Dojeli jsme domů a já rychle zaběhla dovnitř. Běžela jsem do koupelny kde jsem se zamkla a podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle. Koukala jsem se na sebe a ve svých očích jsem neviděla vůbec nic. Jakobych nic necítila. Připadala jsem si prázdná.
Cítila jsem se ale strašně provinile. Kdybych se k němu nechovala tak jak jsem se chovala, nemuselo se to všechno stát. Zase jsem se mu jednou postavila a řekla, co jsem cítila. Nevěděla jsem jestli jsem udělala dobře nebo špatně. I tak jsem se ale cítila na nic. Zachovala jsem se zbaběle. Měla jsem ho aspoň vyslechnout.
Kolem sedmé večer, když už byla venku skoro tma, jsem zaslechla celkem hlasitou hudbu. Podívala jsem se na sousední barák a viděla jsem Mendesovu zahradu, která byla celá osvětlená zářivými světly. U dveří jsem uviděla celkem velký dav lidí, kteří postupně vcházeli dovnitř domu. Na zahradě, už byla taky spousta lidí. Nebyli to ale jenom mladí lidé nebo staří. Byli hodně namíchaní. Shawna ani tu dívku jsem ale neuviděla a to mi z neznámého důvodu udělalo knedlík v krku.
Radši jsem to dlouho nepozorovala a šla jsem dolů se podívat, co dělají rodiče a Matt. K mému překvapení všichni seděli venku a táta griloval nějaké maso. "Dělá večeri" usmála se máma pyšně na tátu a ten se na ní trochu usmál.
Pak jsem ho i s ní uviděla přes skleněný plot. Usmíval se a vypadalo to, že se s ní dobře bavil. Knedlík v krku stále rostl. Všimnul si že jsem na zahradě a možná to ho přinutilo k dalšímu konání.
Nevím jestli se mi to zdálo nebo ne ale měla jsem pocit, že s ní začal flirtovat. Každou chvíli ale koukal na mě. Měla jsem pocit, že to dělal abych žárlila...a dařilo se mu.
Nechtěla jsem se na to koukat a tak jsem naštvaně odvrátila hlavu. Nevydrželo mi to ale dlouho a už jsem zase koukala jeho směrem. V tom mi na mobilu cinkla zpráva. 'Nechceš ven?' napsal mi Dylan. Ven jsem opravdu nechtěla ale napadlo mě, jak Shawna taky trochu potrápit. Napsala jsem mu tak aby přišel k nám. Věděla jsem jak špatně jsem se v tu chvíli chovala. Zvala jsem k sobě někoho komu jsem dávala falešné naděje i přesto, že jsem ho tu nechtěla jen abych Shawnovi a i sobě něco dokázala.
Po půl hodině opravdu přišel. Představila jsem ho mámě s tátou a společně jsme si sedli na lehátka k bazénu, i když byla zima, stále jsme je tu měli. Zpozorovala jsem jak sebou Shawn zacukal když ho uviděl. Určitě mu došlo, kdo to je. Nad jeho reakcí jsem se usmála.
Od té doby z nás nespustil oči. Pořád kontroloval co děláme a jak blízko u mě Dylan je. Jakmile se přiblížil aspoň o milimetr blíž Shawn zaťal pěsti a to mě nutilo k úsměvu čím dál víc a víc.
On mi to ale taky vracel. Všelijak jí něco šeptal do ucha a vlastně se ani nemusel snažit, ona to dělala za něj.
Nečekala jsem ale, že by zašel až tak daleko. A nebo to možná vůbec nedělal kvůli mě, jenom jsem si to namlouvala. Shawn jí políbil.
Ona jeho polibek okamžitě prohloubila a začala spolupracovat.
"Co to sakra...?" Nemohla jsem tomu uvěřit. Bolelo to koukat se jak někdo do koho jsem zamilovaná, se líbá s někým jiným. Opravdu moc to bolelo. "Dojdu si na záchod" řekla jsem Dylanovi. Nešla jsem ale dovnitř ale šla jsem si sednout na obrubník u silnice, co byla před naším domem."Dlouho jsem tě neviděl" uslyšela jsem za sebou tak známý hlas který mi byl ještě nedávno tak blízko, teď jakobych ho ale slyšela z té největší dálky. Ani jsem se na něj nepodívala abych věděla, že si sednul vedle mě.
"Víš" začal mluvit a já se na něj podívala "zase jsem něco začal cítit...k tobě. Po tak dlouhé době jsem zase něco k někomu cítil ale" nadechl se k dalšímu slovu "nejsem blbej a pochopil jsem, že o mě asi tak moc nestojíš. Vím že sem to podělal ale omluvil jsem se ti, vážně mě to mrzelo a ty si mě odkopla. Nechala si mě tam stát i když jsem byl schopnej udělat cokoliv". Chvíli bylo ticho. "Odjel jsem tak za rodiči a tam jsem po těch letech potkal Lauren. To je ta jak jsem ti o ní říkal. A no... rodiče chtějí abych se vrátil. Lauren to taky chce a jelikož ty mě tady asi nechceš, nechci tu tu překážet Emily. Odjedu" řekl a zvedl se.
"Takže jsem ti přišel říct to moje sbohem" řekl a než jsem stačila něco říct, byl pryč.
ČTEŠ
Perfectly wrong for me
FanfictionV životě mám asi fakt smůlu. Shawn Mendes... můj soused. Nastěhoval se sem společně se svojí rodinou před pěti lety a já ho nemůžu ani vystát. Představuju vám toho nejnamyšlenějšího, nejprotivnějšího a největšího idiota co znám. #1 in shawnmendes ❤️...