∆twenty nine∆

5.4K 159 11
                                    

Radši jsem se na nic neptala a usadila jsem se vedle něj na pohovku. "Máš ráda horory? Slaďárny? Komedie? Nebo...?" Zeptal se mě a přitom zamýšleně projížděl nabídku filmů. "Asi nejradši mám komedie ale pusť cokoliv" odpověděla jsem bez zamyšlení. Pustil tam nějakou komedii, kterou jsem neznala a přehodil přese mně deku.

Komedie nebyla nějaká extra dobrá ale koukat se na ní dalo a tak jsem nic nenamítala. Když tam ale byla scéna kde si dělali srandu z uprchlíků a finančních problémů islámských států, ihned jsem se vyzdvihla do sedu. Nesnáším rasismus a cokoliv, co je s tím spojené. "Pěkná kravina co?" Říkal mezi smíchem. "Prosím vypni to" žadonila jsem taky se smíchem. Nepřišlo mi to vtipné ale jakmile se smál on, musela jsem taky. "Tak co tam chceš" ptal se když to vypínal. Hned mi naběhlo v hlavě spoustu skvělých filmů. "Něco vyber ty" odpověděla jsem nakonec a nechala jsem výběr na něm. Vybral Harryho Pottera. "Miluju to" konstatoval když pouštěl pátý díl. "Taky to mám ráda" usmála jsem se na něj a film začal. Vždycky jsem se toho bála. Ano možná jsem posera ale jo. Kvůli Shawnovi jsem se však svůj strach snažila klidnit. Myšlenky mi stejně ubíhaly jinam. Přemýšlela jsem nad Mendesem a nade mnou. Nevím proč jsem si ho tak rychle pustila k tělu a taky nechápu jak z těch naschválů vzniklo to, že ležím u něj v obýváku a koukám se s ním na Harryho Pottera.

Asi v polovině filmu, jsem se hrozně lekla. Shawn ze mě asi dostal infarkt protože vyskočil tak 20 metrů vysoko. Jak se leknul, letmo uhodil mou rozpálenou pokožku. Ruce měl studené jako led. "Shawne je ti zima?" Zeptala jsem se ho na rovinu. Nepřišlo mi fér, že já mám deku a je mi teplo a on mrzne. "Jenom trošku, nic hroznýho" ukázal na mě ty jeho perly. Nevěřila jsem mu. Před týdnem bych nevěřila, že tohle kdy udělám ale v tuhle chvíli mi to přišlo naprosto v pořádku, asi taky bylo. Odsunula jsem jeho ruce z jeho klína a uchopila jsem je do těch svých. Lehla jsem si hlavou do jeho klína a jeho ledové ruce jsem svírala ve svých dlaních. Když jsem otočila hlavu k jeho obličeji setkala jsem se s jeho očima. Byly tak krásné jako obvykle. Okamžitě položil své rty na ty mé a ve mě se zase začaly bouřit hormony. Uchopil mojí hlavu a přidržoval jí abych jí nemusela mít sama zvednutou. Rychlostí blesku jsem se vyhoupla do sedu a posadila jsem se na něj obkročmo. Ruce jsem zamotala do jeho vlasů. On svými dlaněmi drtil moje boky a přejížděl od mých zad po zadek, až mi z toho naskakovala husí kůže. Pohupovala jsem se na něm a snažila jsem se mu být co nejblíž. Cítila jsem narůstající bouli v jeho kalhotách. Okamžitě jsem zvlhla ještě víc a jen při té myšlence jsem vzdychla. Jednu ruku jsem přesunula z jeho vlasů na jeho rameno a postupně jsem s ní jela domů. Vklouzla jsem mezi naše těla a uchopila jsem jeho velkou erekci přes kalhoty do ruky. Okamžitě zavzdychal a já ho uchopila pevněji. Pomalu jsem z něj slezla a klekla jsem si na kolena na zemi. Jeho nohy jsem rozkročila a pomalu jsem z nich začala stahovat kalhoty i s boxerkami. Hned jak na mě vykoukla jeho obří erekce,a že byla obří, měla jsem chuť dělat všelijaký věci. Uchopila jsem ho u kořene a začala jsem pomalu pumpovat. Jeho tiché vzdechy se nesly celou tichou místností a já si ho vsunula do pusy. Pomalu jsem si ho tam vsunula celý a když jsem si ho brala do pusy už podruhé, přidala jsem i jazyk. "Tvoje...rty...jsou... tak...moc... dokonalý" říkal mezi vzdechy které už nebyly tiché a při každém pohybu jazykem byly hlasitější a hlasitější. Když mu v něm začalo škubat, poznala jsem, že se blíží jeho orgasmus a přidala jsem na tempu, začala jsem více pohybovat i rukou a on stěží popadal dech. Pak se jeho nohy napjaly, on slastně přivřel oči, vykřikl moje jméno a mě do pusy začala stříkat nahořklá tekutina. Bez problémů jsem to spolkla a naposledy jsem olízla špičku. Když konečně popadnul dech, podíval se na mě. "Bylo do dokonalý" řekl a políbil mě. "Teď bych ti to měl nějak oplatit ale tady už ne" vyzdvihl mě do náruče a šel se mnou po schodech. Pak zabočil za roh a vešel do tmavé místnosti. Pak rozsvítil. Poznala jsem, že to byl jeho pokoj. Z okna jsem se koukala mockrát ale nikdy jsem toho neviděla tolik. "Máš to tu hezký" konstatovala jsem a dál jsem si prohlížela jeho pokoj. "Mohla bys s tím přestat?" Ozval se nevrle. "S čím?" Zeptala jsem se ale dál jsem věnovala pokoji. "S tím čuměním na moje věci!" Skoro až vykřikl a já se na něj konečně podívala. Nechápala jsem jak se mu mohla tak rychle změnit nálada. Před chvílí byl veselý a plný energie ale teď z jeho očí sršela zlost a popudivost. "Nezlob se, už nebudu" přistoupila jsem k němu s úsměvem ale on uhnul. "To je jedno stejně jdu spát" řekl, sundal si kalhoty a jenom v boxerkach zalehl do postele. Nevěděla jsem, co dělat. Nakonec jsem si jenom lehla na druhou stranu postele a stejně jako on jsem se k němu otočila zády. Nevyznala jsem se v něm. Byla jsem ztracená v Shawnovi a ne jenom v dobrém smyslu.

Hrozně moc děkuju za všechny vaše komentáře u minulé kapitoly, je to od vás hrozně krásný a hezký a všechno a já si toho moc vážím. Děkuju!!!❤️

Perfectly wrong for me Kde žijí příběhy. Začni objevovat