Perfectly wrong for me

∆thirty two∆

Tak jdeme...opakovala jsem si když jsme se s Rose vydali na mejdan k Dallasovi. Nechtěla jsem být doma i když jsem věděla, že možnost že tam potkám Mendese je vyšší jak moje podpatky ze kterých mě už teď bolely nohy. Vystoupili jsme z auta a rozešli jsme se k přeplněnému baráku ve kterým už bylo několik desítek lidí. Hned jsme se rozešli do obýváku kde jsme se usadili na sedačku uprostřed. Většina lidí tancovala a tak místa na sezení bylo dost. Vůbec mě to tu nebavilo. Začala jsem tak do sebe házet jednoho panáka za druhým a po chvilce jsem se začala opravdu bavit.

"Bylo mi patnáct" odpověděla jsem na otázku kdy jsem přišla o panenství a znovu jsem se napila z láhve vodky, co jsem měla vedle sebe. Takhle to šlo dál. Všichni se ptali na všechno a hodně jsme pili. "Eemm!!! Jdeme tancovat!" Zakřičela na mě Rose a vytáhla mě na nohy. Lehce se mi zamotala hlava ale ustála jsem to. Nechala jsem se dovézt na parket a začala jsem se kroutit do rytmu hudby. Tancovali jsme takhle s Rose asi 3 písničky a pak jsem se do hudby vžila úplně. Přestala jsem vnímat a jenom jsem se vlnila do rytmu. Pak se na mě zezadu namáčklo tělo. Nevadilo mi to. Cítila jsem jak má pevnou postavu a natiskla jsem se k němu víc. On mi rukama mačkal boky a kroutil se do hudby se mnou. Podívala jsem se na jeho ruku...v tu chvíli jsem zkameněla. To tetování. Znala jsem všechny, co na té ruce měl. Shawn. Otočila jsem se k němu a moje tváře nabraly rudý odstín. Prstami mi zvedl bradu a já se mu podívala do očí. Jeho hnědé oči měly na tomto světle barvu čokolády a vlasy se mu vlnily v nepravidelných vlnkách. "Musím s tebou mluvit" šeptl a já se za ním radši vydala než by mě tam dovlekl násilím. Z jeho dechu jsem vycítila alkohol ale jeho hlas byl klidný. Zavedl mě to nějakého pokoje a otočil se na mě. Já radši zavřela dveře. "Co chceš?" Zeptala jsem se ho narovinu a čekala tu nekonečnou chvíli až odpoví. "Proč si mě včera praštila?" Zeptal se a já se na něj nevěřícně podívala. "Děláš si srandu?" Zeptal jsem se zvýšeným hlasem. "Ne" zakroutil hlavou. "Kruci ty si takovej idiot. Byla jsem u tebe, byli jsme ok a ty jses pak nedůvodně naštval a nechal si mě jen tak dělej si co chceš i když jsem se ti omlouvala. Zůstala jsem tam ale když jsem se ráno probudila, ty si tam nebyl. Čekala jsem ale ty si nepřišel. Celý den ses neozval, nic a pak jen tak přivezeš Rose, před mým barákem se s ní líbáš a pak máš tu drzost zkoušet políbit mě? Důvodu tu máš hned několik" vykřikla jsem a držela jsem slzy v sobě. Na moment sklopil hlavu dolů a pak se mi podíval zpět do očí. "Neměla si to vidět" řekl klidně ale bylo tam i něco jiného. "Hmm ale viděla, víš co, to je jedno" řekla jsem a čekala jsem jestli chce ještě něco jinýho. "Omlouvám se. Posral jsem to, vím to ale..." Dělá si ze mě vážně srandu!?"Ne Shawne ty se neomlouváš, jenom se mě snažíš zase zmást ale já už toho mám po krk! Nejsem žádná hračka aby sis se mnou hrál když máš náladu a když ne nechal mě být. Chováš se ke mě jako ke kusu hadru!" Vykřikla jsem když chtěl zase vymýšlet další lži. "Nechávám se k tobě až tak hrozně, ne hůř jak k ostatním" Bránil se. "Chceš mi říct že k ostatním holkám co ti podlehly se chováš taky tak hnusně?!" Vykřikla jsem a já sama jsem ve svém hlase slyšela žárlivost. "Ne ne...ne já...hele kdyby..." Začal zase něco mlít. "Ne!" Vykřikla jsem. "Nechci to slyšet". "Myslíš si, že jsem grázl? Prevít?" Zeptal se mě po chvíli ticha a stále si ode mě držel odstup. "Jo, ty si" řekla jsem popravdě a podívala jsem se na něj. "Máš pravdu, možná jsem ale..." Polknul. "Ale vím že bych neměl, neměl bych takový být, k tobě, nechci takový být." Říkal se sklopenou hlavou. Pak jí zvedl a popošel blíž ke mě. "Možná bych mohl být lepší, lepší pro tebe, lepší pro všechny" řekl když se zastavil u mé tváře.