Perfectly wrong for me

∆fifty nine∆

"Jacku!" Zavolala jsem na hnědovlasého kluka, který právě vešel do místnosti. Očima začal pátrat v davu dokud se nezarazil na mě, pak se ke mě rozešel. "Co se ti stalo?" Zeptal se a já nechápavě a zároveň podrážděně vydechla veškerý můj vzduch ze plic. "Prosím pojď mi pomoc, Shawn a Cameron se perou, nemůžu je od sebe odtrhnout" poprosila jsem ho se zoufalostí v očích a on ihned kývl.

"Kde jsou?" Zeptal se. "Tady, jenom kolem nich stojí spousta lidí" dořekla jsem a Jack je odstrčil z cesty. Chvíli mu to trvalo ale nakonec se mu podařilo Shawna chytnout za tričko a odvléct ho dál od Camerona.

Shawn se po Jackovi hned taky ohnal ale ten to čekal a vyhl se mu. "Kámo klídek" poplácal ho Jack po zádech a Shawn se s odporem podíval na Camerona. Já si aspoň mohla lépe prohlédnout. Vypadal strašně.

Roztržený ret hned na dvou místech, začínají monokl a už zaschlá krev u nosu. Cameron na tom ale nebyl o nic líp, vypadal ještě hůř než Shawn.

Když se můj pohled střetl s tím Shawnovým, vydala jsem se pryč. Už jsem tu nechtěla zůstat ale taky jsem nechtěla domů. Proto jsem se rozešla rovně podél silnice. "Em!" volal za mnou známý hlas ale já se nezastavila, nechtěla jsem s ním mluvit. "Emily no tak, stůj!" Řval za mnou ale já dělala, že to neslyším.

"Kruci" trhl se mnou a já byla nucena otočit se k němu čelem. "Jsi na mě naštvaná?" Zeptal se udiveně. "Jo jsem" odpověděla jsem mu. "Cože? Jsi na mě naštvaná protože jsem uhodil Cameronka?" zeptal se naštvaně. "Ne! Jsem na tebe naštvaná protože jsem na tebe křičela, křičela jsem aby si přestal ale neudělal si to, prosila jsem tě" rozzlobila jsem se.

"Neměl na tebe sahat" odpověl znechuceně. "Jako by ti do toho něco bylo" protočila jsem očima. "Jakoby tobě bylo něco do mě a Vanessy" upozornil mě na můj konflikt s Vanessou. Připravil mě tím o slova, měl pravdu. Říkala jsem tady něco, čím jsem se sama neřídila.

"Já tě ale aspoň poslechla" narovnala jsem se v zádech. "To je úplně jedno. Byl jsem naštvanej, potřeboval jsem to ze sebe prostě dostat" povzdychl si. "Nezlob se prosím" koukl se na mě smutně. "Já se nezlobím, no možná trochu ale mrzí mě, že jsem na vás musela zavolat Jacka" pověděla jsem mu. "Podívej jak vypadáš" uchechtla jsem se. "Pořád lepší než ten blb Cameron" uchechtl se taky.

"Shawne tohle o něm neříkej, vždycky to byl tvůj kamarád, proč si teď změnil názor?" Zajímala jsem se. "Neříkej mi, co mám nebo nemám říkat o Cameronovi. Co je mezi námi je naše věc" opět se zamračil. "Ale já nechci aby si kvůli mě byl hnusnej na lidi, kteří pro tebe něco znamenají" zvýšila jsem na něj hlas. "Mám k tomu svý důvody, neřeš to prostě" taky zvýšil hlas.

"Náhodou Cameron je opravdu fajn, jsem ráda, že jsem se s ním mohla poznat, nedivím se, že ses s ním ba..." Přerušil mě. "Jo všiml jsem si, že si k němu našla určitý sympatie" vždycky když přišla řeč na Camerona, zněl otráveně a znechuceně. "Jo našla no, aspoň on mě pozval na ples" už jsem na něj vyjela. Nechtěla jsem být hnusná ale jeho tón hlasu si o to prostě žádal.

"No tak to by si nejspíš měla začít chodit s Cameronem" falešně se usmál. "Jo to bych měla, zrovna teď jsem single" vrátila jsem mu jeho úšklebek. Zase jsme se hádali, co se to děje? Nemůžeme snad vydržet ani dva dny bez toho aniž by jsme se nehádali?

"No jen si za ním běž, slyšela si ho?! Dokáže ti toho dát mnohem víc" zopakoval Cameronova slova. "No to uvidíme, zítra s ním mám rande, třeba si po dlouhý době zase opravdově užiju" dráždila jsem ho. Nic z toho nebyla pravda. S Cameronem bych ani nic neměla a Shawn byl v posteli jako bůh, nikdo by ho nepřekonal.

"Cože? Taháš mě za nos i když něco máš s Cameronem?" Vážně se rozzlobil. "Už to tak asi bude" provokovala jsem ho. Jakmile jsem ale uviděla jeho nenávistný pohled, došlo mi, že tohle jsem asi posrala. "Si fakt kurva" vyplivl z pusy jako jed a otočil se ke mě zády.

"Shawne ne neber to vážně já..." Chtěla jsem mu říct, že jsem si to vymyslela ale nenechal mě. "Ne vůbec na mě nemluv!" Zařval na mě. "Shawne" zašeptala jsem a doufala, že si mě vyslechne. "Ne! Už toho mám dost, zase jsem naletěl" ironicky se zasmál.

"Shawne stůj! počkej!" zavolala jsem na něj když už byl skoro u domu. "Kruci nech mě bejt, nemám na tebe čas!" Nehodlal se na mě otočit. Sebrala jsem veškerou svojí odvahu a zařvala jsem "miluju tě!" Vyšlo hlasitě z mých plic. Trhl sebou a zastavil se mezi dveřmi.

"Nevěřím ti" řekl aniž by se na mě otočil. Pomalu jsem došla až k němu a stoupla si za jeho záda. "Měl by si, miluju tě Shawne, už nedokážu dál hrát, že ne. Mrzí mě, že se zase hádáme a i při jaký příležitosti ti to říkám ale je to pravda" jemně jsem vzala jeho ruku do té mojí a čekala, co odpoví.

Já nevím co mám pořád s těma hádkama 😂❤️