∆sixty three∆

4.2K 147 4
                                    

Společně jsme zalezli do postele a únavou jsme oba během chvíle usnuli.

Probudila jsem se až kolem jedné hodiny. Shawn vedle mě ještě spal a ze spánku se jemně usmíval, což donutilo k úsměvu mě. Rozhodla jsem se udělat snídani a tak jsem potichu vstala a odešla jsem z místnosti. Nevěděla jsem, co udělat ale pak jsem si vzpomněla na jednoduchou a lahodnou cestu... palačinky.

Všechny ingredience jsem si vyskládála na linku a ani ne za patnáct minut už jsem nalila první palačinku na pánev. Mezitím, co se mi dělala jsem si rychle našla nutelu a šlehačku, čímž jsem chtěla palačinky ozdobit.

Po půl hodině dělání palačinek jsem se musela na svůj výtvor usmát. Na to jak špatná ve vaření jsem, se mi to povedlo. Nachystala jsem všechny palačinky na tácek, který jsem společně s nějakým pitím odnesla do pokoje.

"Lásko" pošeptala jsem mu do ucha a on se zavrtěl. "Miláčku vstávej" usmála jsem se a on si se zavřenýma očima protáhl ruce. "Dobré ráno" usmála se a otevřel oči, které měl ještě před chvílí zalepené. "Udělala jsem jídlo" rozšířila jsem svůj úsměv a ukázala na palačinky které jsem na tácku vložila k němu do postele. "Uhhmm" nadšeně se koukl na palačinky a hned se na ně vrhl. V tu chvíli jsem jim i trochu záviděla

"Jsou úžasný" mumlal s plnou pusou a já se nad tím musela zasmát. Shawn si do pusy nastříkal šlehačku a pak spojil naše rty. Hltavě jsem lízala šlehačku z jeho jazyka dokud nám nedošel kyslík. Lehce jsem ho položila na záda a šlehačku jsem mu nastříkala od krku po podbříško, kam jsem mu toho dala nejvíce. Hezky pomalu jsem si vychutnávala tu dobrotu na Shawnově těle dokud jí neměl bez jakékoliv stopy.

Když jsem se od sebe odpojili, Shawn se zase pustil do jídla a já ho se zájmem pozorovala, když v tom mu zazvonil mobil. On tomu ale nevěnoval žádnou pozornost.

"Shawny, někdo ti volá" drkla jsem do něho. "Jak si mi to řekla?" Uculil se a já protočila oči nad tím, čemu jedinému v mé větě věnoval pozornost. "Někdo ti volá" podotkla jsem znovu. "Já vím" pokrčil rameny a dojedl svoje palačinky. "Ty víš kdo to je?" Zeptala jsem se udiveně když jsem na obrazovce viděla neznámé číslo, i tak ho ale nepřijal i když většinou to dělal.

"Jo vím" řekl klidně a mobil nechával dál zvonit. Štvalo mě, že to z něho musím takhle vláčet. Shodila jsem ho na záda, sedla jsem si na něj obkročmo a přiblížila se k jeho obličeji. "A kdo to je?" Zeptala jsem se a začala jsem si dělat cestičku na jeho krku.

"Jak jsem ti říkal o tý nahrávací společnosti, Island Records no tak mi teď často volají, i když jsem jim už řekl ne, je to otravný" uchechtl se a vzdychl, já zase zkameněla. " Stejně nechápu proč to chceš zahodit za hlavu Shawne" zakroutila jsem hlavou. "Nevím prostě mi teď je dobře" zvedl se, pokrčil rameny a podíval se mi zpříma do očí.

"Hele já nevím, nechci jezdit pryč. Tady bych vůbec nebyl a my dva by jsme se viděli tak jednou za půl roku...to já nechci Em" pohladil mě po vlasech. "Nechci abych byla důvod k tomu aby sis nesplnil svůj sen" zamumlala jsem a schovala se do jeho hrudi. "Budu o tom teda ještě přemýšlet, kvůli tobě, ano?" Usmál se na mě. " Dobře" usmála jsem se taky.

Upřímně nevím o co mi tu jde. Rozhodně nechci aby Shawn odjel ale cítím se špatně, že by kvůli mě zahodil takovouhle šanci. Nechci ho připravit o něco tak úžasného ale taky ho nechci ztratit. Nevím co mám dělat ale nechám to na Shawnovi, ať to bude jakkoliv, budu ho podporovat.

"Co si někam vyjít?" Zeptal se Shawn po chvíli. "Jako spolu?" zeptala jsem se udiveně. "Ano Em, spolu" zasmál se a já pocítila hřejivé teplo které prošlo celým mým tělem. "Ale jako první... řekni mi to znovu" přehodil mě pod sebe. "Co" zašeptala jsem naprosto omámená jeho očima. "To jak jsi mi řekla před chvílí" vysvětlil. "Shawny?" Zeptala jsem se spíše otázkou ale on se zase usmál jak sluníčko na hnoji, "ještě! ještě! ještě!"dožadoval jak malé dítě. "Shawny" zašeptala jsem a naklonila se k němu pro polibek.

Hned mi ho opětoval a já si začala požadovat víc. Když už jsem mu chtěla přetáhnout tričko přes hlavu, zvedl se a začal se oblékat. "Jdeme" usmál se. Otráveně jsem se zvedla a začala jsem se taky oblíkat. "Nemrač se zlato, potom to dokončíme" přitiskl se zezadu k mému krku a já ho naklonila více na stranu.

"Vem si to" podal mi jeho velkou mikinu, kterou jsem na něm viděla už mockrát. "Aby všichni věděli, že si moje" protočil pobaveně oči a já s úsměvem kývla. Pak jsem si jí přetáhla přes hlavu a nasála jeho vůni. Miluju jí!

Perfectly wrong for me Kde žijí příběhy. Začni objevovat