeně. Zachariáš horlivě přikyvoval, zatímco Rafael vůbec nevěděl o čem mluví. Ale po tom, co zaznělo slovo famfrpál, přestal se tím nějak trápit.
,, Já tam bohužel nepůjdu." oznámila sklíčeně Hannah.
,, Jedeme s rodiči na dovolenou."
,, To já určitě jedu." pochlubil se Ernie.
,, Já také." přidal se Zachariáš hrdě a poté, jako by si na něco vzpomněl, se podíval na znuděného Rafaela.
,, Ale ty vlastně můžeš jet s námi, Rafaeli, když u nás budeš." usmál se na zmijozela, který ovšem tak nadšeně nevypadal.
,, Mě famfrpál nezajímá." řekl stručně a všechny oči v kupé na něj vytřeštili oči.
,, Cože?" divil se Ernie a pohlédl při tom na Zachariáše, jako by to ten měl napravit.
,, Budou tam všichni, hodně cizinců a tak." naléhal na něj Smith. Rafael protočil očima.
,, Ještě si to rozmyslím." odbyl ho, ale věděl, že by ho tam dostal jen zázrakem.

Když vystoupil z vlaku, byl pohlcen radostnými rodiči, co se natahovali pro své děti a s úsměvem je objímali. K takovým dětem Rafael nepatřil a tak se držel vedle Zachariáše, který v davu hledal své rodiče. Spatřil i Draca, který mířil za svým otcem, stojícím hodně stranou od davu a všechny sleduje povýšeným pohledem. Poté si jeho oči našli Rafaela, který na něj pobaveně hleděl. K jeho smůle ho však Zachariáš táhl právě směrem k panu Malfoyovi, protože o kousek dál od něj stáli jeho rodiče.
Když Luciuse, který ho už chtěl pozdravit, míjel, jen se ušklíbl.
,, Kde je Draco, Rafaeli?" zeptal se zmateně a hledal svého syna v davu.
,, Nevím a ani mě to nezajímá. S Dracem jsme se totiž v několika věcech neshodli, takže vás toto, ani žádné jiné léto, už svou přítomností nepoctím." sladce se usmál a pokračoval dál. Výraz v Malfoyově tváři byl k nezaplacení.
,, Ahoj mami, ahoj tati." pozdravil s úsměvem své rodiče Zachariáš a oba je pevně objal. Rafael jen stál vedle něj a snažil se být neviditelný.
,, Rodičové, tohle je Rafael, o něm jsem vám psal." otočil se na zmijozela se zářivým úsměvem. Pan a paní Smithovi měli stejný úsměv jako jejich syn a bylo vidět, že jejich rodina se usmívá ráda. Rafael měl trochu obavy z jejich reakce na něj, jako měla paní Malfoyová, ale tihle lidé byli úplně jiní. Energicky si se svým hostem potřásli rukou.
,, Moc rádi tě poznáváme, Rafaeli."
Mluvili mile a rychle, jako by něco stále nestíhali, ale přesto působili sympaticky.
,, Já vás také, pane a paní Smithovi." řekl zdvořile, ale byl trochu nesvůj z milé atmosféry, která kolem Smithových panovala.

Když dorazili k Zachariášovi domů, žasl nad rozdílem mezi jejich rodinným domkem a Malfoy Manorem. Smithovi ho měli útulně zařízený, uvnitř bylo teplo a místo kamenné podlahy měli všude koberce. Také měli domácího skřítka, jednoho, a chovali se k němu úplně jinak, než Malfoyovi, žádné kopání, nadávání, nebo vyhrožování smrtí, všichni se mile usmívali. Dokonce i Zachariášův mladší bratr Adam, kterému bylo deset, se pořád chychotal a snažil se na Rafaela udělat dojem. Byl neuvěřitelně upovídaný a otravný, ale Zachariáš ho dokázal vždy přesvědčit, aby Rafaela nechal na pokoji.
Smithovi měli hned dva pokoje pro hosty, ale nabídli mu ten větší, kde měl i prázdnou poličku na své knihy. V jejich domácnosti se cítil opravdu dobře.

Po pár dnech na něj však začal Zachariáš tlačit kvůli mistrovství světa ve famfrpálu. Vždy, když se o tomhle tématu zmínil, Adam, jako by z vedlejšího pokoje natahoval uši a objevil se u nich s tím, že se hrozně těší. Zachariáš ho vždycky zahnal zpět do pokoje.
,, Notak, budou tam všichni. U přenášedla se setkáme s Erniem a jeho rodinou, budou tam Diggory-"
,, Toho neznám." přerušil jeho přemlouvání znuděně Rafael.
,, Tenhle rok bude studovat poslední ročník a chodí také do mrzimoru." vysvetlil mu rychle, ale hned se vrátil zase k mistrovství.
,, Bude tam celá rodina Weasleyových s Fiorellou." nervózně se usmál.
,, A pojede dokonce tvůj bratr, také s Weasleyovými...a ta jejich kamarádka Grangerová." vyjmenovával.
,, A odkud tohle všechno víš?" zeptal se už s větším zájmem Rafael. Zachariáš se mírně zčervenal.
,, Fiorella mi to napsala. Je teď právě u Weasleyových s její matkou a dvojčatama a bude tam celé prázdniny." vysvětlil s úsměvem.
,, Aha."
,, Takže jedeš?" zeptal se s nadějí mrzimor.
,, Ne." odpověděl stručně Rafael a představil si, jak bude muset trávit čas se zrzavou rodinkou, kteří se budou stejně bavit jen o famfrpálu. Zachariáš už nevěděl, jak ho přemluvit a tak zkoušel všechno.
,, Slyšel jsem, že tam bude i Malfoy." řekl tiše, jako by se bál, že je někdo odposlouchává. Asi si úplně nezvykl na to, že není v Bradavicích. Rafael se zamračil.
,, A co je mi po něm?"
,, Vlastně nic." povzdechl si Zachariáš a už ani nedoufal, že by ho mohl nějak přesvědčit. Pak si ale vzpomněl na jednu skutečnost, která by se Rafaelovi stejně nelíbila.
,, A víš, že když tu zůstaneš, budeš tu muset být sám s mojí mámou?" zeptal se s podezřelým šťestím. Rafael vůbec nevěděl, kam tím míří, ale snažil se zachovat lhostejný výraz.
,, No a?"
,, Fiorellina mamka také nejde, protože se musí starat o dvojčata a protože já a Fiorella se přátelíme, přátelí se i naše mamky." pokračoval se stále zvětšujícím se úsměvem a sledoval Rafaelovu, zatím klidnou tvář.
,, A náhodou se Emily Blacková rozhodla, že v čas mistrovství, až bude v domě klid, navštíví mojí mamku.... chápeš to? Byl bys tu sám s mojí i Fiorellinou mamkou a ještě k tomu uřvanýma miminama!" vyhrkl, jako by šlo o tu největší hrůzu, kterou může kdo zažít a podíval se, co to s Rafaelem udělalo. Zmijozel se nad jeho slovy zamyslel. Neměl by problém být tu s paní Smithovou, ale nevěděl, zda by matka Fiorelli Blackové, té holky, se kterou se tři roky nesnášel, poté jí pomohl se rozloučit s otcem, přičemž od té doby je mezi nimi trapné ticho, byla dobrou společnící, zvlášť ještě s tříměsíčními dvojčaty. Co když jí Fiorella o něm vyprávěla? Co kdyby Emily měla nějaké řeči ohledně jeho složitého vztahu s jeji dcerou?
,, Fajn, jedu."