V životě mám asi fakt smůlu. Shawn Mendes... můj soused. Nastěhoval se sem společně se svojí rodinou před pěti lety a já ho nemůžu ani vystát. Představuju vám toho nejnamyšlenějšího, nejprotivnějšího a největšího idiota co znám.
#1 in shawnmendes ❤️...
Společně jsme potichu došli až do mého pokoje. Nechtěla jsem riskovat probuzení rodičů ani Matta a tak jsem si na tichém průchodu dala opravdu záležet. Když jsme za námi zabouchla dveře, Shawn už seděl na mé posteli.
"Pojď sem" zašeptal chraplavým hlasem a já k němu pomalu přicupitala. Jelikož jsem stála, hlavu si opřel o moje břicho a já ho začala hladit ve vlasech. "Jsem z toho všeho tak mimo Em" prozradil mi a já si k němu přisedla na postel. "Chceš si o tom promluvit?" Zeptala jsem se ho ale on jen záporně zakýval hlavou. "Chci jenom na chvíli myslet na něco jinýho než na Lauren a nebo moje rodiče, kteří čekají jak se vrátím domů" řekl a opřel si hlavu do prohlubně mezi mou hlavou a mým krkem. Na krku mě šimraly jeho vlasy.
"Jsem unavená, půjdeme spát" dala jsem mu jemnou pusu na čelo a zvedla jsem se z postele. Přešla jsem ke skříni a ve tmě jsem se převlékla do pyžama.
Když jsem se vrátila zpátky k posteli, všimla jsem si Shawna jenom ve spodním prádle. Byl rozvalený po celé mé posteli a jeho oči mě doslova propalovaly. Měla jsem takovou chuť za ním jít a rozvalit se na tu postel k němu s tím, že si se mnou může dělat co chce ale dnes už toho bylo dost. Shawn mi uhnul z mé půlky postele a já si vlezla pod peřinu. Netrvalo to ani pět minut a tvrdě jsem usnula.
Měla jsem pocit jakobych nemohla dýchat ani se hýbat. Šokovaně jsem otevřela oči a pochopila proč se nemůžu hnout. Shawn ležel hlavou na mé hrudi, ruce měl obmotané okolo mého pasu a naše nohy byly zapletené jako nějaká vánočka. Zřejmě jsem měla zlý sen, na který jsem ale hned zapomněla když jsem uviděla toho nádhernýho kluka ležet vedle mě.
Museli jsme se do takové polohy dostat ve spánku jelikož si nepamatuju, že by jsme takhle usínali. Rozhodně mi to ale nevadilo a tak jelikož byla ještě tma, jsem zavřela oči a po chvíli znovu tvrdě usnula.
"Ahoj" pípla jsem když jsem otevřela oči. Shawn se právě zvedal z postele a začal hledat své oblečení. Místo odpovědi došel rychle ke mě a políbil mě. Tento polibek byl plný vášně, chtíče ale taky zoufalosti. "Ahoj" odpověděl když jsme se od sebe odtrhli.
Shawn na sebe začal natahovat džíny. Nic tak sexy jsem snad ještě neviděla. "Budeš na mě dlouho koukat?" Zasmál se když si zapínal pásek "Hmm" zamumlala jsem a on se rozesmál znovu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když na sebe natáhnul i tričko a mikinu, taky jsem vstala z postele a převlékla jsem se z pyžama do něčeho teplejšího. Vzala jsem si na sebe černé dlouhé legíny a velkou klučičí mikinu. "Čí je ta mikina?" Přimouřil oči a celou si jí projel pohledem. Nevěděla jsem, co říct. Jestli lhát nebo ne. Byla po mém bývalém klukovi. Rozešli jsme se, je to tak rok. "Ehm mám jí po Jamesovi, to byl můj kluk, už je to dlouho" řekla jsem mu narovinu a on se zamračil.
"Proč jí pořád nosíš pokud je mezi vámi konec?" Vyplivl s takovou nechutí, kterou jsem u něj snad ještě neviděla. Popošla jsem k němu a pohladila ho po tváři načož se trochu uvolnil. "Nechal mi jí a tak jsem si jí nechala, nic jinýho v tom není" usmála jsem se na něj. "Nechci abys jí nosila" zamračil se a já měla chuť mu říct, že to není sakra jeho věc ale nechtěla jsem se s ním hádat a tak jsem si jí sundala.
"Lepší?" Zeptala jsem se ho a on se ušklíbl. "Nebuď nabručená jenom jsem ti řekl, že se mi nelíbí když nosíš věci po svých bývalých" koukal se mi do očí. "Nechci nic říkat ale ty svou bývalou máš doma" upozornila jsem na fakt, že Lauren byla u něj doma. "Jo to máš pravdu" podíval se z okna na jeho dům. "Zajdu si do koupelny" sdělil mi a odešel. Já si mezitím zapla macbook a najela jsem na filmy na které se chci dneska podívat.
Po asi patnácti minutách konečně Shawn vyšel z koupelny. "Musím jít domů něco vyřešit" dal mi pusu na líčko. "A můžeš mi slíbit, že tě ještě uvidím" zeptala jsem se potichu. Na to se jenom tiše zasmál. "Ty ňoumo" smál se dál "jasně že mě uvidíš". Já jsem na něm ale viděla trochu obav.
"A jak to teda bude dál? Za chvíli máš odjíždět pryč..." Sdělovala jsem mu svoje obavy a on si jen povzdychl. "Já nevím" . "Musíš to vědět, odejdeš!?" Zase jsem se rozčílila ale tohle mě ubíjelo. "Nechci ale možná pojedu...ale určitě se vrátím to ti slibuju" řekl a já těžce přikývla. Mezi námi od té doby panovalo napětí. Každý jsme na něco myslel.
"Já musím, ano" promluvil po chvíli a já zakývala. "Užij si let" popřála jsem mu jelikož jsem z jeho přístupu cítila, že odjede, prostě jsem si byla jistá. "Pa" pohladil mě na rameni a rozešel se směrem dolů. Všichni ještě spali jelikož bylo ještě brzo a tak jsem ani nešla s ním a zůstala jsem v pokoji.
Byla jsem ještě unavená a tak jsem si šla lehnout. Nemohla jsem vůbec usnout ale nakonec se mu mi to asi po půl hodině podařilo.
Probudila jsem se v jedenáct. Pomalým krokem jsem se došourala do koupelny a rovnou jsem zalezla do sprchy. Nechala jsem na sebe dopadat teplé kapky vody které se mi ihned rozstříkly po vlasech. Když jsem ze sprchy vylezla jenom v ručníku, všimla jsem si na pračce něčeho, co tam předtím nebylo. Byla to Shawnova mikina. Ani jsem si nevšimla, že jí na sobě neměl, když odcházel. Myslela jsem si, že jí tu zapomněl ale když jsem na ní uviděla papírek a přečetla jsem si ho, došlo mi, že to tu nechal schválně. Snad si tuhle vezmeš radši jak tamtu Stálo na něm. Musela jsem se nad tím usmát ale zároveň mi bylo smutno. Přivinula jsem se k ní a nasála jeho vůni po které mikina voněla. V tom mi z oka vytekla slza. Snad se brzo vrátí.
Druhý den jsem společně s Car šla do školy později. Všude visely plakáty na ples co se měl konat příští týden. Ani jsem si jich nevšimla jak jsem byla zabraná do Shawna a všech ostatních problémů. V tom k nám přišel Dallas. "Hele Emily, co kdyby si na ten ples šla se mnou?" Zeptal se a já se zakuckala vodou kterou jsem právě pila. "Ehm" nevěděla jsem jak odpovědět. "Jestli tě to uklidní tak Mendes má jít s Vanessou" odpověděl a já ztuhla. Vanessu jsem neměla ráda. Byla to černovlasá blbka co si o sobě myslela víc, než byla. "Fajn, dobře půjdu" souhlasila jsem. "Dobře pak se ještě domluvíme" usmál se a odešel.
Domu jsem šla pěšky i když pršelo. Nevěřila jsem, že Shawn půjde opravdu s Vanessou...teda pokud se vrátí. Když jsem ale přišla k domu, zase seděl před mým domem. Rozeběhla jsem se k němu a vyhledala jsem jeho rty. "Vrátil ses" zašeptala jsem. "Hned jak jsem přijel jsem se obrátil a jel jsem zpátky" odpověděl a já se začala cítit provinile, že na ples půjdu s jeho kamarádem i když on jde taky s někým jiným.
"Shawne, Cameron mě pozval na ples...a já řekla ano" prozradila jsem mu a on ztuhl. "Cože? Proč?" nechápal. "No řekl mi, že půjdeš s Vanessou a" začala jsem "ale já měl jít s Vanessou dřív, myslel jsem, že půjdeme spolu" rozčiloval se. "Když ty si byl pryč a ještě mi opravdu říkal, že půjdeš s Vanessou" byla jsem v rozpacích. "Říkám, že jsem jí pozval dřív než to začlo být... opravdové a... víš co to je jedno, teď to nechci řešit" mávl nad tím rukou a znovu mě políbil.
