Perfectly wrong for me

∆eight∆

"Raz!!dva!!tři!!čtyři!!pět!!wooahh" řvali společně s tempem mojí ruky která k mé puse vedla co nejrychleji dávky vodky. Už jsem nebyla jen lehce opitá ale pěkně pěkně ožralá. Už jsem ani pomalu nevěděla co dělám. Šla jsem tancovat a pořádně jsem se vžila do hudby, co tam právě hrála. Kroutila jsem svými boky do rytmu hudby a dělala všelijaké pohyby. Pak jsem kolem svého pasu ucítila dvě svalnaté paže. Pak si už pamatuju jenom útržky.

"Nechceš jít nahoru??" Řekl ten kluk.
*
"Starej se o sebe Mendesi, ty když si na sračky tak taky šukáš všechny" vykřikla jsem na něj.
*
"To není fér, že ty jsi ještě oblečená" řekl a zasmál se, pak mi sundal croptop.

_______________________________

Pomalu jsem otevřela svoje těžké oči a rozhlédla jsem se po celé místnosti. Byla to hezky vybavená místnost, s bílými stěnami a hnědým nábytkem. Chtěla jsem se posadit ale zabránila mi v tom obrovská bolest mé hlavy a taky dvě svalnaté ruce obmotané okolo mého pasu. Co jsem to kruci provedla.

Pomalu jsem se otočila k tomu klukovi čelem. Byl to špinavý blonďák s vysportovanou postavou. Byl hezký. Začala jsem mu odendávat ruce z mého pasu a když se mi to podařilo vylezla jsem z postele. Až teď jsem si ale všimla, že jsem nahá. Tak teď je 100% co jsem provedla. Achjoo.

Oblékla jsem si na sebe věci ze včera a vyšla jsem z místnosti. Dneska je škola a tak už tu většina lidí nebyla, no aby taky jo, když je kolem desáté. Sešla jsem dolů do obýváku. Tam jsem  uviděla Mendese a Dallase s nějakou dívkou, kteří koukali na televizi. Když si mě Mendes všimnul, otočil se na mě a začal mě skenovat pohledem.

"Příště bys neměla pít" řekl mi a odvrátil pohled. Už jsem mu chtěla něco říct ale ze schodů se jako hurikán rychle zřítil ten kluk kterého jsem dneska potkala v posteli.

"Ahoj" promluvil na mě. Jak to Mendes uslyšel bleskově se otočil.
"Ehmm... čau" pozdravila jsem ho.
"Chceš hodit domů?" Zeptal se mě a já otevřela pusu. "Bydlím hned vedle..." Řekla jsem a doufala, že už mě nechá jít. "Tak tě půjdu doprovodit" řekl.

Už jsem to chtěla zamítnout, ale ozval se Mendes. "To je dobrý, já jí doprovodím, ty běž domů" řekl mu a za loket mě za sebou táhnul. Ven jsem se nechala. Jakmile mě ale dotáhl na zahradu, vyjela jsem na něj. "Co to děláš?" Vykřikla jsem na něho. "Ty si spala s ním?? Vážně s ním? Sis nemohla vybrat líp nebo si radši nevybírat nikoho??" Taky na mě vykřikl.

Byla jsem ožralá, já si ho nevybrala a nic to pro mě neznamenalo, tak co řešíš a co proti němu máš? Kdo to je??" Křičela jsem nazpátek. "Prostě někdo, kdo tu neměl ani co dělat protože na naší školu nechodí" řekl už celkem klidně a to už jsme došli k mému domu.

"Ty si dávej příště radši pozor" řekl mi a odešel. "Ty si dávej příště radši pozor" zopakovala jsem po něm otráveně a vešla jsem do domu. Dneska do školy už nejdu a tak se nestresuju.

Napsala jsem Car jestli je ok a zapla jsem si telku. Car mi po chvíli odepsala, že má hroznou kocovinu a je doma, že prý vůbec neví jak se tam dostala a co večer dělala. Řekla jsem jí tedy ať odpoledne přijde a já jí to všechno řeknu.

"Tak to je všechno" dokončila jsem svůj proslov o tom co se včera stalo. "Jako vážně, to ne, vážně jsem mu to řekla...já umřu" zabořila Car hlavu do polštáře. "Teď už na to kašli" zasmála jsem se. O tom, že jsem se s někým vyspala jsem jí neřekla, styděla jsem se.

Kdyžpak Car odešla, byly už čtyři a tak jsem zas nic moc nedělala. Koukala jsem se na televizi a tak, když v tom kolem desáté hodiny večer jsem slyšela velkou ránu zvenku. Rychle jsem vyběhla ven abych se podívala co se stalo. Jak už víte já a Mendes jsme sousedi, naše zahrady tak dělí zeď. My máme zeď takovou, že máme čtvrtku zděnou a pak tam máme sklo...no a co se nestalo? Mendes to sklo rozbil. Nebo teda nevím jestli zrovna on ale on je za to zodpovědný.

Podívala jsem se na něj. Vyjukaně koukal na to sklo na zemi a pak na toho kluka co v ruce držel pálku. Pak se podíval na mě. Něco řekl všem těm lidem, co tam stáli a ty se všichni začali sáčkovat do baráku. Mendes šel pomalu ke mě a sednul si vedle mě na konec verandy.
"Promiň" pronesl po chvíli. "To opravíš a rychle" řekl jsem mu pevným hlasem a dívala jsem se před sebe. Mlčel. Pak se zvedl a začal se ode mě vzdalovat. Já tam ještě chvíli seděla a pak jsem zašla zpátky do domu a šla jsem spát.

Ráno jsem se probudila na zvuk budíku na mém mobile a vypla jsem ho. Udělala jsem si ranní hygienu a oblékla jsem se do černých ryflí a vínového tílka. Nasnídala jsem se a šla jsem se podívat opět na zahradu,jak moc je to zničená. K mému překvapení jsem, ale žádné sklo na zemi neuviděla a dokonce to vypadalo stejně jako když jsem včera přišla domů. Uviděla jsem na druhé straně Mendese, jak se dívá na to stejné jako já. "Jak jsi to dokázal?" Zakřičela jsem aby to slyšel. On přesunul svůj pohled na mě. "Stačí znát dobrý lidi, zůstat celou noc vzhůru a mít sílu" řekl egoisticky, ale já jsem se tomu zasmála. Je skvělé, že to opravil. "Děkuju" zakřičela jsem a šla na příjezdovou cestu, kde mě měla dneska vyzvednout Car.

Měla jsem pocit, že na mě ještě kouká ale radši už jsem se neotáčela a pro sebe jsem se usmála.