Perfectly wrong for me

∆fourty eight∆

"Děkuju" poděkovala jsem Dylanovi, když přede mě položil hrnek s horkým čajem. Domů jsem jít nechtěla a za nikým jiným jsem jít nemohla, buď znali Rose a nebo chtěli Shawna. Dylan byl v tu chvíli proto ta nejlepší volba i když jsem věděla, že jít za ním nebylo zrovna zodpovědné.

"Mrzí mě, že jsem tě políbil Emily" omluvil se mi a já se mu podívala do očí. "Ale si tak krásná, přímo nádherná a já si nemohl pomoct. Vím, že jsem na to šel moc rychle, mrzí mě to" dořekl a vzal mě za ruce. Já mu je ale z jeho sevření vytrhla. "Chtěl si se kamarádit, to bylo proč jsem ti svoje číslo dala, byla bych ráda kdyby jsme u toho tedy zůstali" lehce jsem se na něj usmála a bylo mi jedno jak moc špatně to teď vyznělo, nic víc jsem s ním nechtěla. "Dobře jenom" olízl si rty a připravoval se k dalším slovům "budu mít někdy šanci? Dostanu někdy naději?" Zeptal se a já se nad tím zamyslela. "Nevím...to opravdu nevím" odpověděla jsem popravdě i když v tuhle chvíli jsem odpověď znala. Ne Dylane, nikdy mi nevynahradíš toho, kdo mi dneska tak moc ublížil.

Dylan mi uvolnil svou postel a sám si lehnul na pohovku zacož jsem mu byla vděčná, tak moc abych ho ale nechala spát se mnou ne...i když to asi čekal. Byla jsem tak vyčerpaná, že jsem skoro ihned usnula.

Nespala jsem ale dlouho. Probudila jsem se už v šest, což znamenalo, že jsem spala jenom hodinu a půl. I tak jsem ale vstala a Dylanovi jsem napsala na lísteček, že jsem šla domů. Budit jsem ho nechtěla.

Cestou domů jsem přemýšlela, co všechno se stalo za tuhle noc. Vlastně i den. Poznala jsem Dylana, Shawn s námi byl na večeři, velká hádka táty a Matta, polibek od Dylana, omlouvání se Shawnovi, se Shawnem jsme se spolu vyspali, samota v Shawnově domě, velká hádka s Rose, zlomené srdce od Shawna a přespání u Dylana. Stalo se toho tolik ale i přesto všechno jsem myslela jen na toho, co si se mnou jenom hrál.

Po asi půl hodině chůze, jsem konečně došla k našemu domu. Otevřela jsem branku a zamířila jsem ke dveřím. Hned jak jsem uviděla o dveře opřeného Mendese se zavřenýma očima, ucítila jsem prudkou bolest v hrudníku.

I tak jsem ale kašlala na tu bolest, nemohla jsem mu ukázat jak moc mi ublížil. Klíč jsem zandala do zámku a začala jsem s ním otáčet ve směru hodinových ručiček. To Shawna probrala. Hned jak otevřel oči, vyhledal mojí postavu.

Vypadal strašně. Velké kruhy pod očima. Oči napuchlé a červené. Vlasy zacuchané tak moc a jakmile na mě promluvil tak i hlas hodně zesláblý. "Emily" zašeptal a rychle se zvedl ode dveří.

"Prosím mluv se mnou" prosil ale já jsem mu neodpovídala. Nestála jsem o to, teď už jsem o jeho slova nestála, teď už ne. "Em mě to moc mrzí já jsem měl něco říct" začal se mi omlouvat ale já se na něj usmála. Všechnu tu bolest jsem v tu chvíli schovala za falešný úsměv. Ani nevíte jak lehké to v tu chvíli bylo. "Mendesi je to úplně jedno" promluvila jsem k němu. Má slova ho hodně zarazila. "Děláš to totiž pořád, oba to děláme pořád. Něco se stane a ty se omlouváš, já ti odpouštím. Něco poděláš ale omluvíš se a čekáš, že to všechno bude v pohodě ale ne, nebude. Nefungovalo by to a já tvoje loutka nebudu, fakt ne promiň" mluvila jsem k němu a snažila jsem se udržet oční kontakt i když to bylo těžké. "Jenom je dobře, že jsme na to přišli než by to bylo horší. Než bych se do tebe zamilovala" dořekla jsem ale z očí už mi vytekly slzy. Všechno co jsem tu teď totiž říkala byla lež. Už jsem mu ale nechtěla ukázat jak moc mě zlomil.

Teď jsem mu ale ublížila já. Nebo to dost dobře hrál, nevím. Je špatné, že jsem se kvůli tomu cítila špatně? Že mě to zraňovalo ubližovat člověku, kterého jsem měla ráda víc než bych měla? " Prosím to ne, já jsem to posral ale prosím ne-" vzlyknul "neopouštěj mě" dořekl a v očích se mu zaleskly slzy. Jak dobrý herec tenhle kluk je.

"Sbohem Shawne" zavřela jsem za sebou dveře po kterých jsem se následně svezla. I'm sorry but I have to go vzpomněla jsem si na Shawnovu písničku. Taky jsem si vzpomněla na tu co mi nezpíval, memories after all zašeptala jsem a ruku jsem položila na chladné dřevo dveří. Před sebou jsem i přes ty slzy viděla jenom jeho.

You're perfectly wrong for me Shawn Mendes.

I need you more than I know. Dusila jsem se ve svých vlastních slzách.

Že by konec? Btw děkuju za vaší aktivitu a všechno ❤️ tohle jsem psala a zrovna mi hrály písničky jako právě memories, perfectly wrong, a little too much, patience atd a bylo mi hrozně smutno 😢😂