Perfectly wrong for me

∆fifty eight∆

"Proč?" zamračil se na mě nechápavě. "Protože jsme oba přišli s někým jiným" připomněla jsem mu Camerona a Vanessu. "Jo, Cameron je idiot" řekl a podíval se mi očí. "Cože?" Naklonila jsem hlavu na stranu. "Je to idiot, nesnáším ho" pronesl vážným hlasem. "Vždyť je to tvůj kamarád" rozzlobila jsem se.

"I tak ho nesnáším" odpověděl mi stejně odměřeně. Unaveně jsem si povzdychla. "Pojď " vzal mě za ruku ale já mu jí vysmekla. "Ne Shawne, jak jsem řekla. S Cameronem jsem přišla a taky s ním odejdu" pronesla jsem pevným hlasem. "Budeš radši s ním než se mnou?!" zamračil se. Ne stokrát radši bych byla radši s tebou. "Ne...teda já nevím... nepřijde mi správné teď odejít" přiznala jsem mu ale on se pořád mračil. V hloubi duše jsem věděla, že se mu snažím vrátit to, že souhlasil s tím, že půjde na ples s Vanessou ale to jsem si teď nechtěla připustit.

Ohlédla jsem se zpátky na místo, kde jsem s Cameronem seděla. Už tam byl zpět i s mým pitím. "Cameron už je zpátky, pozdravuj Vanessu" otočila jsem se na podpatku. "Ale..." Slyšela jsem ještě Shawna něco říkat ale už jsem to nevnímala. Nevím, co mě donutilo k takovému konání i když bylo všechno v pořádku. Nejspíš to jak se na něj Vanessa celý večer lepí a on s tím nic nedělá...jako by mu to nevadilo. Vypadají jako šťastnej pár.

"Všechno dobrý?" Usmál se na mě Cameron když jsem si sedla zpátky k němu. "Naprosto, jenom jsem si odskočila" věnovala jsem mu falešný úsměv. Nebylo to ale kvůli němu. Všimla jsem si jak se na Shawna nalepila Vanessa hned jak se vrátil. Píchlo mě u toho v hrudi. Mohla jsem si za to sice sama ale doufala jsem, že jí aspoň něco řekne...ale ono nic.

Celý večer jsem se bavila. Od drinku ke drinku jsem byla čím dál víc veselejší a lidi kolem mě, mi připadali čím dál zábavnější a zábavnější. "Nechceš jít na mejdan k Mendesovi?" zeptal se mě Cam a já s úsměvem kývla. Netušila jsem, že Shawn má mít mejdan ale v tuhle chvíli mi to bylo úplně jedno.

Po čtvrt hodině jsme dorazili před přeplněný barák mého souseda. I když to začalo ani né před hodinou, už teď to tady vypadalo jako po třetí světové válce. Všude poházené červené kelímky, pach alkoholu, cigaret a všelijakých voňavek se rozléhal celým domem. "Chceš k baru?" Zeptal se mě Cameron ale to už jsem v mé podnapilé náladě kráčela chodbou do obýváku. Moje oči instinktivně hledaly ty Shawnovy ale nikde jsem je nemohla najít. "Kam tak pospícháš?" Zavrněl mi Cameron do ucha až jsem se z toho ošila.

"Ehm...jdu do...teda hledám Car" vymluvila jsem se na první věc jenom abych nemusela říkat, že jsem hledala Shawna. Cameron se porozhlédl po celé místnosti, "taky jí nevidím" přitakal a já kývla hlavou jakoby mě to, že tu teď není Car nějak zajímalo.

"Pojď si dát něco k pití" vzal mě za ruku a rozešel se semnou do kuchyně. Jeho dotyk mi nepřivodil žádné motýlky v břiše ale taky mi nebyl tak nepříjemný, abych mu ruku vysmekla. Jakmile jsme ale došli do kuchyně, ruku jsem stáhla zpátky k sobě. " Co si dáš?" Zeptal se mě ale já myslela na něco úplně jiného. "Hele víš co? Dojdu se převléknout domů z těch šatů, hned jsem zpět" ani jsem nečekala na jeho odpověď a vyšla jsem ven. Chtěla jsem se podívat na zahradu jestli tam není a na tu je nejlepší výhled právě z mého pokoje.

Nebyl ani tam. Už jsem se zase cítila provinile. Měla jsem s ním snad opravdu odejít? Rovnou jsem se tedy převlékla a šla jsem zpátky.

Cameron na mě čekal hned u vchodu. Jenom doufám, že si nevyložil něco, co nebyla pravda. Společně jsme došli až do obýváku a já ho konečně uviděla. Stáli tam v rohu místnosti a o něčem se s Vanessou bavili. Cameron mi něco říkal ale já ho absolutně nevnímala. Pak ho Vanessa políbila a mě se zastavilo srdce.

Shawn sebou škubl a rychle se od ní odtáhl. To už jsem ale já měla namířeno k nim. Když jsem došla až k nim a Shawn mě uviděl, hned mi chtěl začít něco vysvětlovat ale já mu sebrala slova tím, že jsem Vanesse vrazila obrovskou facku.

Chvíli se z toho rozkoukávala ale pak se napřáhla a vrátila mi jí zpátky. "To si posrala" pronesla jsem k ní a chytla jí za ty její černý pačesy. V tom mě ale vrazila pěstí do obličeje a já ucítila prudkou bolest. Začala jsem do ní bušit pěstmi a ona mi to okamžitě vracela. "Em, nech toho, prosím nech toho" snažil se mě Shawn chytit ale já se mu vždycky vysmekla. "Em!" Už na mě zakřičel a já se na něj podívala. To byla chyba, jelikož jsem nedávala pozor na tu píču Vanessu. Prudce mě strčila do hrudníku a vyrazila mi veškerý dech. "Em!" zavolal na mě Shawn a rychle ke mě přispěchal aby mě chytil ale Cameron to stihnul dřív.

"Ty na ní nesahej" vyjel po něm Shawn. " Cože já? To spíš ty" vyjel na něj Cameron zpátky a Shawn pevně zaťal pěsti. Já se mezitím snažila rozdýchat tu velkou ránu do hrudníku. "Pochop už konečně, že jí si na seznam nepřihodíš. Nech jí někomu lepšímu, třeba mě... dokážu jí uspokojit..." Cameron by pokračoval kdyby mu Shawn nenapálil pěstí do obličeje. Cameron to nečekal a tak se svalil k zemi.

"Nikdy se jí ani nedotkneš! Nikdy!" Řval na něj Shawn mezitím, co se mu snažil dávat ty největší rány do obličeje. Ale ne jenom Shawn mlátil Camerona, taky schytal nějaký nehezký rány. Vanessa mezitím někam odešla. Kolem kluků se utvořil hlouček a lidi začali řvát jméno toho, komu fandili. Moje řvaní na ně aby přestali, bylo zbytečný.

A tohle všechno, zas kvůli mě!

Nikdy jsem nečekala, že tahle knížka bude mít tolik kapitol, už třeba u 30 jsem si říkala, že to ukončím a houby. Nechci zase aby to mělo hrozně moc kapitol ale tahle knížka mě moc baví a nechci jí ještě ukončit... trable trable 😂😍