Perfectly wrong for me

∆fourty three∆

Pomalu jsem otevřela dveře, sundala jsem si boty a rozešla jsem se do kuchyně pro pití. Tašku jsem si odložila na židli a otočila jsem se směrem k dřezu. V tom jsem za sebou uslyšela zvuk. S obavami jsem se otočila a ve mě hrklo. "Matte!" vydechla  jsem jméno mého staršího bratra do vzduchu a rozeběhla jsem se k němu. Ruce jsem mu obmotala okolo krku a nebyla jsem schopná cokoliv říct. "Em tolik si mi chyběla" usmál se na mě a já na něj taky. "Co tady děláš? Mluvil si s tátou?" Vychrlila jsem na něj rychle svoje otázky a čekala jsem na odpovědi. "Mluvil jsem s mámou, chtěla abych přijel. S tátou ne" podíval se do země a pak zpátky na mě. Byli jsme si spolu asi nejvíce podobní z rodiny. Oba jsme měli tmavé hnědé vlasy a oříškové oči. V obličeji jsme měli stejné rysy až na to, že on je měl samozřejmě mužské, stejný tvar nosu a pusy. Několikrát už si lidé mysleli, že jsme dvojčata a nám to nevadilo, za podobu s ním jsem byla ráda. "Bude to dobrý" povzbudivě jsem se na něj usmála "a máš tu mě" dodala jsem a on kývl. "Teď se jedeme najíst" rozhodl a začal lovit klíčky od svého auta v kapse.

Jeli jsme s bráchou do naší oblíbené restaurace, kam jsme jezdili už dřív a objednali jsme si jídlo. Po dlouhé době jsme si opravdu povídali a byli jsme jen sami dva.

Když jsme dojedli, vydali jsme se do Starbucks pro kafe. Vešli jsme do provoněné kavárny a Matt nám šel objednat. Já se mezitím porozhlédla po kavárně. Oči mi spadly na něj. Kluka s černými vlasy. Nikdy předtím jsem ho neviděla ale i tak mi někoho hrozně připomínal. Byl krásný. Seděl tam s hrnkem kávy v ruce, macbookem položeným na stole a zaujetým pohledem do něj. Z mého civění na něj mě vytrhl Mattův hlas, že si mám jít někam sednout. Sedla jsem si radši zády k tomu klukovi a vychutnávala jsem si kafe. "Ten kluk na tebe pořád kouká" pošeptal mi Matt a já se ohlédla. Měl pravdu, koukal na mě. Když viděl, že jsem se otočila lehce se pousmál. Já jsem se radši otočila zpátky.

Když jsme kafe dopili šla jsem nám ještě koupit muffiny domů a taky pro Shawna. V tom jsem vedle sebe uviděla jeho. "Ahoj" pozdravil mě a já nebyla schopná slova. "Ehm ahoj" pozdravila jsem ho nazpátek když jsem se vzpamatovala a on se usmál. "No víš... nechtěla by si mi dát svoje číslo a nebo někam zajít?" Zeptal se mě a vpil své modré oči do těch mých. Ano prosím moc chci. Než jsem ale stačila tyto slova říct uvědomila jsem si, co by mohlo mé jednání způsobit. Asi by se nechtěl jenom kamarádit.

"No...já mám přítele" řekla jsem nakonec a hned se mi před očima vybavil ten nejkrásnější kluk na světě. Shawn. "Ou aha" nervózně se poškrábal na zátylku. "Ale jako kamarád by jsem ti mohl napsat ne?" Zeptal se. "Já nevím..." Nebyla jsem si jistá. Působil na mě tak tajemně a já o něm chtěla vědět všechno. Nemuselo to ale dopadnout úplně nejlépe...jako s Chrisem. V tom mi přinesli mufinny. "Já už musím jít" rozhodla jsem nakonec. "Jen číslo, jen kamarádi...nic víc" zastavil mě. Nakonec jsem tedy kašlala na špatný pocit a svoje číslo jsem mu nadiktovala. "Jak se vůbec jmenuješ?" Zeptala jsem se ho. "Jsem Dylan" věnoval mi úsměv. "Jo já jsem" chtěla jsem mu taky sdělit své jméno ale zastavil mě, "Emily" dořekl za mě. "Jak to víš?" Zeptala jsem se s údivem. "Všímám si" odpověděl a otočil se. "Ozvu se ti" zavolal ještě na mě a já s Mattem jsme se vydali domů.

Doma jsem napsala Shawnovi, že pro něj něco mám a ať přijde a čekala kdy odepíše.

Zrovna když jsem krájela zeleninu se domem ozval zvonek. Požádala jsem Matta aby tam šel a on bez řečí opravdu šel. "Em myslim že tohle je pro tebe" zavolal na mě a já tak opustila svojí zeleninu. "Shawne" vyjekla jsem nadšením, že ho vidim ale on moc nadšeně nevypadal. "Kdo to je? Už jsem ho tu jednou viděl. Máš s ním něco?" Rozčiloval se a já se tomu musela zasmát. "Shawny...Matt je můj bratr" pověděla jsem mu a on naklonil hlavu na stranu. "Fakt? Nevěděl jsem, že máš bratra" říkal pořád s tím že mi nevěřil. "Odstěhoval se dřív jak jste se nastěhovali." Pověděla jsem mu pravdu a políbila jsem ho. "Teď pojď mám pro tebe muffiny" vzala jsem ho za ruku a vtáhla jsem ho dovnitř.