"Co to meleš?" Udivila jsem se nad jeho chováním. "To co říkám, myslím to vážně". "Ale to po tobě nikdo nechce, neměň se kvůli někomu na kom ti ani nezáleží, dělej si co chceš" odpověděla jsem mu a unaveně jsem si promnula spánky. " A jak víš, že mi na tobě nezáleží?" Zeptal se mě a já k němu zvedla oči. Ironicky jsem se musela uchechtnout. "Kdyby ti na mě aspoň trošku záleželo, což nezáleží a já jsem s tím smířená, nechoval by jses, jak se chováš" pověděla jsem mu pravdu a on si mě se zaujetím prohlížel. " Co je!" Musela jsem se zeptat když na mě jen tak čuměl. "Ehm...nic jen" nedořekl to a přilepil se mi na rty. Nespolupracovala jsem a snažila jsem se od něj odtrhnout ale držel mě pevně. Nakonec jsem to vzdala a povolila jsem mu vstup do mé pusy. Líbal mě tak procítěně, nikam nespěchal, užíval si naše splývající rty tak jako já. Cítila jsem jeho vůni která mě přiváděla do kolen pokaždé, co jsem jí cítila a zase jsem měla jeho vlasy jen pro sebe. "Když...si...mě...viděla s...Rose, vadilo ti to? Aspoň trochu?" Zeptal se mezi polibky. Odpojila jsem se od něj a ruce jsem mu položila na zátylek. Podívala jsem se na něj. Byl dokonalý. Měl typické mužské rysy ve tváři, husté obočí a řasy, nejkrásnější vlasy které jsem kdy viděla a které tak hezky voněly, oči ve kterých jsem se topila a nejkrásnější úsměv s tak krásně rovnými zuby. "Aha..." Dopověděl když jsem mlčela, nedošlo mi to. "Ne teda jo, vadilo mi to" odpověděla jsem mu na jeho otázku a lehce jsem ho políbila na rty. "Měl jsi rovnátka? Nebo jak to, že máš tak dokonalý zuby?" Zeptala jsem se na to, co mi vrtalo hlavou. Nad mojí otázkou se zasmál. "Jo měl jsem je ale to by sis měla ještě pamatovat" odpověděl mi a já se zamyslela. "Nevšímala jsem si tě, jenom si mi vadil" řekla jsem a opravdu jsem si ho s rovnátky nemohla představit. "Za to já vím, že ty jsi rovnátka neměla, zuby máš krásný od přírody. Každý rok na tvoje narozeniny si s Car někam odjela a asi rok si nosila brýle" říkal a já ho se zaujetím poslouchala. "Jak to všechno víš?" Zeptala jsem se užasle. "Všímám si víc než si myslíš" uculil se na mě a já se musela sama pro sebe usmát.
"Dáš si ještě něco k pití?" Zeptal se mě Shawn, když jsem už asi čtvrt hodiny seděli u baru. "Ne už asi pojedu domů" řekla jsem a začala jsem se zvedat. "Odvezu tě" prohlásil a já neprotestovala, nevím jak bych se jinak dostala domů. Nasedli jsme do jeho Jeepu a já si užívala jízdu, miluju takový velký auta. "Líbí?" Zeptal se Shawn s pobavením. "Moc" vykřikla jsem jak malý dítě, načež se hlasitě rozesmál.
Když jsme dorazili před jeho barák, sebrala jsem si věci ze zadního sedadla a vystoupila jsem z auta. "Noo...tak dobrou noc" přimáčkl mě Shawn k kapotě auta. "Nechceš jít ke mě?" Nabídla jsem mu. Jen s úsměvem kývnul a společně jsme se vydali přes zahradu k mému domu. Doma zase nikdo nebyl, takže jsem nemusela nikomu nic vysvětlovat. Zavedla jsem Shawna do mého pokoje i když už tu byl a zavřela jsem za námi dveře. Celým pokojem se roznesla jeho vůně a já už myslela na to, jak nikdy nevyvětrám. Sundala jsem si oblečení a jenom ve spodním prádle jsem vlezla do postele, tak spím nejčastěji. Po tom co jsem Shawna pobídla udělal to samý. Když si stahoval kalhoty, měla jsem úžasný výhled na jeho napínající se svaly. Potom se svalil na postel vedle mě a vlezl si ke mě pod peřinu, naštěstí jsem měla tu velkou přes celou manželskou postel. Ruce jsem si obmotala okolo jeho krku a on si mě za pás přitáhl blíž. Byli jsme tak blízko až se naše nosy dotýkaly. "Utečeš zas ráno?" Zeptala jsem se do ticha. "Nemám to v plánu" odpověděl a cítila jsem jak se usmál. Přivinula jsem se k němu ještě víc a jediné co mě zajímalo bylo, že je můj. Nevím na jak dlouho ale teď v asi 3 hodiny ráno, můj byl.
ČTEŠ
Perfectly wrong for me
Fiksi PenggemarV životě mám asi fakt smůlu. Shawn Mendes... můj soused. Nastěhoval se sem společně se svojí rodinou před pěti lety a já ho nemůžu ani vystát. Představuju vám toho nejnamyšlenějšího, nejprotivnějšího a největšího idiota co znám. #1 in shawnmendes ❤️...