V životě mám asi fakt smůlu. Shawn Mendes... můj soused. Nastěhoval se sem společně se svojí rodinou před pěti lety a já ho nemůžu ani vystát. Představuju vám toho nejnamyšlenějšího, nejprotivnějšího a největšího idiota co znám.
#1 in shawnmendes ❤️...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rozklikla jsem to a uviděla účet toho Ryana, s kterým jsem dneska měla tu čest. Žádost jsem zamítla a rozklikla jsem zprávu. Od Ryana: hej sory, dneska jsem to trochu přehnal, už se to nebude opakovat. Ta zpráva mi celkem vyrazila dech, nečekala jsem to ale jsem si jistá, že v tom má prsty Mendes.
Po vaně bylo už pět hodin a tak jsem už ven nešla. Zapla jsem si macbook který mi rodiče koupili k narozeninám a to s tím, že jsem si půlku platila a začala jsem dělat referáty do školy. Když jsem je měla hotové, uvařila jsem si večeři, najedla se, pustila si film a pak šla spát.
"Jedno caramel coffee frappuccino prosím" řekla jsem servírce v Starbucks. Jinak jak asi vypadalo moje ráno, vstala jsem v šest, oblékla jsem si na sebe černé ryfle s dírami na kolenou a vínové tílko, najedla jsem se, pak jsem vyšla z domu a šla si pro kafe do Starbucks.
Hned u školy jsem spatřila svojí nejlepší kamarádku, s vřelým úsměvem na tváři a třesoucíma rukama ve znaku pozdravu. Hned jsem jí objala a začali jsme si povídat o všelijakých kravinách. "A co mluvila si ještě se nebo od soboty už ne?" Zeptala se mě na tu jedinou věc na kterou jsem nechtěla odpovídat. "Ne" zalhala jsem jí a vydala jsem se ke škole, ve které naštěstí začalo zvonit.
"A co o mě ještě říkal?" Zeptala se už asi po padesáté. "Už nic, jenom to, co jsem ti už řekla" řekla jsem už trochu podrážděně. "Jo promiň" řekla a dál jsme šly beze slova. Ale k mému velkému štěstí jsme hned na prvním rohu narazily na něho. Mendes tam stál se svojí obvyklou partičku jen těch "oblíbených" a zřejmě se bavili o něčem hodně zábavném protože se všichni smáli jak postižení. Když nás, spíše mě Shawn zaregistroval, jako by se hned sklidnil a vpil svoje oči do těch mých. Pohled jsem mu opětovala do té doby kdy on uhnul a tak jsem se rozešla pryč s Car v patách. Ve třídě jsem si sedla s Carol na naše obvyklé místo dozadu a dokud nezazvonilo tak jsme se ještě bavily o různých věcech.
Celou hodinu jsem tak nějak nevnímala a jen tak přemýšlela, když mě z přemýšlení vytrhl hlas učitelky. "Tak a jelikož pan Andrs, tedy učitel třetího ročníku odjel na týdenní dovolenou, budete mít nějaké předměty spojené právě s třetím ročníkem. Ovšem ne se všemi, vy jako béčko budete s béčkem a áčko bude s áčkem. Tyto předměty budou matika, fyzika, chemie, biologie a tělocvik, ten máte ale dělený na holky a kluky." Dopověděla a já se úplně zhrozila. V béčku ve třetím ročníku je Mendes, achjoo. Tak tomu se asi jen tak nevyhnu.
"Tato změna bude až od zítřka, dneska jste ještě normálně" dodala a já si položila hlavu na lavici. "Co je??" Zeptala se Car. "Nechci s nima být spojená, jsou tam dementi" řekla jsem popravdě. "Ano ale sexy dementi" řekla a já si na to jenom povzdechla, je mi jasný, že jde o Mendese. Celý den jsem se s Mendesem ani s tou jeho partičku goril nepotkala až do oběda, na obědě jsem takové štěstí neměla. Zrovna když jsem si nabírala salát ke mě přišel jeden kluk z té party, Lucas se myslím jmenuje.
Podívala jsem se na něj stylem jako chceš něco nebo co je a on se na to jenom ušklíbnul. Co jsem ale nečekala bylo když mě potom plesknul přes zadek. Otočila jsem se na něj a spatřila celou tu partu jak se na nás koukají a čekají co udělám. "Hmm pěknej" řekl nejspíš aby mě vyprovokoval, já se ale nenechala. "Jo a taky pevnej ale nic pro tebe, by ho byla škoda" řekla jsem dost nahlas aby mě všichni od toho stolu slyšeli. Všichni včetně toho kluka otevřeli pusu dokořán až na nějakou holku a Mendese který měl na tváři pobavený výraz. "Teď jestli mě omluvíš, mám hlad" řekla jsem mu a bez zdržování jsem odešla ke Car. "Co ti chtěl??" Zeptala se mě hned. "Nic moc prostě dement" odpověděla jsem a s dobrým pocitem jsem se pustila do jídla.
