Perfectly wrong for me

∆fifty∆

Radši jsem tam už nestála a šla jsem domů. Cítila jsem se tak špatně, pokud opravdu odjel, bylo to kvůli mě...to jsem nechtěla. Zase nic jsem pro něj ale neznamenala ne? Byla jsem jenom pouhá hračka. Musela jsem nad tím přemýšlet. Nad tím jestli mě měl aspoň trochu rád.

Doma to bylo zase napnuté, brácha tam ale zůstal, zacož jsem mu byla vděčná ale s tátou spolu nemluvili. Máma se je snažila nějak dát dohromady a po těch letech se chovala konečně jako máma. "Mami nevíš náhodou něco o těch sousedech co tady párkrát byli? Jako jestli se náhodou neodstěhovali nebo tak?" Nahodila jsem téma, které mě zajímalo a doufala, že je s Karen což je máma Shawna v kontaktu. "Už dlouho tu nebydlí co vím, bydlí tu jenom ten jejich syn Shawn, přeci jak tu byl na večeři" usmála se na mě. Nevěděla o nic víc jak já.

Druhý den byla sobota. Chtěla jsem si jenom sednout k oknu, zachumlat se do deky, udělat si čaj a pustit si seriál ale máma měla jiné plány. Chtěla jít na nějaký rodinný výlet. Na jednu stranu jsem jí chápala, chtěla aby se začal brácha s tátou trošku bavit ale na druhou stranu se mi vůbec nechtělo. Venku bylo taky pěkně hnusně, jediný kdo na tom trval byla máma. "Pojďte" prosila nás "můžeme jít třeba do kina" navrhla když viděla, že na procházku nás nevyžene.

Nepřišlo mi to jako až tak špatný nápad a tak jsem na to kývla. Chvíli nám trvalo přesvědčit i bráchu ale nakonec taky souhlasil a tak musel i táta, který z toho nebyl ani trochu nadšený.

Dneska venku bylo opravdu ošklivo, už je sice duben ale jsme v Kanadě, tady klidně ještě mohlo sněžit. To naštěstí už ne ale poprchávalo, bylo tam pět stupňů a bylo zataženo tak až to vypadalo, že už kolem sedmi hodin večer a každou chvíli zapadne slunce. Už jenom proto jsem si na sebe vzala černé dlouhé legíny, velkou růžovou mikinu na kterou jsem si dala džínovou bundu a na hlavě jsem si udělala drdol.

Autem táty jsme vyrazili do blízkého centra, kde bylo i kino. Já jsem tam moc nejezdila, spíš jsme s Car jezdili do jednoho trochu dál, kde bylo víc obchodů ale kino tam nebylo. Jelikož jsme ale nejeli nakupovat, tak jsme s tím neměli vůbec žádný problém.

Máma šla vybrat nějaký film a my jsme jen unaveně seděli na pohovce u kina. Nezajímalo mě, na co půjdeme, jediné co jsem teď vnímala bylo to napětí mezi tátou a Mattem. To ale nebylo na dlouho středem mojí pozornosti.

V mém zorném poli se totiž objevila kudrnatá hlava. V duchu jsem zajásala ale pak jsem si prohlédla, s kým vším tu byl. Byl tu s celou jeho rodinou. S Karen, Manuelem, Aaliyah a taky s nějakou hnědovlasou holkou, co šla vedle něj a o něčem záživně debatovali. Nemohla jsem z něj strhnout zrak, on si mě však ani nevšiml a všichni zamířili ke kasám od kterým se máma už vracela.

Společně s tátou jsme šli koupit popcorn a pak jsme se vydali do sálu. Seděli jsme úplně v poslední řadě nahoře za co jsem byla ráda. Úplně na kraji seděl táta, vedle něj máma, pak já a na druhém kraji vedle mě Matt...co nejdál od táty. Nad jejich chováním jsem se musela uchechtnout, jsou fakt jako malí.

Pořád jsem sledovala vchod do sálu a kontrolovala, jestli náhodou nevejde Shawn. A taky že vešel. Postupně všichni začali stoupat po schodech výš a výš a mě se zatajil dech když Shawn zvednul zrak a setkal se s tím mým. Na chvíli jsem na něm uviděla překvapení, úzkost a bolest než svůj zrak zase rychle odvrátil a na tváři se mu vytvořil ten jeho typický výraz, co schovával všechny jeho pocity.

Sednul si vedle té holky o pár řad níž, která se k němu naklonila a něco mu pošeptala do ucha. V tom momentě mě píchlo v hrudi. To si tak rychle našel náhradu?

Snažila jsem se na něj nedívat. Opravdu moc ale i tak mi vždycky oči sklouzly na něj. Zrovna když ve filmu začala hrát písnička která hrála i ve filmu na který jsme společně se Shawnem koukali, sebou trhl. Nebyla to pomalá písnička o lásce nebo čemkoliv takovém ale vzpomínka na to jak jsme na to koukali spolu, byla bolestivá. Chvíli to trvalo ale potom Shawn otočil svou hlavou a podíval se na mě. Snažila jsem se mu pohled neopětovat ale jakmile jsem si toho všimla, nešlo to jinak. Nebyla to ani minuta, co jsme si takhle koukali do očí ale mě to přišlo jako nemožně moc času. Užívala jsem si jak si všímal jen mě a já ho měla aspoň v tuhle chvíli jenom pro sebe. Pak mu něco řekla ta holka a on se bleskově otočil zpátky na ní.

Do konce filmu už se na mě ani nepodíval. Ani když film skončil a já neměla čas čekat, tak jsme se všichni vydali pryč ze sálu. Ačkoliv jsem cítila jeho pohled na mých zádech, neotočila jsem se.

Před kinem nám máma začala sdělovat její poznatky a pocity z filmu a tak jsme tam jenom stály a poslouchali. Procházela kolem nás i Shawnova rodina s ním samým a jakmile procházel kolem mě, naše oči se na sekundu setkaly. Také jsem ale pochytila něco z jejich rozhovoru.
"A co Lauren? Jaké to tam je bez Shawna? Změnila se vaše škola?" Zeptala se Karen té dívky, teď už vím že Lauren a mě všechno došlo. Ta dívka byla ta se kterou Shawn chodil. Ta o které napsal písničku, ta kvůli které brečel a ta kterou vždycky miloval.

On nevyměnil mě, to já vyměnila jí a ona je teď zpátky a určitě si ho bude chtít vzít zpět. Pokud se jí to povede, neztratím ho jenom psychicky ale taky fyzicky jelikož jsem si jistá, že se kvůli ní odstěhuje zpět...a to já nechci.

Lauren