Perfectly wrong for me

∆sixty eight∆

Ráno jsem se probudila zachumlaná na Shawnově hrudi. Naše nohy byly zapletené do sebe a jeho ruce si mě tiskly, co nejblíže k sobě. Podle jeho pravidelného oddychování jsem poznala, že ještě spí. Hlavu jsem stočila na ten jeho krásný obličej a jemně jsem ho pohladila přes tvář. Musela jsem přemýšlet nad včerejškem... když se mi to všechno vybavilo, opět jsem měla slzy v očích.

"Copak se děje?" Rozlepil své oči a usmál se na mě. "Nic jen jsem se zamyslela" zahnala jsem slzy a úsměv jsem mu opětovala. "Dneska se mi zase spalo krásně, děkuju" jemně mě políbil na rty. Mě to ale nestačilo a za zátylek jsem si ho přitáhla blíž abych mohla v polibku pokračovat.

"Víš přemýšlel jsem o tom jak to teď bude... mohla by si jet semnou..." Začal mi sdělovat svůj plán ale já ho přerušila. "Shawne já nemůžu, to víš, nemůžu opustit všechno, co tady mám" opět jsem si lehla na jeho hruď. "Já vím" přikývl a dal mi pusu na čelo. "Ale bude se mi stýskat a já nevím...nechci odjet" popotáhl a já cítila, že se mu chce brečet. "Taky nechci aby si odjel" zašeptala jsem,"ale musíš si jít za svým snem...musíš " zase se mi začaly kutálet slzy z očí. "Kdy odjízdíš?" Zeptala jsem se. "Za 3 dny" odpověděl a já si povzdechla. "To už moc času nemáme" řekla jsem a on mě pohladil po vlasech. "Nemáme ale teď na to nemysli prosím" usmál se na mě a já kývla.

Shawn šel udělat snídani a já ještě zůstala ležet v peřinách. Voněly tak krásně jako on. Netušim, co budu dělat až Shawn odjede...neumím si to tu bez něj představit i když před půl rokem bych se chvíle, kdy odjede nemohla dočkat. Když už mě to v peřinách omrzelo, rozhodla jsem se jít dolů. Shawn tam zrovna dělal palačinky a byl ke mě zády. Z rádia se ozývala jakási písnička a on se pohyboval jemně do rytmu. Sedla jsem si na barovou židličku a oči se mi samy zaměřily na ten jeho pevný zadek. Pravda je, že ještě před rokem takový nebyl,nebo teda změny jsem si já něm začala všímat už dřív ale ta velká změna přišla minulý rok přes léto, když přijel z dovolené. Jeho ramena byla širší, rysy ve tváři znatatelnější a zadek pevnější.

Pravda je, že i když jsem ho neměla ráda, vždycky se mi líbil. "Pozoruješ mě dlouho?" Uslyšela jsem Shawnův hlas a to mě probralo z tranzu. Teď už ke mě nebyl zady ale díval se mi zpříma do očí. "Ehmmm...jo" uculila jsem se a on se ke mě přiblížil. "Klidně se kochej dál" zasmál se a já ho jemně praštila do hrudi, "není čím se kochat" dráždila jsem ho. On si mých slov ale moc nevšímal a položil mi ruce na tváře. "Nelži mi" sladce se na mě usmál a rychle se vrátil zpátky k palačinkám aby se mu nespálily.

Palačinky byly moc dobré. Už mě to ale ani nepřekvapovalo...vždycky jídlo od něj bylo dobré. "Pojď sem" pokynul hlavou a já se ještě s ulepenýma rukama zvedla a vykročila jsem směrem k němu. "Slyšela si, co jsem ti včera řekl?" Zeptal se a mě se ihned vybavila slova, kterými jsem si nebyla jistá, že je vyslovil. "Nejsem si jistá" pokrčila jsem rameny a on mě objal obnaženými pažemi.

"Miluju tě Emily...a jsem si tím jistý na sto procent a ještě víc. Miluju tě nejvíc jak jen to umím. Miluju čas strávený s tebou a každou chvíli kdy se tě mužů dotknout...i když si pro mě tak perfektně špatná" zasmál se a já s ním při vzpomínce na tu písničku, "nedokážu si pomoct. Emily chci aby si věděla, že i když odjedu...nikdy na tebe nezapomenu...nikdy" po tváři mu stekla slza a já se rozbrečela hned po něm. Došlo mi totiž, ze tohle není sen....ale krutá realita.

Ahjsjsjw jsem tak ráda, že je volno. Doufám, že jste dostali, co jste chtěli a jste spokojení. Já dostala nový telefon a tak to psaní teď je o trochu těžší, protože jedno slovo musím třeba pětkrát opravovat😂 Užívejte svátků a volna❤️děkuju za všechno❤️