Perfectly wrong for me

∆fourty seven∆

Neslyšela jsem o čem se bavili jelikož si Shawn hned stoupnul a odešel na chodbu. Chtěla jsem slyšet o čem se baví ale bylo mi blbé ho odposlouchávat. "Ne počkej, vydrž tam kde si, přijedu ano" uslyšela jsem a hned na to do pokoje vstoupil Shawn. Ze židle si vzal mikinu, kterou si na sebe rychle navlékl, mobil si ale udržoval pořád u ucha. Rukama mi naznačil, že někam musí jít ale na mojí reakci nečekal a vyšel z pokoje směrem dolů. Hned jsem se rozešla dolů ale to už si nazouval boty. "Zatím zlato" řekl mi a ve spěchu mi dal pusu, pak si telefon opět přitáhl k uchu a vyšel ven. Měla jsem z toho špatný pocit už jen proto, že si volal zrovna s Rose. Chtěla ho. Každá ho chtěla a já v sobě ucítila strach, strach z toho, že bude i něco cítit k ní, že ho bude taky přitahovat.

Shawn už byl pryč 2 hodiny. Dvě hodiny už jsem čekala u něj doma a od něj mi nepřišla ani jedna esemeska. Nevěděla jsem kam šel, jediný co jsem věděla bylo to, že byl s Rose. Když to nebyla Rose, byla to Carol. Přišlo mi, že jediné co teď dělám když Shawn není se mnou je že přemýšlím jestli není s nimi. Přišlo mi až k smíchu. Ani to ale nepotlačilo ten špatný pocit.

Průběžně mi ale chodily zprávy od Dylana... nechtěla jsem s ním mluvit. Obdivovala jsem Shawna za to, že mi odpustil ale sama jsem se s tím nemohla smířit. Já se tady bojím toho co bůhví všechno teď dělá s Rose, přitom to já jsem to podělala a hodně.

Přemýšlela jsem jak moc se moje city změnily ohledně Shawna. Ještě nedávno bych řekla, že nechápu jak se s ním někdo může bavit. Jak mu může podlehnout každá holka. Jak každému může přijít tak dokonalý. Teď jsem u něj doma, čekám na něj a kolena se mi třesou ze strachu, že není jenom můj. Vím že není. Nikdy nebyl ale... někdy si přeju aby byl, abych se nemusela strachovat, že to táhne i s někým jiným ale to je ten problém. Pořád je to Mendes a na 100% mu rozhodně nevěřím, nemůžu.

Probudila jsem se na odemykání dveří. Rychle jsem vyskočila na nohy a šla jsem ke dveřím. Tělem mi projel mráz když jsem tam uviděla Rose. Shawn do domu vstoupil hned za ní. Jeho pohled mě překvapil, jakoby nečekal, že tu ještě budu. Oči měl lehce červené stejně jako jeho tváře a jeho vlasy byly rozházené do všech stran, bylo vidět že pil. Pohled Rose ale nebyl o nic lepší, bylo vidět, že vůbec nechápala co tady dělám. To já ale nechápala taky.

"Ehm ahoj" odkašlala jsem si a lehce jsem se usmála na Rose abych vytratila to napětí mezi námi. To se mi ale moc nepodařilo. "Ahoj, co tu děláš?" Podívala se nejdřív na mě a pak na Shawna. Ani jeden jsme k tomu neměli, co říct. Já sama jsem nevěděla, co mezi sebou máme natož abych mohla vysvětlovat, proč jsem u něj doma v ani nevím kolik hodin v noci. Ani jeden jsme tedy nic neřekl a tak Rose tikala pohledem ze mě na něj.

"Počkat..." Začala po chvíli ticha Rose a já k ní zvedla oči. "Vy spolu něco máte?' zeptala se opatrně a podívala se na mě. Já otevřela pusu abych k tomu něco řekla ale hned jsem jí zase zavřela, nevěděla jsem co říct. Shawn se na ní díval ale taky nic neříkal. "Spali jste spolu?" zvýšila Rose hlas a já sklopila hlavu, což jí dalo odpověď. "Panebože, panebože" opakovala pořád. "Kurva jak si mi to mohla udělat. Jak si to mohla udělat. Věřila jsem ti. Myslela jsem, že mi něco mít se Shawnem přeješ ale mezitím si s ním něco měla sama?!!!" Začala po mě řvát. Shawn k tomu nic neříkal, jen na nás koukal s nečitelným výrazem ve tváři. Mrzelo mě, že k tomu něco neřekne.

"Ne Rose tak to není..."chtěla jsem začít ale ona mě předběhla. "Ne! Myslela jsem že si kamarádka!Ale ne si jenom obyčejná kurva! Jak dlouho si to na něj zkoušela než ti konečně dal? Si šťastná že si byla dřív jak já?" Řvala na mě a mě vytekla první slza z oka. "Svedla si ho jenom proto aby si mi ukázala, že si lepší jak já?!?" Vykřikla tak moc, že jsem si musela zacpat uši. "Co prosím, myslíš si že já s ním něco měla kvůli tobě?" Ptala jsem se jí a divila jsem se tomu, co si o mě myslí. "A jak jinak by to bylo?! Hmm" řekla a já se podívala na Shawna. Díval se na mě ale nic neříkal, nepomohl mi. Mohl říct, že to nebyla pravda ale mlčel. "Shawne" promluvila na něj Rose. Samozřejmě mnohem klidněji než na mě. "Já nebo ona?" Řekla a ukázala na mě.

Shawn tikal očima ze mě na Rose. Těma jeho krásnýma očima si mě i Rose projížděl a nic neříkal. Nemohl se rozhodnout. Tak moc to bolelo. To že to pro něj nic neznamenalo i když říkal opak. To že jsem se do něj zamilovala a on mi to neopětoval.

Z očí mi vytekly další slzy. Tadyty ale byly horší. Nebyly vypuštěné křikem nebo pocitem viny. Pocházely odjinud. Byly to slzy které znázorňovaly na kolik částí se zlomilo moje srdce. Zní to jako největší klišé ale v tuhle chvíli to byla krutá realita. Znázorňovaly všechnu tu bolest, kterou jsem teď cítila. Když Shawn uviděl můj výraz a slzy které se mi valily po tvářích, díval se jenom na mě. I jeho pohled mě ale bolel. To že mě neviděl tak jako jsem si myslela, že mě viděl.

Beze slova jsem se rozešla ke dveřím,kde jsem si vzala bundu a vyšla jsem chladného počasí.

Podívala jsem se nahoru. Na nebi ani mráček. Hvězdy by mi teď mohli svítit na cestu. Možná to je znamení. Možná bych se měla vydat na jinou cestu.