Neříkejte mi Pottere! ✖️

22.

,, Otec mi slíbil, že mi koupí nové koště, vlastně celému zmijozelskému týmu." vykládal nadšeně Draco, když minuli velikého páva a vydali se směrem k lavičce.
,, To je super." okomentoval to nezaujatě Rafael.
,, Hele, proč je teď tvůj táta tak nervózní?"
Draco se zamyslel a posadil se na lavičku.
,, Hm, to nevím. Je pravda, že takhle nervózního jsem ho ještě neviděl." pokrčil rameny. Rafael se posadil vedle. Když to neví ani Draco, tak to neví asi nikdo.
,, A kdy půjdeme nakoupit do Příčné?"
,, Matka říkala, že koncem týdne, to dostanu nové koště, otec ho koupí celému zmij-"
,, Ano, já vím. Celému zmijozelskému týmu, to už si říkal." utnul ho hned Rafael a protože se Draco už nadechoval k další velmi zajímavé poznámce.
,, Hele, ještě musím něco dodělat." vykroutil se z toho a šel zpět do domu. Draco to nechápal, když říkal, že už má úkoly dodělané.
,, Co jsem zase řekl špatně?" naštval se.

Rafael ae vrátil do pokoje a první co viděl, byl deník. Začalo to v něm vřít. Už jak dlouho se snaží přijít, co skrývá, ale bez úspěchu.
,, Třeba v něm nic není, je to prostě obyčejný nepopsaný deník a já se tím užírám uplně zbytečně." řekl si pro sebe a po každém dalším slově zvýšil hlas. Chvíli přemýšlel a nakonec se posadil ke stolu a rozhodl se ho použít, jako svůj sešit. Přece jen to byla hezká kniha a alespoň bude mít všechny své důležité poznámky pohromadě.
Hned na první stranu se rozhodl napsat své jméno a nějakou pořádnou výhružku, kdyby se někdy dostal do nepovolaných rukou.
Majetek Rafaela.
Své příjmení tam psát rozhodně nehodlal. Na chvíli se zadíval z okna a vymíšlel různá kouzla proti slídilům. Potom svůj pohled vrátil zpět k deníku a leknutím nadskočil. Jeho jméno zmizelo a nahradila ho jiná věta.

Zdravím Rafaeli, ale majitelem deníku jsem já.
Zíral na text, vůbec to nechápal. Pomalu namočil brk do inkoustu a psal.

Kdo jsi?

Jsem Tom Riddle.
,, To mi mohlo dojít." řekl otráveně Rafael.

Co jsi zač?

Vzpomínka v deníku, ale teď bych se chtěl zeptat na tebe. Jsi ten Rafael, kterého stvořila sama smrt?

A co kdybych byl?

Tak bychom byli přátelé.
Nad touto větou se zastavil, žádné přátele nepotřeboval.

Vystačím si sám.

Myslím že zmeníš názor. Protože nenávidíme stejnou osobu.

Brumbál?
V Rafaelovi hrklo, jestli také nemá rád toho starého blázna...

Přesně tak, já znám totiž způsob, jak ho odstranit.
V tu chvíli se Rafael rozhodl, že jeden přítel nemusí být tak špatný. Okamžitě se zeptal. A Tom mu odepsal něco neuvěřitelného. Napsal mu o Tajemné komnatě, která skrývá tvora, jenž ho poslouchá na slovo. Tím by mohl odstranit mudlovské šmejdy a Brumbál by byl v koncích. To se Rafaelovi moc líbilo.

Pochybuji, že umíš hadí jazyk.

Nevím, nezkoušel jsem to.
Věděl, že hodím jazykem mluví potomci Salazara Zmijozela, ale Rafael byl přeci jen někdo vyjímečný.

V dalších několika dnech se plavovlásek dozvěděl vše ohledně Tajemné komnaty, dokonce i to, jak ji má otevřít. Psal si s Tomem hodně často a našel si k němu určitý vztah, kterému by se dalo říkat přátelství. On jediný mu totiž rozuměl bez toho, aby, na něj seslal nějaké kouzlo.
Rafael seděl zrovna v knihovně, protože u něj v pokoji ho neustále rušil Draco.
,, Rafaeli, oběd!" křikl jeho spolužák přes celé horní patro. Deník tedy položil pod stůl, na chodbu s ním rozhodně vykračovat nechtěl. Otevřel dveře a vydal se za Dracem, stojícím před jeho pokojem.
,, Á, tady jsi. Je oběd a matka říkala, že zítra pojedeme do Příčné!" zaradoval se a znovu se nadechl. Rafael byl ale rychlejší.
,, A budeš mít nové koště." dodal, když scházeli schody. Draco na něj ohromeně pohlédl.
,, Jak to víš?"

Na oběd se Lucius nedostavil. A když se Rafael vrátil zpět do knihovny pro deník, už tam nebyl. Naštvaně vyhazoval knihy z polic a hledal pro něj tak důležitou knihu. Nenašel ji.
,, Třeba je v mém pokoji."
jenže tam také nebyl, ať hledal jak hledal, jako by se po něm slehla zem. Ještě, že mu Tom stihl říct všechno a ve škole může bez problémů začít jeho plán.

Druhý den, přesně jak Draco slíbil, se vydali Malfoyovi, kromě Narcisy, s Rafaelem do Příčné ulice. Deník už Pottera tolik netrápil, přeci jen už o Tajemné komnatě věděl všechno. Dokonce i Lucius měl dobrou náladu, takže jediné, co kazilo okolní vzduch bylo zjištění, že novým učitelem obrany proti černé magii bude Zlatoslav Lockhart.

,, Takže, vy můžete jít pro učebnice a já jdu zařídit košťata." oznámil pan Malfoy a ztratil se v davu. Chlapci jen pokrčili rameny a vydali se do obchodu s největším počtem návštěvníků.
,, Dnes autogramiáda Zlatoslava Lockharta." přečetl Draco na ceduli před obchodem.
,, No, líp to dopadnout nemohlo." odsekl ironicky Rafael a začal se prodírat davem. Malfoy ho následoval.
,, Uhněte, já si nejdu pro podpis!" okřikoval lidi, kteří stáli nekonečnou frontu. Rafael chmátl po knihách a s Dracem v patách mířili k pultu.
,, Ale no ne, není to ten slavný Harry Potter?" uslyšeli pohrdavý hlas Zlatoslava Lockharta, který si k sobě přitáhl černovlasého chlapce, aby se s ním mohl vyfotit. Harry nevypadal moc nadšeně a proto hned jak byl snímek vyfocený, vydal se s dětmi Weasleyovými a Hermionou pryč z obchodu. Ale to by nebyl Draco Malfoy, aby si nešel rýonout.
,, A hele, Harry Potter. Jde si koupit učebnice a hned je v novinách." odfrkl si blonďák a stoupl si před skupinku. Rafael se objevil vedle něj.
,, Ahoj Rafaeli." pozdravil bratra trochu odtažitě Harry. Nelíbilo se mu, že jeho bratr bydlí s jeho úhlavním nepřítelem.
,, Zdravím Harry, to je náhoda, že?" řekl s nezájmem a sjel pohledem všechny přítomné. Ovšem zastavil se u jednoho děvčate, které nikdy před tím neviděl. Měla černé vlnité vlasy, které jí sahaly až pod lopatky a zelené oči. Nebyly takové, jako má Harry, nýbrž tmavé, skoro hnědé. Když zjistila, že ji Rafael pozoruje, pohled mu pohrdavě vrátila.
Ani si nevšiml, že hádka mezi Dracem a Harrym je v plném proudu. Do reality ho vrátil zvonek, ohlašující příchod. Ve dveřích stál Lusius s hrdě vztyčenou hlavou a spozoroval situaci.
,, Ale Draco, přeci se budeš chovat slušně." ledově se usmál a podíval se na Harryho.
,, Těší mě, Harry Pottere jsem Lucius Malfoy. Už jsem měl to potěšení poznat vašeho bratra."
Harry se na Rafaela zamračil, ale nic neříkal.
,, A vy musíte být Grangerová, ta dívka z mudlovské rodiny." prohlédl si Hermioni od hlavy až k patě. V tom se černovlasá dívka narovnala a bojovně vztyčila hlavu.
,, A to je problém?" promluvila naštvaně a zabíjela pana Malfoye pohledem. Ten se zaskočeně usmál.
,, Ještě, že ne."
Chvíli bylo ticho, které narušil příchod pana Weasleyho.
,, Á, Malfoy."
,, Weasley, jak to jde na ministerstvu? Povýšili vás?" zasmál se, jako by řekl vtip a vzal Ginny Weasleyové učebnici z kotlíku.
,, Očividně ne." odpověděl si.
,, Jste ostuda celé kouzelnické komunity Weasley, paktovat se s mudly. Víc klesnout už snad ani nemůžete." zasyčel. To už bylo na pana Weasleyoho moc a skočil po Luciusovi. Začala bitka. Všechny zrzavé děti skandovali a podporovali svého otce. Paní Weasleyová se je snažila zastavit a v tom jí pomáhala ještě jedna paní se stejnýma očima, jako neznámá zelenooká dívka, tedy asi její matka. Celou situaci zachránil Rubeus Hagrid, který je od sebe odlepil. Pan Malfoy měl velikého monokla a Artur na tom nebyl o moc líp. Lucius vrátil zpět Ginny knihy a naštvaně odkráčel z obchodu.