Perfectly wrong for me

∆fifteen∆

Další den jsem zůstala doma.

I další den.

Potom, co se to stalo jsem do školy vůbec nechtěla. Nechtěla jsem vidět jeho, nechtěla jsem čelit všem těm kecům o kterých i tak vím kvůli Car. Nechci se tam už vrátit. S rodiči to doma taky není nejlepší ale radši budu tady s nimi než ve škole. Chrisovi všechno řekla Car, já bych to nedokázala. Je teď taky moje velká podpora. Je u nás doma dost často.

"Zlato večer k nám přijde návštěva" přišla do mého pokoje mamka, já jako obvykle nereagovala a ležela jsem dál. Když jsem ale slyšela, že neodchází, promluvila jsem. "A kdo?" Zeptala jsem se. "No Mendesovi, ty znáš, bydlí vedle nás" řekla a já se rychle vyzvedla do sedu. To ne, to nemůže být pravda. "Ne to nejde" odpověděla jsem jí a doufala, že to zruší. "A to proč?", "Nemám se Shawnem nejlepší vztahy" řekla jsem vlastně i pravdu. "No tak se s ním bavit nebudeš" řekla mi a odešla.

To nedám, nemůžu ho po tom všem vidět, ještě u nás doma. Celý den jsem jenom ležela s tím, že dolů prostě nepůjdu ale co se blížil večer, došlo mi, že to tak asi nebude. Osprchovala jsem se, namalovala se a oblékla jsem se. Měli přijít v sedm, teď je třičtvrtě, mám ještě patnáct minut na to utéct. Možná bych to vážně zvážila kdyby do pokoje nepřišla máma. "Sluší ti to, pojď už dolů, za chvíli jsou tady" řekla a pobídla mě. Sešla jsem dolů a sedla jsem si k televizi.

Minuty ubíhaly strašně rychle. Pak se ozval zvonek. Máma nadšeně přispěchala ke dveřím a ihned otevřela, kousek za ní už byl i táta. "Zdravím" řekla paní Mendesová, Karen se myslím jmenuje. Máma se s ní hned pozdravila a pak i s Manuelem, jejím manželem. Táta k tomu všemu přihlížel a pak k nim taky přišel a podali si ruce. Ke všemu jsem přihlížela z gauče a neměla jsem ani v plánu se zvedat. Shawna jsem neviděla a ani neslyšela.

Vzplanula ve mě naděje, že tu není, tu ale hned zadrhl hlas paní Mendesové a mě se při tom nahrnuly slzy do očí. "Tadyto jsou naše děti, Aaliyah a Shawn" řekla paní Mendesová a ukázala někam za ní, máma je pozdravila. "Moc ráda vás zase vidím, tadyto je naše dcera Emily...Emily pojď jsem." Zavolala když si všimla, že tam nejsem, docela brzo. Pomalu jsem se zvedla a šla jsem ke dveřím. Těsně u nich jsem nahodila svůj falešný úsměv a přistoupila jsem k mámě. "Ráda vás zase vidím" řekla jsem jim a jak s Karen tak s Manuelem jsem si podala ruku. Aaliyah jsem pozdravila úsměvem, už jsme si spolu párkrát super pokecaly, nechápu jak může být příbuzná s tím idiotem.

Na Shawna jsem se nepodívala ani koutkem oka i když jsem jeho siluetu viděla vedla Aaliyah. Společně s mámou jsme se otočily a já jsem šla ke stolu. Sedla jsem si a pomalu začali přicházet i ostatní. Vedle mě si sedla Aaliyah a hned jsme si začaly povídat. Pak jsem ale zaregistrovala pohyb na opačné straně stolu a všimla jsem si, že si Mendes sednul přímo naproti mě...no super, celý večer se nemůžu podívat před sebe.

Máma pomalu nosila jídlo na stůl a všichni začali jíst. Když jsem dojedla odnesla jsem talíř do myčky a beze slova jsem odešla nahoru. Šla jsem do koupelny si opláchnout obličej. Když do dveří vešel on. "To si pořád naštvaná kvůli té kravině?" Zeptal se mě až bych řekla pobaveně a já se mu snad poprvé dneska podívala do očí. Jen jsem koukala do těch jeho karamelek a vařil se ve mě vztek.

"Kravině?? Kravině?! Děláš si ze mě srandu. Totálně jsi mě zesměšnil a ponížil. Dělali jsme si naschvály, ale tak jako teď jsi mi nikdy neublížil. Oklamal si mě a využil si k tomu moje city a ne že by to byly nějaký hluboký city, to naštěstí a díky bohu ne, ale vnímala jsem tě jako totálního idiota ale taky i člověka, co věděl kde jsou hranice a že něco se v některých situacích nehodí ale teď vlastně vím, že všechno do dobrý v tobě bylo vlastně pro to aby jsi mě mohl využít. Tehdy na tý párty si na mě byl naštvaný, že jsem se tam vyspala s nějakým klukem, ale ne kvůli tomu protože si věděl že to pro mě nebylo úplně dobrý ale protože sis myslel, že už právě tam mě využiješ a budeš mít hotovo. Tehdy u nás bych se s tebou já kráva i možná vyspala a jsem strašně ráda že se to nestalo, jen mě zajímá jestli by jsi z toho měl nějaký prémie kdyby si to dotáhl až na takovou metu. Upřímně jsi ten nejodpornější člověk kterýho znám a vážně lituju toho, že jsem tě kdy potkala!!!" Zařvala jsem na něj všechno, co jsem mu chtěla říct.

Viděla jsem na něm, že ho moje odpověď vyvedla z míry. Nečekal to. Chtěl něco říct ale já ho zastavila. "Nechci od tebe nic slyšet. Vypadni odsud a vypadni i z mýho života" řekla jsem. Na sekundu se v jeho očích mihla bolest a pak...